Padne po Avdijivce i Pokrovsk, Kosťantynivka nebo Kramatorsk? Obyvatelé začali hromadně prchat před Rusy
Po obsazení Avdijivky jsou v ohrožení i další blízká ukrajinská města jako Pokrovsk, Kosťantynivka či Kramatorsk. Podle reportáže britského zpravodajství BBC se odtamtud začali lidé hromadně evakuovat. Bojí se, že Rusové jejich město obsadí. K jejich domovům se totiž blíží nebezpečně rychle.
Na východě Ukrajiny se válka zrychlila. „Víme, co přichází,“ řekla Marija, zatímco si ve svém bytě v Kosťantynivce balila televizi. Chce si ji poslat do Kyjeva, než město opustí se svým synem. „Celý den jsme unavení, náladoví a máme panické ataky. Je to pořád depresivní, bojíme se,“ popsala své pocity z války.
V únoru Rusové obsadili strategické město Avdijivku. Od té doby postupovali útočníci dále na západ a zabrali několik vesnic. Ukrajinské síly sdělily, že frontu „drží“. Nicméně ruské jednotky nyní útočí v pěti oblastech podél frontové linie v délce 1 100 km.
Lidé ve městech jako Pokrovsk, Kosťantynivka nebo Kramatorsk čelí v současnosti rychle postupující frontové linii, a dokonce okupaci.
„Celá země je v plamenech“
Marija a její matka Tetjana mají čím dál větší starosti, protože Rusové postupují i směrem k jejich městu. Nyní by měli být vzdáleni 30 kilometrů.
Téměř každá ulice má poškozenou budovu. Rusko pomalu ničí ukrajinská města, když se je snaží dobýt. Toho se tu bojí nejvíc. Marija vysvětlila, že její matka zůstává, ale je přesvědčena o tom, že ji bude nakonec následovat.
„Už jsem dvakrát odešla, jaký to má smysl?“ ptá se vzdorovitá Tetjana. „Všude je to děsivé. Celá země je v plamenech.“ Její oči však začaly vlhnout. Jedna věc je zůstat ve svém domově tak dlouho, dokud je to možné, druhá věc je riskovat svůj život nebo ruskou okupaci.
Směrem na frontovou linii existuje také menšina lidí, kterým Ukrajinci přezdívají „Žduni“. Je to hanlivé slovo, které znamená „posluhovači“, je to označení pro ty, kteří jsou proruští a čekají na okupaci. Neplatí to však o všech, kteří ignorují evakuace. Někteří jen odmítají opustit své domovy a přivykli neustálému nebezpečí.
Jen 5 kilometrů daleko
To ale není případ Valerije. Poté, co byl jeho domov ve městě Dzeržynsk málem dvakrát zasažen, sebral své věci a vnuka Denyse a rozhodl se pro evakuaci. Rusové jsou od nich 5 kilometrů. Jejich sousedé jim popřáli hodně štěstí, ale rozhodli se nadále zůstat.
„Už mám odžito,“ řekl 67letý Valerij. „Ale musím zachránit život toho malého. Pracoval jsem 20 let v dolech, takže se ničeho nebojím, ale bojím se o něj.“ 14letý Denys přikývl. „Můj poslední kamarád odjel před třemi týdny,“ dodal chlapec.
Anton Pron z Bílých andělů, policejního evakuačního oddílu, který pomáhá s evakuací civilistů ve městech nacházejících se ve přední linii, uvedl, že se situace každým dnem zhoršuje. „Pořád se ostřeluje. Nepřátelské letectvo pořád pracuje. Rusové shazují bomby na obytné domy,“ popsal policista.
V tyto dny je na vlakovém nádraží ve městě Kramatorsk rušno. Civilisté město opouštějí, vojáci do něj přijíždějí. Jedna žena jménem Alla se zastavila a promluvila s novináři, zatímco čekala na svůj vlak do Kyjeva. „Před rokem jsme si mysleli, že dostaneme pomoc ze Západu a že naše protiofenziva bude fungovat, ale už ne. Lidé věřili, ale teď ne,“ řekla.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce. „Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“ Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura. Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta. Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem. Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters. Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“ „Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
