Kyjev řeší změny nepopulárního zákona o mobilizaci: Zelenskyj potřebuje posily na frontě, má to háček
Ukrajinský parlament nedávno stáhl návrh mobilizačního zákona, který počítá s vysláním dalších vojáků na frontu a který se stal terčem ostrých útoků kvůli svým nedostatkům. „Podle zákona o mobilizaci se nic dít nebude. Ani dnes, ani zítra. Ani v blízké budoucnosti,“ uvedl na Telegramu ukrajinský zákonodárce Jaroslav Železňak z proevropské opoziční strany Hlas. O složité situaci okolo mobilizace informoval zpravodajský server Politico.
Ministr obrany Rustem Umerov uvedl, že návrh zákona bude přepracován a v nejbližší době předložen ke schválení vládě. „Tento zákon je nezbytný pro obranu našeho státu a každého vojáka, který je v současné době na frontě. Je třeba jej schválit co nejdříve,“ uvedl v příspěvku na facebooku.
Návrh zákona, který byl parlamentu předložen o Vánocích, vyvolal obrovskou vlnu kontroverze, jelikož jeho cílem je snížit věk pro odvod z 27 na 25 let, omezit odklady pro muže s lehkým zdravotním postižením a zvýšit tresty pro ty, kteří se odvodu snaží vyhnout. Někteří poslanci však tvrdí, že stále není jasně formulován a porušuje lidská práva.
Armáda uvedla, že letos potřebuje navíc půl milionu mužů. Dodatečné jednotky by umožnily vyčerpaným frontovým vojákům, kteří bojují již téměř dva roky, rotovat a zároveň udržet linii proti 617 000 Rusům bojujícím na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin údajně zvyšuje stavy ruské armády o téměř 170 000 na neuvěřitelných 1,3 milionu. Ukrajinská armáda má nyní podle údajů Státního vojenského mediálního centra a Global Firepower Index přibližně 850 000 vojáků.
Ztráta motivace
V prvních týdnech války v únoru 2022 stáli Ukrajinci před odvodními středisky v dlouhých frontách, zatímco po celé Evropě ukrajinští řidiči kamionů, stavbaři a číšníci opouštěli svá zaměstnání, aby se vrátili domů a bojovali. Po měsících krvavé patové situace se však toto počáteční nadšení vypařilo. Mezitím skandály s korupcí v armádě a pocit vyčerpání doma i mezi ukrajinskými spojenci způsobily, že vstup do armády je mnohem méně lákavý.
Mobilizační zákon byl vrácen k přepracování, přičemž ombudsman Dmytro Lubinets uvedl, že některá ustanovení by mohla být v rozporu s ústavou. Anastasia Radina, šéfka parlamentního protikorupčního výboru, předpověděla, že by mohl zvýšit riziko korupce.
„Již nyní můžeme říci, že v návrhu zákona dojde ke změnám. Nebude žádná mobilizace zdravotně postižených osob, žádná možnost volného uvážení místních orgánů v otázkách mobilizace a také žádné výrazné omezení lidských práv,“ uvedl pro Politico poslanec a člen parlamentního výboru pro obranu Fedir Venislavskij.
Více než pětina ukrajinského HDP, tedy asi 46 miliard dolarů z ekonomiky o velikosti 214 miliard dolarů, jde na válečné úsilí, z čehož asi polovina jde na výplatu vojáků a čtvrtina na podporu vojensko-průmyslového komplexu. Zjednodušeně řečeno, celý ukrajinský státní rozpočet je vynakládán na válku, přičemž zbytek ekonomiky pomáhá financovat miliardová pomoc z EU a USA.
Tato pomoc je však stále komplikovanější - ve Washingtonu vázne kvůli odporu Republikánské strany a v Bruselu ji blokuje Maďarsko. To nutí Kyjev balancovat mezi hledáním dostatečného počtu nových vojáků, aby mohl pokračovat ve vedení války, a zároveň zajistit, aby zůstal dostatek daňových poplatníků a pracovníků, kteří udrží ekonomiku a válečný průmysl nad vodou.
Běžný pracující jako základ obrany
„Mobilizace dalších 450 000 až 500 000 lidí bude Ukrajinu stát 500 miliard hřiven (12 miliard eur) a já bych rád věděl, kde se ty peníze vezmou," řekl v prosinci prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vzhledem k tomu, že na zaplacení jednoho vojáka je potřeba šest ukrajinských pracujících civilistů, kteří platí daně, potřeboval bych někde sehnat další 3 miliony pracujících lidí."
,,Je třeba, abychom si uvědomili, že se jedná o velmi důležitý krok. Pokud jste na Ukrajině a nejste na frontě, ale pracujete a platíte daně, také bráníte stát. A to je velmi potřebné," uvedl Zelenskyj během svého projevu v Estonsku. Dodal, že Ukrajinci, kteří uprchli ze země a nebojují ani neplatí daně, čelí etickému dilematu.
„Chceme-li zachránit Ukrajinu, chceme-li zachránit Evropu, musíme to všichni pochopit: Buď Ukrajině pomůžeme, nebo ne. Buď jsme občané, kteří jsou na frontě, nebo jsme občané, kteří pracují a platí daně,“ řekl.
„Aby země mohla vést válku, potřebuje peníze - to je to, co drží ekonomiku nad vodou. Potřebuje zbraně - bez zbraní nelze mluvit o odporu. Také potřebujeme vojáky. A pokud nám první dva zdroje mohou poskytnout naši spojenci, na Ukrajině žijí lidé schopní bránit zemi,“ uvedl ukrajinský novinář a voják Pavlo Kazarin.
Nepopulární zákon
Podle ukrajinského politologa Volodymyra Fesenka je mobilizační zákon velmi nepopulární, takže se politici bojí převzít odpovědnost; i Zelenskyj dává přednost tomu, aby zákon navrhla vláda, než aby ho sám prosazoval. Zároveň je všeobecně známo, že proces mobilizace se musí zlepšit a že je třeba uspokojit potřeby armády.
„Návrh zákona o mobilizaci vyžaduje značné zpřesnění a hledání optimální rovnováhy zájmů mezi zabezpečením vojenských potřeb a finančními a ekonomickými možnostmi a potřebami státu; mezi frontou a týlem; mezi potřebami armády a veřejným míněním," napsal Fesenko na facebooku.
Jednou z největších obav je, že stažení mužů z kanceláří a továren a jejich vyslání na frontu způsobí propad ekonomiky, ale takové odhady mohou být přehnané, řekl Kazarin. „Zapomíná se na to, že v případě úspěšné mobilizace budou všechny ty ruce, které držely zbraně posledních několik let, za rok propuštěny ze služby,“ řekl. „Mnozí z těch, kteří dnes slouží v armádě, byli před válkou docela úspěšní podnikatelé, specialisté a IT odborníci. Dva roky drželi frontu a týl přenechali vám. Teď je řada na vás,“ vyzval.
Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství sledující válku na Ukrajině. O nejnovějších událostech vás budeme informovat zase zítra. Přejeme dobrou noc.
Omilostněný ruský účastník války z Astrachaně pobodal a rozřezal spolubydlícího, který urazil Putina a ruskou armádu. V době vraždy byla v bytě 13letá dcera oběti. Informovala o tom TV Nexta.
V ruském zajetí zemřela ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová. Informace o jejím úmrtí podle ukrajinských médií potvrdil Petro Jacenko, mluvčí koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci. The Kyiv Independent nyní zveřejnil informaci, že EU bude požadovat prošetření smrti a je zděšena celým incidentem.