Zelenskyj bude v Německu jednat i s Pavlem. Po Mnichově zamíří do Berlína či Paříže
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příštích dnech navštíví Francii a Německo. V sobotu má v plánu promluvit na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se setkává řada významných představitelů mnoha zemí světa. Informovala o tom podle agentury Reuters kancelář ukrajinské hlavy státu i francouzský prezident Emmanuel Macron. Zelenskyj má přitom v plánu na bezpečnostní konferenci v Mnichově jednat s českým prezidentem Petrem Pavlem, uvádí ukrajinská prezidentská kancelář.
Zelenskyj s Macronem v pátek v Elysejském paláci podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu. Podrobnosti o ní však zatím nejsou k dispozici. Francouzský prezident měl původně v plánu smlouvu dojednat tento měsíc na Ukrajině, cestu ale z bezpečnostních důvodů odložil.
„Vzhledem k tomu, že ruské agresivní tažení proti Ukrajině brzy vstoupí do třetího roku, bude návštěva pro (Macrona) příležitostí znovu potvrdit odhodlání Francie a partnerů poskytovat Ukrajině neochvějnou a dlouhodobou podporu,“ uvedl v prohlášení Elysejský palác.
Kyjev kvůli ruské invazi usiluje mimo jiné o členství v NATO a podle diplomatů uzavře tento týden s Paříží a Berlínem dohody o bilaterálních bezpečnostních zárukách, píše Reuters. Smlouvy by měly nastínit rámce pro dlouhodobou vojenskou, humanitární a finanční pomoc a podporu obnovy ruskou agresí zasažené země.
Podle dvou diplomatů obeznámených s rozhovory mezi oběma zeměmi by Francie měla oznámit fond ve výši 200 milionů eur (asi pět miliard korun) na civilní projekty, které budou realizovat francouzské společnosti.
Podrobnější plány Zelenského v Německu zatím nejsou k dispozici. Na třídenní konferenci v Mnichově se mimo jiné očekává účast americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, německého kancléře Olafa Scholze nebo českého prezidenta Petra Pavla.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
