Sankce na Lukoil energetiku Slovenska neohrožují. Ukrajinský premiér utnul diskusi o jejich zrušení
Sankce, které Kyjev uvalil na ruskou ropnou společnost Lukoil, energetickou bezpečnost Slovenska neohrožují. Na komunikační platformě Telegram to dnes napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Tranzit ruské ropy od Lukoilu ropovodem Družba přes své území Ukrajina zastavila asi před dvěma týdny. Zdůvodnila to právě tím, že si Lukoil v červnu zařadila na svůj sankční seznam.
„Sankce zavedené Národní bezpečnostní radou Ukrajiny energetickou bezpečnost Slovenska a Evropy obecně neohrožují. Jejich zrušení proto není předmětem diskuse. Hrozbou je Rusko a jeho hybridní energetická válka proti Slovákům, jeho vydírání a politická ultimáta,“ napsal Šmyhal.
Slovensko spolu s Maďarskem, kterého se přerušení dodávek rovněž týká, rozhodnutí Ukrajiny o přerušení tranzitu ropy kritizovaly. Slovenský prezident Peter Pellegrini minulý týden upozornil, že pokud Kyjev tranzit neobnoví, bude muset Slovensko přijmout odvetná opatření. V pondělí pohrozil, že by Slovensko mohlo přestat na Ukrajinu dodávat naftu od slovenské rafinerie Slovnaft.
„Slovensko je naším spolehlivým partnerem, od kterého neočekáváme vydírání ani zastrašování. Vyhrožovat Ukrajině, která se brání agresorovi, aby teroristický stát (Rusko) nemohl dále vydělávat nadměrné zisky potřísněné krví, je pochybný způsob jednání,“ napsal ukrajinský premiér.
Náměstek ukrajinského ministra energetiky Roman Andarak v úterý uvedl, že Ukrajina je připravena se Slovenskem problém spojený s tranzitem ropy řešit. Nicméně dodal, že se tak stane jen v případě, že „slovenská strana aktivuje příslušný mechanismus daný asociační dohodou“, což podle něj dosud neučinila. Asociační dohodou rozumí smlouvu mezi Evropskou unií a Ukrajinou.
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu řeky Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu, pak do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Rafinerie MOL na Slovensku a v Maďarsku jsou na dodávkách ropy od Lukoilu zcela závislé. Dodávky ropy do Česka ropovodem Družba podle sdělení společnosti Mero z minulého týdne pokračují podle plánu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
