Zelenskyj připustil postoupení ukrajinského území Rusku, musí to ale chtít lid
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro francouzská média promluvil o referendu, které by mělo rozhodnout o tom, zdali si ukrajinští obyvatelé přejí mír za cenu postoupení území Rusku. „Musí to chtít ukrajinský lid," aby se tak stalo, řekl Zelenskyj. Informoval o tom server Newsweek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že územní ústupy, které by ukončily válku na Ukrajině, by vyžadovaly podporu referenda v zemi sužované válkou. Připustil však, že takový krok „není nejlepší možností, protože máme co do činění s Putinem a bude pro něj vítězstvím, pokud zabere část našeho území“. Řekl to ve středu francouzským médiím.
„Ukrajina se nikdy nevzdá svých území, protože by to byl útok na ústavu,“ uvedl a dodal, že jakýkoli takový krok „je velmi, velmi obtížná otázka.“ Rozhodnutí o ukrajinské územní celistvosti nemůže učinit prezident, ale ukrajinský lid, řekl ve středu v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde.
„Je to v rozporu s ústavou Ukrajiny,“ pokračoval. „Ti, kteří jsou u moci, nemají žádné oficiální právo vzdát se svých území." Aby se tak stalo, „musí to chtít ukrajinský lid," dodal, aniž by v této věci vyloučil referendum.
Je to riziko, říká analytik
Viktor Kovalenko, analytik rusko-ukrajinského konfliktu a bývalý ukrajinský voják (z let 2014-2015), řekl, že Zelenského návrh referenda byl „významným posunem v politice a mohl by potenciálně oslabit Zelenského popularitu, která v současnosti sjednocuje národ v jeho boji o přežití“.
„Ukrajina by mohla zvážit riziko referenda, protože nezaručuje, že ukrajinský lid bude souhlasit s postoupením území. Mohl by Putinovi znovu potvrdit své odmítnutí a potvrdit hranice z roku 1991,“ řekl s odkazem na rok, kdy Ukrajina vyhlásila nezávislost.
„Dalším kritickým faktorem je, že územní referendum vyžaduje od Putina příměří a v současnosti okupovaná území by se ho nemohla zúčastnit. Zůstává nejisté, zda je Kreml v této fázi připraven zastavit útoky a bombardování,“ dodal Kovalenko.
Počet Ukrajinců toužících po míru roste
Po dvou a půl letech války jsou Rusko a Ukrajina daleko od jednání – ale nedávné průzkumy na Ukrajině poukázaly na změny v názorech obyvatelstva ohledně mírových rozhovorů.
Podle květnového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) by třetina (32 procent) Ukrajinců přijala postoupení území pro mír a nezávislost ve srovnání s 26 procenty v únoru tohoto roku a 9 procenty v únoru 2023.
Více než polovina (55 procent) je stále proti tomu, aby se ukrajinské území přenechalo Rusku, ale je to pokles ze 74 procent z prosince 2023.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
