Zelenskyj připustil postoupení ukrajinského území Rusku, musí to ale chtít lid
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro francouzská média promluvil o referendu, které by mělo rozhodnout o tom, zdali si ukrajinští obyvatelé přejí mír za cenu postoupení území Rusku. „Musí to chtít ukrajinský lid," aby se tak stalo, řekl Zelenskyj. Informoval o tom server Newsweek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že územní ústupy, které by ukončily válku na Ukrajině, by vyžadovaly podporu referenda v zemi sužované válkou. Připustil však, že takový krok „není nejlepší možností, protože máme co do činění s Putinem a bude pro něj vítězstvím, pokud zabere část našeho území“. Řekl to ve středu francouzským médiím.
„Ukrajina se nikdy nevzdá svých území, protože by to byl útok na ústavu,“ uvedl a dodal, že jakýkoli takový krok „je velmi, velmi obtížná otázka.“ Rozhodnutí o ukrajinské územní celistvosti nemůže učinit prezident, ale ukrajinský lid, řekl ve středu v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde.
„Je to v rozporu s ústavou Ukrajiny,“ pokračoval. „Ti, kteří jsou u moci, nemají žádné oficiální právo vzdát se svých území." Aby se tak stalo, „musí to chtít ukrajinský lid," dodal, aniž by v této věci vyloučil referendum.
Je to riziko, říká analytik
Viktor Kovalenko, analytik rusko-ukrajinského konfliktu a bývalý ukrajinský voják (z let 2014-2015), řekl, že Zelenského návrh referenda byl „významným posunem v politice a mohl by potenciálně oslabit Zelenského popularitu, která v současnosti sjednocuje národ v jeho boji o přežití“.
„Ukrajina by mohla zvážit riziko referenda, protože nezaručuje, že ukrajinský lid bude souhlasit s postoupením území. Mohl by Putinovi znovu potvrdit své odmítnutí a potvrdit hranice z roku 1991,“ řekl s odkazem na rok, kdy Ukrajina vyhlásila nezávislost.
„Dalším kritickým faktorem je, že územní referendum vyžaduje od Putina příměří a v současnosti okupovaná území by se ho nemohla zúčastnit. Zůstává nejisté, zda je Kreml v této fázi připraven zastavit útoky a bombardování,“ dodal Kovalenko.
Počet Ukrajinců toužících po míru roste
Po dvou a půl letech války jsou Rusko a Ukrajina daleko od jednání – ale nedávné průzkumy na Ukrajině poukázaly na změny v názorech obyvatelstva ohledně mírových rozhovorů.
Podle květnového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) by třetina (32 procent) Ukrajinců přijala postoupení území pro mír a nezávislost ve srovnání s 26 procenty v únoru tohoto roku a 9 procenty v únoru 2023.
Více než polovina (55 procent) je stále proti tomu, aby se ukrajinské území přenechalo Rusku, ale je to pokles ze 74 procent z prosince 2023.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
