Zelenskyj připustil postoupení ukrajinského území Rusku, musí to ale chtít lid
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro francouzská média promluvil o referendu, které by mělo rozhodnout o tom, zdali si ukrajinští obyvatelé přejí mír za cenu postoupení území Rusku. „Musí to chtít ukrajinský lid," aby se tak stalo, řekl Zelenskyj. Informoval o tom server Newsweek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že územní ústupy, které by ukončily válku na Ukrajině, by vyžadovaly podporu referenda v zemi sužované válkou. Připustil však, že takový krok „není nejlepší možností, protože máme co do činění s Putinem a bude pro něj vítězstvím, pokud zabere část našeho území“. Řekl to ve středu francouzským médiím.
„Ukrajina se nikdy nevzdá svých území, protože by to byl útok na ústavu,“ uvedl a dodal, že jakýkoli takový krok „je velmi, velmi obtížná otázka.“ Rozhodnutí o ukrajinské územní celistvosti nemůže učinit prezident, ale ukrajinský lid, řekl ve středu v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde.
„Je to v rozporu s ústavou Ukrajiny,“ pokračoval. „Ti, kteří jsou u moci, nemají žádné oficiální právo vzdát se svých území." Aby se tak stalo, „musí to chtít ukrajinský lid," dodal, aniž by v této věci vyloučil referendum.
Je to riziko, říká analytik
Viktor Kovalenko, analytik rusko-ukrajinského konfliktu a bývalý ukrajinský voják (z let 2014-2015), řekl, že Zelenského návrh referenda byl „významným posunem v politice a mohl by potenciálně oslabit Zelenského popularitu, která v současnosti sjednocuje národ v jeho boji o přežití“.
„Ukrajina by mohla zvážit riziko referenda, protože nezaručuje, že ukrajinský lid bude souhlasit s postoupením území. Mohl by Putinovi znovu potvrdit své odmítnutí a potvrdit hranice z roku 1991,“ řekl s odkazem na rok, kdy Ukrajina vyhlásila nezávislost.
„Dalším kritickým faktorem je, že územní referendum vyžaduje od Putina příměří a v současnosti okupovaná území by se ho nemohla zúčastnit. Zůstává nejisté, zda je Kreml v této fázi připraven zastavit útoky a bombardování,“ dodal Kovalenko.
Počet Ukrajinců toužících po míru roste
Po dvou a půl letech války jsou Rusko a Ukrajina daleko od jednání – ale nedávné průzkumy na Ukrajině poukázaly na změny v názorech obyvatelstva ohledně mírových rozhovorů.
Podle květnového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) by třetina (32 procent) Ukrajinců přijala postoupení území pro mír a nezávislost ve srovnání s 26 procenty v únoru tohoto roku a 9 procenty v únoru 2023.
Více než polovina (55 procent) je stále proti tomu, aby se ukrajinské území přenechalo Rusku, ale je to pokles ze 74 procent z prosince 2023.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v příspěvku na sociální síti X.
Toto opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině.
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance budou ve středu na svém zasedání v Bruselu řešit zejména navyšování obranných výdajů a pokračující pomoc Ukrajině. Do sídla NATO nedorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio, zastupovat by ho měl jeho náměstek Christopher Landau. Podle šéfa NATO Marka Rutteho má Rubio nabitý program a „nic by za tím nehledal“. Česko bude reprezentovat odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Slovenští politici po úterním jednáním s Okamurou dali najevo, že s nástupem nové české vlády, kterou formují hnutí ANO spolu s SPD a Motoristy, věří ve zlepšení politických vztahů mezi Českem a Slovenskem. Ty poznamenalo loňské rozhodnutí kabinetu Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky.
Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica například zastavil po svém předloňském nástupu do úřadu vojenskou pomoc ze státních zásob poskytovanou Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. Fico opakovaně kritizoval nejen přístup Evropské unie k tomuto konfliktu, ale také sankce EU proti Rusku za jeho agresi vůči sousední zemi.
