Zlom ve válce? Ukrajina dostala první stíhačky F-16 a přijdou další. Počet Zelenskyj tají
Ukrajina obdržela první západní stíhací letouny F-16, na které čekala déle než dva roky, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal ale, že jich není dost. Kyjev o stroje americké výroby žádal od začátku ruské invaze v únoru 2022 v naději, že ukončí ruskou převahu ve vzduchu, a Ukrajina tak lépe ochrání svá města a vojáky před neustávajícím ruským bombardováním.
Stíhačky F-16 vyrobila firma Lockheed Martin. Považují se za perlu v koruně rozsáhlého seznamu vojenského vybavení, které Ukrajina požaduje od svých podporovatelů ve snaze odrazit postup ruských sil na svém území.
We are now in a new phase of development for the Air Force of the Armed Forces of Ukraine. We have done a lot to transition the Ukrainian Air Force to a new aviation standard – Western combat aviation. From the beginning of this war, we have been talking with our partners about… pic.twitter.com/z21yTU0Hjo
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 4, 2024
„Uspořádali jsme stovky schůzek a jednání“ se spojenci, abychom získali tyto letouny a posílili protivzdušnou obranu země, a „často jsme v reakci na to slyšeli slova ‚je to nemožné‘,“ řekl Volodymyr Zelenskyj při slavnostním ceremoniálu na neznámém místě na Ukrajině.
Počet letounů, které Kyjev obdržel, Zelenskyj neprozradil, pouze uvedl, že je „nedostatečný“, stejně jako počet ukrajinských pilotů vyškolených na Západě pro létání a údržbu těchto letounů. Agentura Reuters píše, že když mluvil, byly za ním nejméně čtyři tyto stíhačky.
Datum dodávky ani zemi, která tuto první várku dodala, Zelenskyj neuvedl. „Pozitivní je, že očekáváme další letouny F-16“ a že „spousta našich mužů je vycvičena“, řekl ukrajinský prezident.
Rusko útočí na základny, na kterých by se stroje F-16 mohly nacházet. Slíbilo, že je sestřelí, aby neovlivnily válku.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery. Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony. Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média. Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí. „V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
