1°C
Ruský sociolog dostal 5 let natvrdo: Komentoval explozi Krymského mostu
Ruský odvolací soud dnes uložil sociologovi Borisi Kagarlickému pětiletý trest odnětí svobody, a změnil tak předchozí rozsudek, který obžalovanému přisoudil pokutu. Informovala o tom agentura Interfax. Kagarlickij byl obžalován z veřejného schvalování terorismu za to, jakým způsobem se v roce 2022 vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě, připisovanému Ukrajincům.
Sociolog byl od loňského července ve vyšetřovací vazbě. Na slyšení loni v prosinci mu soud uložil pokutu ve výši 609 000 rublů (asi 158 000 korun) a propustil ho na svobodu, přičemž obžaloba požadovala trest pět a půl roku za mřížemi. Proti prosincovému verdiktu se odvolala a vojenský odvolací soud jí dal dnes za pravdu.
Sociolog byl obžalován v souvislosti se svým příspěvkem na sociálních sítích o poškození Krymského mostu výbuchem z října 2022.
Kagarlickij tehdy napsal, že z vojenského hlediska poškození mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymem dává víceméně smysl, protože vyvolává potíže se zásobováním ruských vojsk válčících proti Ukrajině. Sociolog také zvažoval ekonomické a politické následky celé události pro Rusko.
Sociologův obhájce při prosincovém slyšení trval na tom, že vědec nikdy nepodporoval a neschvaloval terorismus a že smysl jeho příspěvku spočíval „ve snaze ukázat reálné problémy, s nimiž se potýká ruský stát“. Sám Kagarlickij před soudem prohlásil, že nepopírá, co se stalo, ale kategoricky nesouhlasí s obviněním.
Rusko v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 postavilo mimo zákon kritiku armády a další projevy disentu. Kagarlického pak ruské úřady označují za „cizího agenta“ a loni jej zařadily na seznam organizací a osob, o kterých mají informace, že se účastní extremistické činnosti nebo terorismu.
Pětašedesátiletý Kagarlickij býval disidentem už za sovětských dob, kdy byl také trestně stíhán.
Vážení čtenáři, online zpravodajství se pro tuto chvíli odmlčí. Pokračuje zase ráno, přejeme dobrou noc.
Požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska se hasičům podařilo uhasit po 23 hodinách, napsal dnes v noci na sociální síti gubernátor Andrej Klyčkov. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích a o náletu, podniknutém v noci na dnešek, informoval také ukrajinský generální štáb.
Rusko, které na počátku války proti Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři oblasti napadené země, by se mohlo rozšířit také o další regiony, prohlásil dnes na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko její předseda Dmitrij Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.
„Je nezbytné zařídit, aby potenciál těchto (anektovaných) regionů se využil v plné míře. Budeme se tím zabývat v rámci našeho programu, do kterého jsme zařadili kapitolu o rozvoji nových regionů. Ostatně tato zkušenost se může znovu hodit v případě, pokud se ve složení naší země objeví nové, ale nám velmi blízké regiony. Vždyť to je možné!“ prohlásil Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.
Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, předloni na podzim rozhodl o připojení ukrajinských Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblastí k Rusku. Ruská vojska část těchto oblastí na východě a jihovýchodě Ukrajiny okupují a Moskva jako jednu z podmínek míru požaduje stažení ukrajinských vojsk z těchto regionů. Rusko již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Většina světa tyto anexe neuznává.
