Video se připravuje ...
Pavlův poradce a exvelvyslanec Kolář o Putinovi, válce na Ukrajině i vulgarismech svého syna
Volební fraška v Rusku: Putin získal rekord, podobá se asijským diktátorům
Podle oficiálních výsledků prezidentských voleb získal Vladimir Putin 87,3 procenta hlasů při účasti přesahující 77 procent. To je rekord pro současné Rusko: jak v množství hlasů pro vítěze, tak v účasti. Putin získal více, než kdykoliv dříve napočítali (běloruskému vůdci) Alexandru Lukašenkovi, a těsně se přiblížil rekordům autokratů ze Střední Asie, kteří obvykle získávají ve volbách více než 90 procent, píše ruský zpravodajský server Meduza, působící v lotyšském exilu.
Vnitropolitický odbor prezidentské kanceláře skutečně překročil ukazatele stanovené před volbami. Prezidentská kancelář, jak Meduza opakovaně psala, stanovila regionálním správám dosáhnout 80 procent pro Putina a účasti přes 70 procent. Meduza disponuje předvolební strategií, vypracovanou vedením jednoho regionu, a v tomto dokumentu byl cíl vyznačen právě takto. Dosáhnout se jej plánovalo především mobilizací státních zaměstnanců a pracovníků firem blízkých státu.
Podle slov dvou regionálních představitelů, se kterými Meduza hovořila za podmínky, že neuvede jména, v posledních týdnech před volbami zaznělo z prezidentské kanceláře „přání, aby více než 80 procent (pro Putina) bylo výraznější“. V důsledku se 80 procent začalo považovat za naprosté minimum a hodně regionů usilovalo o 85 procent. Zdroj blízký Kremlu zdůraznil, že šéf vnitropolitického bloku Sergej Kirijenku „skutečně chtěl předvést prezidentovi velmi vysoká čísla, a to i udělal“.
Expert na politické technologie z jednoho z regionů „vypíchl“ ještě jeden faktor tak vysokého výsledku: „To byl Dálný východ. Tam sečtou výsledky rychleji a pak další regiony chtějí ukázat ještě lepší čísla. Laťku nastavili vysoko.“
V Kremlu nevidí problém
Skutečně ve většině dálněvýchodních regionů získal Putin více než 85 procent. 80 procent dostal jen v Chabarovském kraji, což je region, který ještě docela nedávno vedl Sergej Furgal (který nebyl vnímám jako člověk Kremlu a byl mezitím zatčen a odsouzen do vězení, což v regionu vyvolalo vzácné protesty - pozn. ČTK).
Hodnostář jednoho z regionů uvedl, že 85 procent pro Putina žádal prezidentův představitel pro Dálný východ, vicepremiér Jurij Trutněv: „Chtěl ukázat, že Dálný východ je prezidentova opora, a ne oblast protestů. Ukázal.“
V Kremlu nevidí problém s takovým výsledkem Putina. Dva zdroje blízké prezidentské kanceláři zdůraznily, že Kirijenko je s výsledky voleb spokojen a nepokládá je za exces. Podle zdroje z vedení vládní strany Jednotné Rusko Kirijenko už zavolal většině ruských gubernátorů a poděkoval jim za pomoc při volbách.
„Bez ohledu na to, že se říká, že to přehnali, za vítězství se netrestá. Nejvyššímu vedení se to líbí. Pokládají to za reálnou podporu. Kirijenko to umí Putinovi prezentovat a prodat, a to je hlavní,“ zdůraznil jeden ze zdrojů blízkých Kremlu.
Zdroj upozornil na výsledky v Moskvě. V hlavním městě Putin podle oficiálních údajů získal více než 85 procent, tedy jen o trošku méně, než v průměru po celé zemi: „Dříve tu bylo zaostávání - v předchozí kampani o více než pět procent. Teď je Moskva vzorně loajální region. (Starosta Sergej) Sobjanin to prezidentovi může prodat jako svůj úspěch - zpacifikoval hlavní město.“
Druhé místo ve volbách získal komunista Nikolaj Charitonov, který dostal přes čtyři procenta hlasů. Třetí byl s nepatrným odstupem kandidát Nových lidí Vladislav Davankov, pro kterého vybízeli hlasovat mnozí ruští opozičníci jako pro nejvíce liberálního kandidáta. Poslední skončil vůdce Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij se ziskem mírně přes tři procenta.
„Rekordně špatný výsledek"
Zpočátku prezidentská kancelář počítala s tím, že druhý bude právě Sluckij, ale ten v kampani neuspěl a Kreml se neodhodlal k výraznému falšování. V den voleb zdroje blízké prezidentské kanceláři hovořily, že druhý skončí nejspíše Davankov, ale šanci má i Charitonov.
„Davankovovi nebránili (skončit druhý). V mnoha regionech opravdu skončil druhý, ale nedotáhl to do konce. Charitonova podpořili věrní voliči komunistů, plus měl výhodu u vedení jižních regionů a národnostních republik, které Davankova nechápaly,“ vysvětlil zdroj blízký Kremlu. Státní média podle něj i tak budou Charitonovův výsledek prezentovat jako porážku komunistů, kteří získali „rekordně špatný výsledek a nedosáhli ani na deset procent“.
Celkově si v Kremlu nedělali přílišné starosti, kdo konkrétně bude druhý: „Charitonovovi také nebránili. Skončil druhý. Druhý se čtyřmi procenty není jako být druhý s deseti procenty. Všichni kandidáti byli stejně slabí. Kromě toho prvního.“
Děkujeme, že sledujete online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Připojíme se zase zítra ráno. Prozatím přejeme dobrou noc. Ukrajinský dron dnes ráno zaútočil na osobní automobil poblíž obce Rykove v Heničeském okrese a zabil dva lidi, uvedl dnes na platformě Telegram Moskvou dosazený šéf správy Ruskem okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo. O život podle něj přišel otec třinácti dětí a jeho patnáctiletá dcera. „Vozidlo bylo zcela zničeno,“ napsal činitel, podle něhož vdova po zabitém muži zrovna čeká čtrnácté dítě. Rodina podle něj provozovala malou pekárnu a ruský prezident Vladimir Putin letos matku rodiny vyznamenal řádem „Matka hrdinka“. „Rodině poskytneme nezbytnou pomoc,“ uvedl dále Saldo, který útok označil za válečný zločin. Rusko zahájilo sabotážní operace proti dánským firmám, které se podílejí na zbrojních dodávkách na Ukrajinu. Dnes to na bezpečnostní konferenci v Kodani prohlásila vedoucí analytička Dánské bezpečnostní a zpravodajské služby (PET) Josefine Christensenová. Ruské velvyslanectví v Kodani obvinění odmítlo a obvinilo dánské úřady z nepodloženého obviňování Moskvy.
21:56
7. 10. 2026
21:30
7. 10. 2026
Zobrazit celý online
20:35
7. 10. 2026
Témata:
Související
