Kyjev řeší změny nepopulárního zákona o mobilizaci: Zelenskyj potřebuje posily na frontě, má to háček
Ukrajinský parlament nedávno stáhl návrh mobilizačního zákona, který počítá s vysláním dalších vojáků na frontu a který se stal terčem ostrých útoků kvůli svým nedostatkům. „Podle zákona o mobilizaci se nic dít nebude. Ani dnes, ani zítra. Ani v blízké budoucnosti,“ uvedl na Telegramu ukrajinský zákonodárce Jaroslav Železňak z proevropské opoziční strany Hlas. O složité situaci okolo mobilizace informoval zpravodajský server Politico.
Ministr obrany Rustem Umerov uvedl, že návrh zákona bude přepracován a v nejbližší době předložen ke schválení vládě. „Tento zákon je nezbytný pro obranu našeho státu a každého vojáka, který je v současné době na frontě. Je třeba jej schválit co nejdříve,“ uvedl v příspěvku na facebooku.
Návrh zákona, který byl parlamentu předložen o Vánocích, vyvolal obrovskou vlnu kontroverze, jelikož jeho cílem je snížit věk pro odvod z 27 na 25 let, omezit odklady pro muže s lehkým zdravotním postižením a zvýšit tresty pro ty, kteří se odvodu snaží vyhnout. Někteří poslanci však tvrdí, že stále není jasně formulován a porušuje lidská práva.
Armáda uvedla, že letos potřebuje navíc půl milionu mužů. Dodatečné jednotky by umožnily vyčerpaným frontovým vojákům, kteří bojují již téměř dva roky, rotovat a zároveň udržet linii proti 617 000 Rusům bojujícím na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin údajně zvyšuje stavy ruské armády o téměř 170 000 na neuvěřitelných 1,3 milionu. Ukrajinská armáda má nyní podle údajů Státního vojenského mediálního centra a Global Firepower Index přibližně 850 000 vojáků.
Ztráta motivace
V prvních týdnech války v únoru 2022 stáli Ukrajinci před odvodními středisky v dlouhých frontách, zatímco po celé Evropě ukrajinští řidiči kamionů, stavbaři a číšníci opouštěli svá zaměstnání, aby se vrátili domů a bojovali. Po měsících krvavé patové situace se však toto počáteční nadšení vypařilo. Mezitím skandály s korupcí v armádě a pocit vyčerpání doma i mezi ukrajinskými spojenci způsobily, že vstup do armády je mnohem méně lákavý.
Mobilizační zákon byl vrácen k přepracování, přičemž ombudsman Dmytro Lubinets uvedl, že některá ustanovení by mohla být v rozporu s ústavou. Anastasia Radina, šéfka parlamentního protikorupčního výboru, předpověděla, že by mohl zvýšit riziko korupce.
„Již nyní můžeme říci, že v návrhu zákona dojde ke změnám. Nebude žádná mobilizace zdravotně postižených osob, žádná možnost volného uvážení místních orgánů v otázkách mobilizace a také žádné výrazné omezení lidských práv,“ uvedl pro Politico poslanec a člen parlamentního výboru pro obranu Fedir Venislavskij.
Více než pětina ukrajinského HDP, tedy asi 46 miliard dolarů z ekonomiky o velikosti 214 miliard dolarů, jde na válečné úsilí, z čehož asi polovina jde na výplatu vojáků a čtvrtina na podporu vojensko-průmyslového komplexu. Zjednodušeně řečeno, celý ukrajinský státní rozpočet je vynakládán na válku, přičemž zbytek ekonomiky pomáhá financovat miliardová pomoc z EU a USA.
Tato pomoc je však stále komplikovanější - ve Washingtonu vázne kvůli odporu Republikánské strany a v Bruselu ji blokuje Maďarsko. To nutí Kyjev balancovat mezi hledáním dostatečného počtu nových vojáků, aby mohl pokračovat ve vedení války, a zároveň zajistit, aby zůstal dostatek daňových poplatníků a pracovníků, kteří udrží ekonomiku a válečný průmysl nad vodou.
Běžný pracující jako základ obrany
„Mobilizace dalších 450 000 až 500 000 lidí bude Ukrajinu stát 500 miliard hřiven (12 miliard eur) a já bych rád věděl, kde se ty peníze vezmou," řekl v prosinci prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vzhledem k tomu, že na zaplacení jednoho vojáka je potřeba šest ukrajinských pracujících civilistů, kteří platí daně, potřeboval bych někde sehnat další 3 miliony pracujících lidí."
