Zelenskyj připustil postoupení ukrajinského území Rusku, musí to ale chtít lid
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro francouzská média promluvil o referendu, které by mělo rozhodnout o tom, zdali si ukrajinští obyvatelé přejí mír za cenu postoupení území Rusku. „Musí to chtít ukrajinský lid," aby se tak stalo, řekl Zelenskyj. Informoval o tom server Newsweek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že územní ústupy, které by ukončily válku na Ukrajině, by vyžadovaly podporu referenda v zemi sužované válkou. Připustil však, že takový krok „není nejlepší možností, protože máme co do činění s Putinem a bude pro něj vítězstvím, pokud zabere část našeho území“. Řekl to ve středu francouzským médiím.
„Ukrajina se nikdy nevzdá svých území, protože by to byl útok na ústavu,“ uvedl a dodal, že jakýkoli takový krok „je velmi, velmi obtížná otázka.“ Rozhodnutí o ukrajinské územní celistvosti nemůže učinit prezident, ale ukrajinský lid, řekl ve středu v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde.
„Je to v rozporu s ústavou Ukrajiny,“ pokračoval. „Ti, kteří jsou u moci, nemají žádné oficiální právo vzdát se svých území." Aby se tak stalo, „musí to chtít ukrajinský lid," dodal, aniž by v této věci vyloučil referendum.
Je to riziko, říká analytik
Viktor Kovalenko, analytik rusko-ukrajinského konfliktu a bývalý ukrajinský voják (z let 2014-2015), řekl, že Zelenského návrh referenda byl „významným posunem v politice a mohl by potenciálně oslabit Zelenského popularitu, která v současnosti sjednocuje národ v jeho boji o přežití“.
„Ukrajina by mohla zvážit riziko referenda, protože nezaručuje, že ukrajinský lid bude souhlasit s postoupením území. Mohl by Putinovi znovu potvrdit své odmítnutí a potvrdit hranice z roku 1991,“ řekl s odkazem na rok, kdy Ukrajina vyhlásila nezávislost.
„Dalším kritickým faktorem je, že územní referendum vyžaduje od Putina příměří a v současnosti okupovaná území by se ho nemohla zúčastnit. Zůstává nejisté, zda je Kreml v této fázi připraven zastavit útoky a bombardování,“ dodal Kovalenko.
Počet Ukrajinců toužících po míru roste
Po dvou a půl letech války jsou Rusko a Ukrajina daleko od jednání – ale nedávné průzkumy na Ukrajině poukázaly na změny v názorech obyvatelstva ohledně mírových rozhovorů.
Podle květnového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) by třetina (32 procent) Ukrajinců přijala postoupení území pro mír a nezávislost ve srovnání s 26 procenty v únoru tohoto roku a 9 procenty v únoru 2023.
Více než polovina (55 procent) je stále proti tomu, aby se ukrajinské území přenechalo Rusku, ale je to pokles ze 74 procent z prosince 2023.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
