Zelenskyj bude v Německu jednat i s Pavlem. Po Mnichově zamíří do Berlína či Paříže
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příštích dnech navštíví Francii a Německo. V sobotu má v plánu promluvit na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se setkává řada významných představitelů mnoha zemí světa. Informovala o tom podle agentury Reuters kancelář ukrajinské hlavy státu i francouzský prezident Emmanuel Macron. Zelenskyj má přitom v plánu na bezpečnostní konferenci v Mnichově jednat s českým prezidentem Petrem Pavlem, uvádí ukrajinská prezidentská kancelář.
Zelenskyj s Macronem v pátek v Elysejském paláci podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu. Podrobnosti o ní však zatím nejsou k dispozici. Francouzský prezident měl původně v plánu smlouvu dojednat tento měsíc na Ukrajině, cestu ale z bezpečnostních důvodů odložil.
„Vzhledem k tomu, že ruské agresivní tažení proti Ukrajině brzy vstoupí do třetího roku, bude návštěva pro (Macrona) příležitostí znovu potvrdit odhodlání Francie a partnerů poskytovat Ukrajině neochvějnou a dlouhodobou podporu,“ uvedl v prohlášení Elysejský palác.
Kyjev kvůli ruské invazi usiluje mimo jiné o členství v NATO a podle diplomatů uzavře tento týden s Paříží a Berlínem dohody o bilaterálních bezpečnostních zárukách, píše Reuters. Smlouvy by měly nastínit rámce pro dlouhodobou vojenskou, humanitární a finanční pomoc a podporu obnovy ruskou agresí zasažené země.
Podle dvou diplomatů obeznámených s rozhovory mezi oběma zeměmi by Francie měla oznámit fond ve výši 200 milionů eur (asi pět miliard korun) na civilní projekty, které budou realizovat francouzské společnosti.
Podrobnější plány Zelenského v Německu zatím nejsou k dispozici. Na třídenní konferenci v Mnichově se mimo jiné očekává účast americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, německého kancléře Olafa Scholze nebo českého prezidenta Petra Pavla.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje, a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
