Ukrajinský útulek má finanční problémy. Zmrzačená zvířata z válečných zón bojují o přežití
Největší útulek se zvířaty na Ukrajině se potýká s finančními problémy. Od začátku války totiž finančních darů rapidně ubývá, dobrovolníků je také méně. Přitom se hrstka pracovníků stará o tisíce zvířat. Mnoho ze zvířat je zraněných z předních linií nebo mají psychická traumata. Je možné útulku finančně přispět zde. Informoval o tom americký deník New York Post.
Od té doby, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se západní pomoc postupně zmenšila. A trpí tím i ti nejnevinnější. Největší útulek na Ukrajině Sirius o rozloze 8 akrů, který se nachází přibližně hodinu od Kyjeva, má více než 3 000 psů, stovky koček, a dokonce i dva pávy. Většinu z nich za sebou zanechali jejich majitelé, když se zoufale snažili uprchnout z války.
Na začátku invaze na sebe útulek upozornil i ve světě, když jeho okolí zabrali okupanti. Během té doby obdržel mnoho finančních darů. Díky tomu se podařilo postavit budovu pro kočky. Zatím se nepodařilo udělat totéž také pro psy.
Když byli Rusové v rychlosti zahnáni, do útulku přišla řada dobrovolníků, starali se o zvířata a pomáhali pro ně stavět nové domovy. Nicméně dva roky poté zbyl z původní skupiny zlomek, 18 pracovníků a dobrovolníků na tisíce zvířat. Společně pro ně chystají krmení, opravují jim domovy a poskytují základní péči.
„Když válka začala, měli jsme v prvním měsíci hodně darů. Když to tady okupovali, lidé po celém světě i z okolí je masivně posílali,“ řekl dobrovolník Valerij Ščekaturov. „O pár měsíců později se pomoc minimalizovala a téměř ustala. Dary od místních také ustávají, protože ekonomika je na tom špatně. A samozřejmě lidé mají stále méně a méně peněz pro sebe a ne pro nebohá zvířata,“ uvedl Ščekaturov.
O adopce je menší zájem
Kromě toho ubývá také adopcí. V prvním měsíce poté, co ukrajinští vojáci přiměli ruské okupanty opustit toto území, Sirius nechal adoptovat přes 100 zvířat. O dva roky později se číslo zmenšilo v průměru na 40 zvířat měsíčně. Mezitím měsíčně útulek přijímá přibližně 60 zvířat, takže každý měsíc musí nakrmit o dalších 20 zvířat více.
Sirius se snaží pomoct zájemcům o adopci, včetně těch ze zahraničí. Pomáhají zařídit papíry k přepravě. Například zájemci o adopci v USA čekají i osm měsíců, než se vyřídí potřebná administrativa. Desítky zájemců to ale neodradilo. „Jsme vděčni za každého,“ řekla majitelka útulku Aleksandra Mezinová.
Je nicméně nákladné vést organizaci o takové velikosti. Útulek stojí základní měsíční provoz 40 000 dolarů (v přepočtu přibližně 924 308 Kč) a navíc dluží veterinářům více než 8 000 dolarů (přibližně 184 861 Kč), kteří se starají o extrémní případy u zvířat, která se zranila ve válce.
Útulek proto vaří většinu jídla pro psy sám. Stavba, která připomíná stodolu, slouží jako kuchyně, kde se dobrovolníci střídají. „Vyrábíme kaše z darovaného masa, obilí a zeleniny,“ řekla Mezinová. Když však lidé přispívají málo, musí jídlo udělat z brambor a zbytků masa. I tak psi nadšeně poskakují, když jim dobrovolníci přinesou levnou stravu.
Válečná zranění nebohých zvířat
Asi třetina psů z útulku byla zachráněna přímo z frontových linií v jižní a východní části Ukrajiny, informovala Mezinová. Jeden takový pejsek jménem Johnny, čivava, byl nalezen v troskách domu v Doněcké oblasti. Třásl se strachy. Našli ho ukrajinští vojáci. O několik měsíců později se jeho stav zlepšil, už poskakuje po útulku a čeká na pamlsky od návštěvníků.
Dále dva pekingští palácoví psíci a zároveň bratři Baby a Barmalej přežili ostřelování v přední linii. Vybuchlý granát způsobil oběma psům slepotu na jedno oko, Baby vidí jen na levé oko a Barmalej na pravé.
Některá zranění zvířat jsou spíše psychická. Během ruské okupace vystresovaní psi prokousávali zhruba 60 procent svých výběhů, když je děsily blízké exploze. Mnoho z nich potřebovalo speciální socializaci.
Mezinová také popsala zkušenost s ruskými vojáky. Ruští okupanti prohledávali útulek a každý den hledali neexistující ukrajinské vojáky. Obtěžovali pracovníky útulku i zvířata. Pracovníkům například zabavili mobilní telefony a prostříleli je, čímž je zanechali bez kontaktu s okolním světem.
Navzdory okolnostem má však Mezinová naději, že se situace zlepší. Nyní shání finanční prostředky na vybudování ubytování pro zahraniční dobrovolníky. Její manžel se mezitím vrací do přední linie poté, co prodělal operaci srdce. „Jakou jinou možnost máme? Jsme Ukrajinci. Děláme to, co musíme,“ zakončila.
V případě, že chcete útulku Sirius finančně přispět, můžete učinit zde.
„Hovořil jsem se španělským premiérem Pedrem Sanchezem. Jsem vděčný za podporu, kterou Španělsko poskytuje Ukrajině a našemu lidu,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj. „Informoval jsem ho o diplomatické situaci a našich kontaktech s partnery a sdělil jsem mu naši vizi dalších kroků. Nyní je nejdůležitější zajistit, aby Rusko opět nikomu nevnucovalo své nereálné podmínky,“ uvedl v kontextu chystaného summitu Putin-Trump.
„Zdá se, že USA se snaží prezentovat svou dohodu s Putinem jako hotovou věc. Poslední zoufalé pokusy Evropy o odpor,“ komentuje Alex Wickham z agentury Bloomberg schůzku bezpečnostních představitelů v Británii.
Britský ministr zahraničí David Lammy a americký viceprezident J.D. Vance se dnes v Británii setkají s ukrajinskými a evropskými poradci pro národní bezpečnost, aby diskutovali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Oznámila to podle agentury Reuters kancelář britského premiéra Keira Starmera. Uvedla rovněž, že Starmer dnes hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ohlášená schůzka bude podle premiérovy kanceláře „klíčovou příležitostí k diskuzi o pokroku na cestě ke spravedlivému a trvalému míru,“ napsala agentura AFP. Zelenskyj na síti X poděkoval britskému premiérovi za podporu. „Sdílíme stejný názor na potřebu skutečně trvalého míru pro Ukrajinu,“ uvedl. „Jsou zapotřebí jasné kroky a koordinace mezi námi a našimi partnery. Oceňujeme odhodlání Británie, Spojených států a všech partnerů ukončit tuto válku,“ dodal.
