Ruský sociolog dostal 5 let natvrdo: Komentoval explozi Krymského mostu
Ruský odvolací soud dnes uložil sociologovi Borisi Kagarlickému pětiletý trest odnětí svobody, a změnil tak předchozí rozsudek, který obžalovanému přisoudil pokutu. Informovala o tom agentura Interfax. Kagarlickij byl obžalován z veřejného schvalování terorismu za to, jakým způsobem se v roce 2022 vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě, připisovanému Ukrajincům.
Sociolog byl od loňského července ve vyšetřovací vazbě. Na slyšení loni v prosinci mu soud uložil pokutu ve výši 609 000 rublů (asi 158 000 korun) a propustil ho na svobodu, přičemž obžaloba požadovala trest pět a půl roku za mřížemi. Proti prosincovému verdiktu se odvolala a vojenský odvolací soud jí dal dnes za pravdu.
Sociolog byl obžalován v souvislosti se svým příspěvkem na sociálních sítích o poškození Krymského mostu výbuchem z října 2022.
Kagarlickij tehdy napsal, že z vojenského hlediska poškození mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymem dává víceméně smysl, protože vyvolává potíže se zásobováním ruských vojsk válčících proti Ukrajině. Sociolog také zvažoval ekonomické a politické následky celé události pro Rusko.
Sociologův obhájce při prosincovém slyšení trval na tom, že vědec nikdy nepodporoval a neschvaloval terorismus a že smysl jeho příspěvku spočíval „ve snaze ukázat reálné problémy, s nimiž se potýká ruský stát“. Sám Kagarlickij před soudem prohlásil, že nepopírá, co se stalo, ale kategoricky nesouhlasí s obviněním.
Rusko v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 postavilo mimo zákon kritiku armády a další projevy disentu. Kagarlického pak ruské úřady označují za „cizího agenta“ a loni jej zařadily na seznam organizací a osob, o kterých mají informace, že se účastní extremistické činnosti nebo terorismu.
Pětašedesátiletý Kagarlickij býval disidentem už za sovětských dob, kdy byl také trestně stíhán.
S pokračující válkou na Ukrajině roste potřeba psychosociální pomoci i rozsáhlých investic do obnovy zničené infrastruktury. V rozhovoru s ČTK to řekl regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství a Balkán Petr Drbohlav. Dopady čtyř let ruské agrese se podle něj stále prohlubují.
„Máme nonstop hotlinku, kde nám teď kolem energetické krize počet telefonátů velmi roste. Naši psychologové na telefonu řeší různé úvahy lidí o sebevraždách. A je vidět, že aktuální situace zvyšuje počet lidí s depresemi,“ řekl Drbohlav. Podle něj bude psychosociální pomoc potřeba i v příštím roce, a to bez ohledu na vývoj bojů.
Jednání v Ženevě mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu byla složitá, přinesla ale pokrok, postoje stran se však nadále odlišují. Ve středu to po skončení dalšího kola rozhovorů novinářům podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poukázal na to, že Ukrajinci, Rusové a Američané se dohodli na budoucím pokračování rozhovorů. Příští kolo rozhovorů s Rusy by se mělo konat opět ve Švýcarsku, uvedl Zelenskyj podle agentury Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informoval dnes šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. Záchranáři uvedli, že tělo 61letého muže vyprostili z trosek rodinného domu po ruském bombardování. Ruské úřady informovaly o dvou raněných a poškozené teplárně v Belgorodu po ukrajinských útocích.
