Zelenskyj už přesluhuje, vypršel mu madát. Volby na Ukrajině ale kvůli válce nejsou možné
Dvacátým květnem oficiálně vypršel první pětiletý prezidentský mandát Volodymyra Zelenského. S tím, že bude hlavou Ukrajiny i nadále, se počítalo – ve válkou zmítané zemi totiž organizovat nové volby není možné. Jak teď ale bude Zelenského vnímat západní svět? A může se hlava Ukrajiny obávat, že pokusy o jeho odstranění ze strany Ruska ještě zesílí?
Z pohledu Česka ani západních spojenců skutečnost, že Zelenskyj není do dalších let potvrzen v čele státu voliči, se nic nemění. „Ne, nijak to jeho legitimitu nesnižuje,“ řekl Blesku bývalý český šéfdiplomat Cyril Svoboda. „Samozřejmě, že musí být volby, první volby ale budou asi po válce na Ukrajině. Do té doby určitě žádné volby nebudou a není možné zpochybnit legitimitu prezidenta,“ dodal Svoboda.
Do tří měsíců?
Také podle experta na dění na Ukrajině a kandidáta TOP 09 do eurovoleb Pavla Havlíčka se po válce s konáním voleb počítá. „Ukrajinci sami jsou si toho faktu vědomi a myslím si, protože chtějí být skutečnou demokracií a chtějí se tímhle způsobem odlišit od sousední Ruské federace,“ řekl Havlíček Blesku. Kdy by tak mohli jít k urnám? Prý až k tomu dozrají podmínky. Podle Havlíčka by na volby mohlo dojít dva až tři měsíce poté, co pušky a kanóny na Ukrajině definitivně utichnou.
Legitimní cíl?
Samozřejmě nabízí se otázka, jestli Rusové teď nezvýší pokusy o fyzickou likvidaci Zelenského. Právě s odkazem na to, že není oficiálně potvrzeným prezidentem Ukrajiny. „To se dá se očekávat, ale to nehraje roli, protože na Ukrajině dneska žádné volby organizovat nelze,“ trvá na svém Cyril Svoboda. Podle Havlíčka to ale nemusí být horké. Jak totiž připomíná, od začátku války podle něj proběhlo několik pokusů o atentát, nedávno dokonce ukrajinská SBU zadržela několik lidí z prostředí Zelenského ochranky, kteří se měli o odstranění prezidenta pokusit.
Hraniční přechody s Běloruskem, silniční a železniční, budou znovu otevřeny o půlnoci ze středy na čtvrtek, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk během zasedání vlády. Připomněl, že se je Varšava rozhodla uzavřít v souvislosti s rusko-běloruským vojenským cvičením Západ 2025 v sousední zemi. V důsledku manévrů podle předsedy polské vlády vzrostlo ohrožení a politická a faktická nestabilita u polských hranic, uvedla televize TVN 24 na svém webu. Generální tajemník světové organizace António Guterres ve svém projevu v OSN zmínil konflikt v Súdánu a válku na Ukrajině, řekl ale, že rozsah ničení a umírání v Gaze je větší než v jakémkoliv konfliktu, který pamatuje. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější.
Sabotáže zesílí
Přesto pokusy Kremlu o odstranění Zelenského – a to jakýmkoliv způsobem – neustanou. „Rusko se bude snažit využívat všech prostředků, aby Zelenského nějakým způsobem odsunuli, podkopali jeho legitimitu, narušil obranyschopnost ukrajinského státu. A budou k tomu určitě využívat i právě prostřednictvím sabotáží třeba různých užitečných idiotů,“ uzavřel Havlíček.
Diplomacie má jasno
Konec řádného mandátu Zelenského nebude mít vliv na bilaterální vztahy ani podle české diplomacie. „V historii je velmi poskrovnu takových případů, kdy se v zemích, které se nacházely ve válce, konaly během ní volby. Tuto ústavní skutečnost (nemožnost pořádat nové volby a automatické prodloužení volebního mandátu) a tím i legitimitu demokratických institucí a zvolených představitelů nikdo v Ukrajině nezpochybňuje a to včetně opozice a možných prezidentských protikandidátů prezidenta Zelenského. Na bilaterální vztahy to tedy nemá žádný vliv,“ napsal Blesku mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
