Město duchů Bělgorod: Sirény a letecké poplachy zní každý den, Rusové prchají uprostřed zkázy
Ruské město Bělgorod se stalo již mnohokrát cílem ukrajinských sil. Jak to v něm vypadá? Jeho obyvatelé popsali, že mají strach vycházet z domu, řada z nich se odstěhovala. Dále uvedli, že z Bělgorodu je nyní město duchů plné bunkrů a krytů, zničených budov a vozidel, kdy se po ulicích téměř nikdo neprochází, píše americké zpravodajství CNN.
Opuštěné ulice, zavřené obchody a tiché restaurace. Poškozené budovy a krátery po útocích raket. Šipky na fasádách domů označující nejbližší protiletecké kryty a sklady nouzových zásob.
Kdysi klidné město Bělgorod, které se nachází asi 25 mil severně od ruských hranic s Ukrajinou, se proměnilo v jakési město duchů, jehož děsivé ticho bývá přehlušováno pravidelným kvílením varovných sirén.
Zprávy z regionu jsou omezené kvůli regulaci médií a vládní kontrole svobody tisku. Mnoho Rusů se bojí mluvit otevřeně ze strachu z trestního stíhání.
V této souvislosti popsali obyvatelé Bělgorodu novinářům, jak se jim ve městě žije. Rozhovory byly vedeny telefonicky nebo přes zvukové zprávy.
Bělgorod byl místem startu mnoha raketových útoků na Ukrajinu a klíčovým vojenským uzlem pro ruské invazní síly. V roce 2023, po roce útoků na svá města, Ukrajina změnila taktiku a rozšířila své operace na ruské území, čímž se Belgorodská oblast dostala do hledáčku.
V posledních týdnech je tato oblast téměř denně vystavena ostřelování a útokům dronů. Ruské úřady obvinily Ukrajinu a oznámily, že útoky odrazily, zároveň připustily, že některé objekty byly zničeny a byly oběti. Belgorodská oblast nese tíhu války ve srovnání se vzdálenějšími ruskými oblastmi, které jsou relativně nedotčené.
Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov 23. března řekl, že během necelých dvou týdnů bylo zabito 24 lidí a 152 zraněno.
„Vyděšený Bělgorod“
Timur Khaliullin, 36letý varhaník Bělgorodské filharmonie, se projel na kolečkových bruslích opuštěnými ulicemi v centru města, aby ukázal ostatním, jak to v něm vypadá, ve videu s názvem „Vyděšený Bělgorod“.
Khaliullin ukazuje na uzavřené dveře obchodů a restaurací a šipky vedoucí ke krytům a sklepům, kde se mohou obyvatelé schovat.
Když ve videu dorazí na hlavní náměstí a nasadí si kolečkové brusle, spustí se sirény. „Slyšíte to? Tak děsivě zní sirény. Je to letecký poplach. Znamená to, že teď bude přicházet palba, musím se schovat,“ říká Khaliullin.
Hledá útočiště v jednom z prázdných, bíle natřených betonových malých bunkrů rozmístěných v pravidelných intervalech po celém náměstí, z nichž každý je označen slovem „Přístřešek“. Obrazovky rozmístěné po náměstí poučují obyvatele o správném chování při ostřelování, nabízejí pokyny pro poskytování první pomoci a opakují vlastenecké povzbuzování. Jedna ze zpráv zní: „Bitva o Rusko trvá. Vítězství bude naše!"
Když sirény utichnou, Khaliullin pokračuje ve své jízdě na kolečkových bruslích, natáčí prázdné ulice nebo lidi čekající na autobusových zastávkách. Podle místních obyvatelé cestující hromadnou dopravou často tráví celé hodiny stáním na zastávkách, dokud nezazní signál, že autobusy mohou znovu jezdit a město může obnovit svůj život – až do další raketové hrozby.
Takhle Bělgorod vždy nevypadal. 25letá dobrovolnice Natalia Izotová popsala, jak vypadalo její rodné město před válkou. „Bylo to malé, útulné jižní město se spoustou stromů a spoustou zeleně, ve kterém je v létě velké horko," řekla CNN.
Izotová se narodila a vyrostla v Bělgorodu a sdělila, že navzdory „strašnému strachu“, který zažívá pokaždé, když se spustí sirény, váhá s odchodem, protože zde má práci v místní charitativní organizaci, která pomáhá lidem se speciálními potřebami. „Žiju ve strachu, zároveň se mi z města moc nechce. Ale Bělgorod, který si pamatuju, už neexistuje."
Mnohem méně lidí se odváží vyjít ven, pokud nemusí, tak moc nechodí, uvedla Izotová: „Stále se snaží chodit ven, ale všechno je čím dál smutnější.“
Smrtící ostřelování
V polovině března, během častějších ukrajinských útoků, kdy varovné sirény zaznívaly čtyřikrát až pětkrát denně, oznámil krajský hejtman Gladkov uzavření nákupních center a škol a na dva dny zrušení vyučování v několika regionech, což se týkalo i Bělgorodu.
