Ruský sociolog dostal 5 let natvrdo: Komentoval explozi Krymského mostu
Ruský odvolací soud dnes uložil sociologovi Borisi Kagarlickému pětiletý trest odnětí svobody, a změnil tak předchozí rozsudek, který obžalovanému přisoudil pokutu. Informovala o tom agentura Interfax. Kagarlickij byl obžalován z veřejného schvalování terorismu za to, jakým způsobem se v roce 2022 vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě, připisovanému Ukrajincům.
Sociolog byl od loňského července ve vyšetřovací vazbě. Na slyšení loni v prosinci mu soud uložil pokutu ve výši 609 000 rublů (asi 158 000 korun) a propustil ho na svobodu, přičemž obžaloba požadovala trest pět a půl roku za mřížemi. Proti prosincovému verdiktu se odvolala a vojenský odvolací soud jí dal dnes za pravdu.
Sociolog byl obžalován v souvislosti se svým příspěvkem na sociálních sítích o poškození Krymského mostu výbuchem z října 2022.
Kagarlickij tehdy napsal, že z vojenského hlediska poškození mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymem dává víceméně smysl, protože vyvolává potíže se zásobováním ruských vojsk válčících proti Ukrajině. Sociolog také zvažoval ekonomické a politické následky celé události pro Rusko.
Sociologův obhájce při prosincovém slyšení trval na tom, že vědec nikdy nepodporoval a neschvaloval terorismus a že smysl jeho příspěvku spočíval „ve snaze ukázat reálné problémy, s nimiž se potýká ruský stát“. Sám Kagarlickij před soudem prohlásil, že nepopírá, co se stalo, ale kategoricky nesouhlasí s obviněním.
Rusko v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 postavilo mimo zákon kritiku armády a další projevy disentu. Kagarlického pak ruské úřady označují za „cizího agenta“ a loni jej zařadily na seznam organizací a osob, o kterých mají informace, že se účastní extremistické činnosti nebo terorismu.
Pětašedesátiletý Kagarlickij býval disidentem už za sovětských dob, kdy byl také trestně stíhán.
Rusko záměrně zpomaluje svůj hospodářský růst, aby potlačilo inflaci. Recese je daleko, řekl dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Nevyloučil zvýšení daní pro bohaté.
„Jedná se o záměrný krok. Jde o zpomalení růstu výměnou za omezení inflace a udržení makroekonomické stability,“ uvedl Putin při setkání s nejvyššími zákonodárci, které přenášela televize.
Spojené státy jsou nadále odhodlány prohlubovat vojenskou spolupráci s Finskem, uvedl dnes finský ministr obrany Antti Häkkänen. Agentura Reuters upozorňuje, že toto prohlášení přichází navzdory plánům USA omezit své operace na východním křídle NATO v Evropě.
„Jsme velmi potěšeni, že USA jsou připraveny prohloubit s námi spolupráci,“ řekl dnes Häkkänen agentuře Reuters na palubě raketového torpédoborce USS Bainbridge amerického námořnictva, který zakotvil v Helsinkách před společným cvičením NATO v Baltském moři příští týden.
„(Putin) zabíjí mnoho lidí a přichází o víc lidí než jich zabije, ruští vojáci jsou prostě zabíjeni ve vyšší míře než ukrajinští vojáci,“ řekl Trump o ruských ztrátách na frontě. Ve válce na Ukrajině jsou „zabíjeni v míře, jakou jsme neviděli od druhé světové války“, uvedl šéf Bílého domu k největšímu konfliktu v Evropě od roku 1945. Vysvětlil, že kvůli vysokým ztrátám je jeho povinností konflikt vyřešit.
Později Trump uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv. „My jsme připraveni se v této věci ujmout vedoucí role,“ řekl Starmer v souvislosti s iniciativou evropských spojenců Kyjeva označovanou jako koalice ochotných.