,,Je třeba, abychom si uvědomili, že se jedná o velmi důležitý krok. Pokud jste na Ukrajině a nejste na frontě, ale pracujete a platíte daně, také bráníte stát. A to je velmi potřebné," uvedl Zelenskyj během svého projevu v Estonsku. Dodal, že Ukrajinci, kteří uprchli ze země a nebojují ani neplatí daně, čelí etickému dilematu.
„Chceme-li zachránit Ukrajinu, chceme-li zachránit Evropu, musíme to všichni pochopit: Buď Ukrajině pomůžeme, nebo ne. Buď jsme občané, kteří jsou na frontě, nebo jsme občané, kteří pracují a platí daně,“ řekl.
„Aby země mohla vést válku, potřebuje peníze - to je to, co drží ekonomiku nad vodou. Potřebuje zbraně - bez zbraní nelze mluvit o odporu. Také potřebujeme vojáky. A pokud nám první dva zdroje mohou poskytnout naši spojenci, na Ukrajině žijí lidé schopní bránit zemi,“ uvedl ukrajinský novinář a voják Pavlo Kazarin.
Nepopulární zákon
Podle ukrajinského politologa Volodymyra Fesenka je mobilizační zákon velmi nepopulární, takže se politici bojí převzít odpovědnost; i Zelenskyj dává přednost tomu, aby zákon navrhla vláda, než aby ho sám prosazoval. Zároveň je všeobecně známo, že proces mobilizace se musí zlepšit a že je třeba uspokojit potřeby armády.
„Návrh zákona o mobilizaci vyžaduje značné zpřesnění a hledání optimální rovnováhy zájmů mezi zabezpečením vojenských potřeb a finančními a ekonomickými možnostmi a potřebami státu; mezi frontou a týlem; mezi potřebami armády a veřejným míněním," napsal Fesenko na facebooku.
Jednou z největších obav je, že stažení mužů z kanceláří a továren a jejich vyslání na frontu způsobí propad ekonomiky, ale takové odhady mohou být přehnané, řekl Kazarin. „Zapomíná se na to, že v případě úspěšné mobilizace budou všechny ty ruce, které držely zbraně posledních několik let, za rok propuštěny ze služby,“ řekl. „Mnozí z těch, kteří dnes slouží v armádě, byli před válkou docela úspěšní podnikatelé, specialisté a IT odborníci. Dva roky drželi frontu a týl přenechali vám. Teď je řada na vás,“ vyzval.
Zelenskyj po jednání s papežem prohlásil, že oceňuje veškerou podporu Ukrajině, i tu duchovní. Jednání o míru ve Vatikánu jsou podle něj stále možné. „Pouze Moskva to odmítá, tak jako odmítá i další návrhy na mír,“ uvedl Zelenskyj, který se dnes odpoledne setkal i s italským prezidentem Mattarellou.
Česká armáda zajistí výcvik až osmi ukrajinských pilotů pro letouny F-16. Půjde o 150 hodin leteckého výcviku v hodnotě zhruba 32 milionů korun, který v letošním roce obstará státní podnik LOM Praha. Materiál o výcviku dnes projednala vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo obrany. Jde o součást podpory, kterou Česko poskytuje Ukrajině a jejím ozbrojeným silám v obraně proti ruské agresi.
Piloti se budou cvičit na letouny F-16, které sice česká armáda ve své výzbroji nemá, ukrajinská strana ale projevila zájem i o výcvik na simulátorech a podzvukových letounech L-39. „Pokud se má Ukrajina dál a účinně bránit ruské agresi, potřebuje nejen vojenskou techniku, ale i dobře vycvičené ozbrojené síly včetně těch vzdušných,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podpora Ukrajiny je podle ní ve strategickém zájmu.
Jednání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní vztahy Česka a Německa. Na závěr své dnešní návštěvy Berlína to řekl český prezident Petr Pavel. Prezidenti se podle něj shodli na většině aktuálních témat, včetně pohledu na Evropskou unii, NATO, válku na Ukrajině, ale třeba i na vztah k Číně. Z Německa zamíří Pavel do Itálie, kde bude ve čtvrtek na konferenci jednat o poválečné obnově Ukrajiny. Hodlá vyzvat k vytvoření obdoby Marshallova plánu.
Pavel se dnes se svým německým protějškem setkal ve Steinmeierově sídle, berlínském zámku Bellevue. Jednání podle českého státníka potvrdilo „nadstandardní úroveň vztahů“ Česka a Německa. „Ale zároveň také shodu ve většině základních témat dneška,“ dodal. Prezidenti mimo jiné společně ocenili výherce studentské soutěže, jejímž tématem bylo 80. výročí konce druhé světové války.