Videa z Bělgorodu ukazovala scény chaosu, lidé prchali hustým kouřem, vyhořelými auty, poškozenými budovami za zvuků výbuchů a vzdálených sirén.
29. prosince se udál jeden z nejničivějších útoků. Na památku zemřelých byly na hlavním náměstí umístěny květiny a hračky. Nejméně 25 lidí bylo zabito, včetně tří dětí, a 113 bylo zraněno, řekl Gladko. Jedná se o nejsmrtelnější ostřelování v Rusku od začátku války.
„Toto je nejčernější den, jaký jsme v poslední době měli,“ řekla CNN 24letá Jelizaveta, která kvůli obavám o bezpečnost požádala, aby byla identifikována pouze křestním jménem. Byla mezi těmi, kteří byli svědky útoku z 30. prosince.
Když odcházela ze zaměstnání poblíž centra města, uslyšela výbuchy. Nejprve si všichni mysleli, že jde o obvyklý zvuk operací protivzdušné obrany.
„A pak jsem to všechno viděla. Všechno hořelo, zahalené kouřem, autobusy přestaly jezdit a taxíky taky nejezdily, protože silnice byly úplně zablokované,“ vzpomínala.
„Mnoho lidí zahynulo a celé město truchlilo a truchlí dodnes.“ Život je od té doby jiný, uvedla Jelizaveta. Její obchod zaznamenal méně zákazníků a mnoho lidí se bojí vyjít ze svých domovů.
Město „bez života“
Stejně jako mnoho dalších v Bělgorodu má Jelizaveta rodinu v Charkově, se kterou nemluvila od chvíle, kdy se v prvních měsících války rozhádali. Charkov, druhé největší město Ukrajiny, v poslední době utrpělo nárůst ruských útoků.
„Tady v Bělgorodu má mnoho z nás příbuzné na obou stranách hranice. Lidé z Bělgorodu často navštěvovali Charkov, a naopak. Je opravdu skličující vidět takový rozpor mezi lidmi, kteří byli kdysi tak úzce propojeni,“ řekla Jelizaveta.
„Toužím po návratu k normálu, kdy se lidé budou méně bát a znovu získají pocit bezpečí. Město je bez života. Když vyjdete do ulic v kteroukoli hodinu, nevidíte nikoho ani žádná vozidla, je to, jako byste byli na opuštěném ostrově,“ popsala mladá žena.
Vasilij, 27letý personalista, který z bezpečnostních důvodů požádal pouze o uvedení svého křestního jména, popsal všudypřítomný pocit úzkosti, který doprovází jeho spoluobyvatele pokaždé, když vyjdou z domu, mají strach z ostřelování nebo raketových útoků. „Už ani nemusíme nastavovat budík, protože jako hodinky nás v 8 ráno budí další ostřelování, další odpalování raket, operace protivzdušné obrany nebo jiné operace související s válkou,“ vypověděl.
Vasilij, konfrontovaný s realitou života ve válečné zóně, stejně jako mnoho dalších obyvatel uvažoval o odchodu z města, ale rozhodl se zůstat, protože jeho žena je zapsána na místní univerzitě. „Část lidí z Bělgorodu se rozhodla přestěhovat se buď dále z regionu, nebo zcela mimo něj, v podstatě kamkoli daleko od hranic, kde by to mělo být potenciálně méně nebezpečné,“ uvedl Vasilij.
„Navzdory novým vnějším rizikům a výzvám se Čína a Rusko vždy navzájem podporují, posilují strategické kontakty a spolupráci a usilují o společné překonávání obtíží. To plně dokazuje, že Čína a Rusko jsou dobří sousedé a spolehliví partneři, kteří si mohou vzájemně důvěřovat. Jsme plni důvěry v budoucnost vztahů mezi Čínou a Ruskem,“ prohlásil dnes čínský premiér Li Čchiang po setkání se svým ruským protějškem Michailem Mišustinem, který je na dvoudenní návštěvě Číny a v úterý ho čeká také schůzka s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem.
V podobném duchu se vyjádřil i Mišustin, podle něhož se ekonomická spolupráce mezi Ruskem a Čínou upevňuje navzdory nestabilitě ve světě. K té však podle odborníků výrazně přispívá právě Moskva, která už čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině, a to za diplomatické podpory Číny.
Rusko v říjnu dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních, napsala dnes agentura AFP. V září činily ruské územní zisky 447 kilometrů čtverečních, což představovalo zpomalení ruského postupu.
Říjnový výsledek se blíží měsíčnímu průměru v letošním roce. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území. O měsíc později, v srpnu, to bylo 594 kilometrů čtverečních.
Nejohroženější ruským postupem zůstává Doněcká oblast na východě země, kde se odehrávají nejdůležitější boje, zejména o město Pokrovsk, které pro ukrajinské síly představuje důležitý logistický a dopravní uzel a které může padnout do ruských rukou v nejbližších dnech. Dobytí Pokrovska by ruské armádě otevřelo cestu na západ, kde ukrajinské pozice nejsou tak dobře opevněné.
