Volební fraška v Rusku: Putin získal rekord, podobá se asijským diktátorům
Podle oficiálních výsledků prezidentských voleb získal Vladimir Putin 87,3 procenta hlasů při účasti přesahující 77 procent. To je rekord pro současné Rusko: jak v množství hlasů pro vítěze, tak v účasti. Putin získal více, než kdykoliv dříve napočítali (běloruskému vůdci) Alexandru Lukašenkovi, a těsně se přiblížil rekordům autokratů ze Střední Asie, kteří obvykle získávají ve volbách více než 90 procent, píše ruský zpravodajský server Meduza, působící v lotyšském exilu.
Vnitropolitický odbor prezidentské kanceláře skutečně překročil ukazatele stanovené před volbami. Prezidentská kancelář, jak Meduza opakovaně psala, stanovila regionálním správám dosáhnout 80 procent pro Putina a účasti přes 70 procent. Meduza disponuje předvolební strategií, vypracovanou vedením jednoho regionu, a v tomto dokumentu byl cíl vyznačen právě takto. Dosáhnout se jej plánovalo především mobilizací státních zaměstnanců a pracovníků firem blízkých státu.
Podle slov dvou regionálních představitelů, se kterými Meduza hovořila za podmínky, že neuvede jména, v posledních týdnech před volbami zaznělo z prezidentské kanceláře „přání, aby více než 80 procent (pro Putina) bylo výraznější“. V důsledku se 80 procent začalo považovat za naprosté minimum a hodně regionů usilovalo o 85 procent. Zdroj blízký Kremlu zdůraznil, že šéf vnitropolitického bloku Sergej Kirijenku „skutečně chtěl předvést prezidentovi velmi vysoká čísla, a to i udělal“.
Expert na politické technologie z jednoho z regionů „vypíchl“ ještě jeden faktor tak vysokého výsledku: „To byl Dálný východ. Tam sečtou výsledky rychleji a pak další regiony chtějí ukázat ještě lepší čísla. Laťku nastavili vysoko.“
V Kremlu nevidí problém
Skutečně ve většině dálněvýchodních regionů získal Putin více než 85 procent. 80 procent dostal jen v Chabarovském kraji, což je region, který ještě docela nedávno vedl Sergej Furgal (který nebyl vnímám jako člověk Kremlu a byl mezitím zatčen a odsouzen do vězení, což v regionu vyvolalo vzácné protesty - pozn. ČTK).
Hodnostář jednoho z regionů uvedl, že 85 procent pro Putina žádal prezidentův představitel pro Dálný východ, vicepremiér Jurij Trutněv: „Chtěl ukázat, že Dálný východ je prezidentova opora, a ne oblast protestů. Ukázal.“
V Kremlu nevidí problém s takovým výsledkem Putina. Dva zdroje blízké prezidentské kanceláři zdůraznily, že Kirijenko je s výsledky voleb spokojen a nepokládá je za exces. Podle zdroje z vedení vládní strany Jednotné Rusko Kirijenko už zavolal většině ruských gubernátorů a poděkoval jim za pomoc při volbách.
„Bez ohledu na to, že se říká, že to přehnali, za vítězství se netrestá. Nejvyššímu vedení se to líbí. Pokládají to za reálnou podporu. Kirijenko to umí Putinovi prezentovat a prodat, a to je hlavní,“ zdůraznil jeden ze zdrojů blízkých Kremlu.
Zdroj upozornil na výsledky v Moskvě. V hlavním městě Putin podle oficiálních údajů získal více než 85 procent, tedy jen o trošku méně, než v průměru po celé zemi: „Dříve tu bylo zaostávání - v předchozí kampani o více než pět procent. Teď je Moskva vzorně loajální region. (Starosta Sergej) Sobjanin to prezidentovi může prodat jako svůj úspěch - zpacifikoval hlavní město.“
Druhé místo ve volbách získal komunista Nikolaj Charitonov, který dostal přes čtyři procenta hlasů. Třetí byl s nepatrným odstupem kandidát Nových lidí Vladislav Davankov, pro kterého vybízeli hlasovat mnozí ruští opozičníci jako pro nejvíce liberálního kandidáta. Poslední skončil vůdce Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij se ziskem mírně přes tři procenta.
„Rekordně špatný výsledek"
Zpočátku prezidentská kancelář počítala s tím, že druhý bude právě Sluckij, ale ten v kampani neuspěl a Kreml se neodhodlal k výraznému falšování. V den voleb zdroje blízké prezidentské kanceláři hovořily, že druhý skončí nejspíše Davankov, ale šanci má i Charitonov.
„Davankovovi nebránili (skončit druhý). V mnoha regionech opravdu skončil druhý, ale nedotáhl to do konce. Charitonova podpořili věrní voliči komunistů, plus měl výhodu u vedení jižních regionů a národnostních republik, které Davankova nechápaly,“ vysvětlil zdroj blízký Kremlu. Státní média podle něj i tak budou Charitonovův výsledek prezentovat jako porážku komunistů, kteří získali „rekordně špatný výsledek a nedosáhli ani na deset procent“.
Celkově si v Kremlu nedělali přílišné starosti, kdo konkrétně bude druhý: „Charitonovovi také nebránili. Skončil druhý. Druhý se čtyřmi procenty není jako být druhý s deseti procenty. Všichni kandidáti byli stejně slabí. Kromě toho prvního.“
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov. „Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras. Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi. „Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
