Padne po Avdijivce i Pokrovsk, Kosťantynivka nebo Kramatorsk? Obyvatelé začali hromadně prchat před Rusy
Po obsazení Avdijivky jsou v ohrožení i další blízká ukrajinská města jako Pokrovsk, Kosťantynivka či Kramatorsk. Podle reportáže britského zpravodajství BBC se odtamtud začali lidé hromadně evakuovat. Bojí se, že Rusové jejich město obsadí. K jejich domovům se totiž blíží nebezpečně rychle.
Na východě Ukrajiny se válka zrychlila. „Víme, co přichází,“ řekla Marija, zatímco si ve svém bytě v Kosťantynivce balila televizi. Chce si ji poslat do Kyjeva, než město opustí se svým synem. „Celý den jsme unavení, náladoví a máme panické ataky. Je to pořád depresivní, bojíme se,“ popsala své pocity z války.
V únoru Rusové obsadili strategické město Avdijivku. Od té doby postupovali útočníci dále na západ a zabrali několik vesnic. Ukrajinské síly sdělily, že frontu „drží“. Nicméně ruské jednotky nyní útočí v pěti oblastech podél frontové linie v délce 1 100 km.
Lidé ve městech jako Pokrovsk, Kosťantynivka nebo Kramatorsk čelí v současnosti rychle postupující frontové linii, a dokonce okupaci.
„Celá země je v plamenech“
Marija a její matka Tetjana mají čím dál větší starosti, protože Rusové postupují i směrem k jejich městu. Nyní by měli být vzdáleni 30 kilometrů.
Téměř každá ulice má poškozenou budovu. Rusko pomalu ničí ukrajinská města, když se je snaží dobýt. Toho se tu bojí nejvíc. Marija vysvětlila, že její matka zůstává, ale je přesvědčena o tom, že ji bude nakonec následovat.
„Už jsem dvakrát odešla, jaký to má smysl?“ ptá se vzdorovitá Tetjana. „Všude je to děsivé. Celá země je v plamenech.“ Její oči však začaly vlhnout. Jedna věc je zůstat ve svém domově tak dlouho, dokud je to možné, druhá věc je riskovat svůj život nebo ruskou okupaci.
Směrem na frontovou linii existuje také menšina lidí, kterým Ukrajinci přezdívají „Žduni“. Je to hanlivé slovo, které znamená „posluhovači“, je to označení pro ty, kteří jsou proruští a čekají na okupaci. Neplatí to však o všech, kteří ignorují evakuace. Někteří jen odmítají opustit své domovy a přivykli neustálému nebezpečí.
Jen 5 kilometrů daleko
To ale není případ Valerije. Poté, co byl jeho domov ve městě Dzeržynsk málem dvakrát zasažen, sebral své věci a vnuka Denyse a rozhodl se pro evakuaci. Rusové jsou od nich 5 kilometrů. Jejich sousedé jim popřáli hodně štěstí, ale rozhodli se nadále zůstat.
„Už mám odžito,“ řekl 67letý Valerij. „Ale musím zachránit život toho malého. Pracoval jsem 20 let v dolech, takže se ničeho nebojím, ale bojím se o něj.“ 14letý Denys přikývl. „Můj poslední kamarád odjel před třemi týdny,“ dodal chlapec.
Anton Pron z Bílých andělů, policejního evakuačního oddílu, který pomáhá s evakuací civilistů ve městech nacházejících se ve přední linii, uvedl, že se situace každým dnem zhoršuje. „Pořád se ostřeluje. Nepřátelské letectvo pořád pracuje. Rusové shazují bomby na obytné domy,“ popsal policista.
V tyto dny je na vlakovém nádraží ve městě Kramatorsk rušno. Civilisté město opouštějí, vojáci do něj přijíždějí. Jedna žena jménem Alla se zastavila a promluvila s novináři, zatímco čekala na svůj vlak do Kyjeva. „Před rokem jsme si mysleli, že dostaneme pomoc ze Západu a že naše protiofenziva bude fungovat, ale už ne. Lidé věřili, ale teď ne,“ řekla.
„Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). „V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky,“ dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka. Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne. Rusko má dost vojáků, aby pokračovalo v bojích na Ukrajině, a tak by Kyjev měl usednout k vyjednávacímu stolu, prohlásil Vladimir Putin na Valdajském mezinárodním diskusním klubu v Soči. Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Největší jaderná elektrárna v Evropě je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábí dieselové generátory. Šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov dnes podle médií varoval před hrozbou jaderné havárie. „Další krok Ruska bude ještě nebezpečnější: restartování okupovaného reaktoru bez řádného chlazení, bez jakékoli licence a bez dohledu,“ varoval Sybiha, podle kterého tento bezohledný krok poslouží pouze jako ukázka moci ruského prezidenta Vladimira Putina. „Nezodpovědné jednání Ruska zvyšuje riziko jaderných incidentů,“ zdůraznil Sybiha. „Každá akce Ruska představuje nejen smrtelné riziko, ale také dláždí cestu ke katastrofě,“ napsal. I nedávný výpadek dodávek proudu v Černobylské jaderné elektrárně, způsobený ruským útokem na rozvodnu ve městě Slavutyč, podle ministra ukazuje, že Moskva zneužívá jadernou bezpečnost jako zbraň.
