22°C
Zelenskyj připustil postoupení ukrajinského území Rusku, musí to ale chtít lid
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro francouzská média promluvil o referendu, které by mělo rozhodnout o tom, zdali si ukrajinští obyvatelé přejí mír za cenu postoupení území Rusku. „Musí to chtít ukrajinský lid," aby se tak stalo, řekl Zelenskyj. Informoval o tom server Newsweek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že územní ústupy, které by ukončily válku na Ukrajině, by vyžadovaly podporu referenda v zemi sužované válkou. Připustil však, že takový krok „není nejlepší možností, protože máme co do činění s Putinem a bude pro něj vítězstvím, pokud zabere část našeho území“. Řekl to ve středu francouzským médiím.
„Ukrajina se nikdy nevzdá svých území, protože by to byl útok na ústavu,“ uvedl a dodal, že jakýkoli takový krok „je velmi, velmi obtížná otázka.“ Rozhodnutí o ukrajinské územní celistvosti nemůže učinit prezident, ale ukrajinský lid, řekl ve středu v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde.
„Je to v rozporu s ústavou Ukrajiny,“ pokračoval. „Ti, kteří jsou u moci, nemají žádné oficiální právo vzdát se svých území." Aby se tak stalo, „musí to chtít ukrajinský lid," dodal, aniž by v této věci vyloučil referendum.
Je to riziko, říká analytik
Viktor Kovalenko, analytik rusko-ukrajinského konfliktu a bývalý ukrajinský voják (z let 2014-2015), řekl, že Zelenského návrh referenda byl „významným posunem v politice a mohl by potenciálně oslabit Zelenského popularitu, která v současnosti sjednocuje národ v jeho boji o přežití“.
„Ukrajina by mohla zvážit riziko referenda, protože nezaručuje, že ukrajinský lid bude souhlasit s postoupením území. Mohl by Putinovi znovu potvrdit své odmítnutí a potvrdit hranice z roku 1991,“ řekl s odkazem na rok, kdy Ukrajina vyhlásila nezávislost.
„Dalším kritickým faktorem je, že územní referendum vyžaduje od Putina příměří a v současnosti okupovaná území by se ho nemohla zúčastnit. Zůstává nejisté, zda je Kreml v této fázi připraven zastavit útoky a bombardování,“ dodal Kovalenko.
Počet Ukrajinců toužících po míru roste
Po dvou a půl letech války jsou Rusko a Ukrajina daleko od jednání – ale nedávné průzkumy na Ukrajině poukázaly na změny v názorech obyvatelstva ohledně mírových rozhovorů.
Podle květnového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) by třetina (32 procent) Ukrajinců přijala postoupení území pro mír a nezávislost ve srovnání s 26 procenty v únoru tohoto roku a 9 procenty v únoru 2023.
Více než polovina (55 procent) je stále proti tomu, aby se ukrajinské území přenechalo Rusku, ale je to pokles ze 74 procent z prosince 2023.
Během ruského útoku na Dněpropetrovskou oblast zemřel jeden člověk a další čtyři jsou zranění.
Ruská protiofenzíva proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na západě Ruska byla zastavena, řekl dnes agentuře AFP mluvčí regionálního velitelství ukrajinských sil. Ukrajinské síly podnikly překvapivý útok do Kurské oblasti na počátku srpna, ruské síly proti nim zhruba před týdnem zahájily protiofenzívu, která však dosud podle médií přinesla jen dílčí výsledky. Útok ukrajinských sil v Kurské oblasti, představující první vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války, se stal políčkem do tváře ruského vůdce Vladimira Putina, poznamenala AFP.
„Rusové se snažili útočit po křídlech, ale byli zastaveni. Situace je stabilizovaná a dnes je vše pod kontrolou,“ řekl mluvčí Oleksij Dmytraškivskyj. Mluvčí podle AFP také uvedl, že v oblasti kontrolované ukrajinskou armádou se nalézá několik tisíc civilistů, z nichž nejméně 23 bylo zabito při ruském bombardování.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
