Zelenskyj už přesluhuje, vypršel mu madát. Volby na Ukrajině ale kvůli válce nejsou možné
Dvacátým květnem oficiálně vypršel první pětiletý prezidentský mandát Volodymyra Zelenského. S tím, že bude hlavou Ukrajiny i nadále, se počítalo – ve válkou zmítané zemi totiž organizovat nové volby není možné. Jak teď ale bude Zelenského vnímat západní svět? A může se hlava Ukrajiny obávat, že pokusy o jeho odstranění ze strany Ruska ještě zesílí?
Z pohledu Česka ani západních spojenců skutečnost, že Zelenskyj není do dalších let potvrzen v čele státu voliči, se nic nemění. „Ne, nijak to jeho legitimitu nesnižuje,“ řekl Blesku bývalý český šéfdiplomat Cyril Svoboda. „Samozřejmě, že musí být volby, první volby ale budou asi po válce na Ukrajině. Do té doby určitě žádné volby nebudou a není možné zpochybnit legitimitu prezidenta,“ dodal Svoboda.
Do tří měsíců?
Také podle experta na dění na Ukrajině a kandidáta TOP 09 do eurovoleb Pavla Havlíčka se po válce s konáním voleb počítá. „Ukrajinci sami jsou si toho faktu vědomi a myslím si, protože chtějí být skutečnou demokracií a chtějí se tímhle způsobem odlišit od sousední Ruské federace,“ řekl Havlíček Blesku. Kdy by tak mohli jít k urnám? Prý až k tomu dozrají podmínky. Podle Havlíčka by na volby mohlo dojít dva až tři měsíce poté, co pušky a kanóny na Ukrajině definitivně utichnou.
Legitimní cíl?
Samozřejmě nabízí se otázka, jestli Rusové teď nezvýší pokusy o fyzickou likvidaci Zelenského. Právě s odkazem na to, že není oficiálně potvrzeným prezidentem Ukrajiny. „To se dá se očekávat, ale to nehraje roli, protože na Ukrajině dneska žádné volby organizovat nelze,“ trvá na svém Cyril Svoboda. Podle Havlíčka to ale nemusí být horké. Jak totiž připomíná, od začátku války podle něj proběhlo několik pokusů o atentát, nedávno dokonce ukrajinská SBU zadržela několik lidí z prostředí Zelenského ochranky, kteří se měli o odstranění prezidenta pokusit.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější. Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství. Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony. „Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované Unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Sabotáže zesílí
Přesto pokusy Kremlu o odstranění Zelenského – a to jakýmkoliv způsobem – neustanou. „Rusko se bude snažit využívat všech prostředků, aby Zelenského nějakým způsobem odsunuli, podkopali jeho legitimitu, narušil obranyschopnost ukrajinského státu. A budou k tomu určitě využívat i právě prostřednictvím sabotáží třeba různých užitečných idiotů,“ uzavřel Havlíček.
Diplomacie má jasno
Konec řádného mandátu Zelenského nebude mít vliv na bilaterální vztahy ani podle české diplomacie. „V historii je velmi poskrovnu takových případů, kdy se v zemích, které se nacházely ve válce, konaly během ní volby. Tuto ústavní skutečnost (nemožnost pořádat nové volby a automatické prodloužení volebního mandátu) a tím i legitimitu demokratických institucí a zvolených představitelů nikdo v Ukrajině nezpochybňuje a to včetně opozice a možných prezidentských protikandidátů prezidenta Zelenského. Na bilaterální vztahy to tedy nemá žádný vliv,“ napsal Blesku mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
