Ruský sociolog dostal 5 let natvrdo: Komentoval explozi Krymského mostu
Ruský odvolací soud dnes uložil sociologovi Borisi Kagarlickému pětiletý trest odnětí svobody, a změnil tak předchozí rozsudek, který obžalovanému přisoudil pokutu. Informovala o tom agentura Interfax. Kagarlickij byl obžalován z veřejného schvalování terorismu za to, jakým způsobem se v roce 2022 vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě, připisovanému Ukrajincům.
Sociolog byl od loňského července ve vyšetřovací vazbě. Na slyšení loni v prosinci mu soud uložil pokutu ve výši 609 000 rublů (asi 158 000 korun) a propustil ho na svobodu, přičemž obžaloba požadovala trest pět a půl roku za mřížemi. Proti prosincovému verdiktu se odvolala a vojenský odvolací soud jí dal dnes za pravdu.
Sociolog byl obžalován v souvislosti se svým příspěvkem na sociálních sítích o poškození Krymského mostu výbuchem z října 2022.
Kagarlickij tehdy napsal, že z vojenského hlediska poškození mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymem dává víceméně smysl, protože vyvolává potíže se zásobováním ruských vojsk válčících proti Ukrajině. Sociolog také zvažoval ekonomické a politické následky celé události pro Rusko.
Sociologův obhájce při prosincovém slyšení trval na tom, že vědec nikdy nepodporoval a neschvaloval terorismus a že smysl jeho příspěvku spočíval „ve snaze ukázat reálné problémy, s nimiž se potýká ruský stát“. Sám Kagarlickij před soudem prohlásil, že nepopírá, co se stalo, ale kategoricky nesouhlasí s obviněním.
Rusko v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 postavilo mimo zákon kritiku armády a další projevy disentu. Kagarlického pak ruské úřady označují za „cizího agenta“ a loni jej zařadily na seznam organizací a osob, o kterých mají informace, že se účastní extremistické činnosti nebo terorismu.
Pětašedesátiletý Kagarlickij býval disidentem už za sovětských dob, kdy byl také trestně stíhán.
Energetická společnost Ukrenerho, která provozuje přenosovou soustavu na Ukrajině, dnes uvedla, že ve většině oblastí země přistoupila k nuceným odstávkám elektřiny. Důvodem jsou předchozí ruské útoky.
„Dříve zveřejněné harmonogramy vypínání elektřiny v regionech, kde byly uplatňovány havarijní odstávky, nyní neplatí,“ uvedla na telegramu společnost Ukrenerho poté, co oznámila výpadek dodávek elektřiny ve většině oblastí země.
Česko na jednání v Bruselu podpořilo spolupráci s nově vznikajícím zvláštním tribunálem pro zločin agrese vůči Ukrajině, který vzniká v rámci Rady Evropy.
Ukrajinský parlament dohodu s Radou Evropy o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině ratifikoval již v polovině července. Normu následně podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila letos v říjnu v Kyjevě příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) právě na vznik tribunálu.
Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.
Trumpův výpad proti evropskému politickému vedení je jeho doposud nejostřejší kritikou západních demokracií, píše Politico a připomíná, že země jako Německo a Francie mají už nyní s Trumpovou administrativou velmi napjaté vztahy.
„Myslím si, že jsou slabí. Ale také si myslím, že chtějí být politicky korektní. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ prohlásil Trump o vysokých evropských představitelích.
