Ruský sociolog dostal 5 let natvrdo: Komentoval explozi Krymského mostu
Ruský odvolací soud dnes uložil sociologovi Borisi Kagarlickému pětiletý trest odnětí svobody, a změnil tak předchozí rozsudek, který obžalovanému přisoudil pokutu. Informovala o tom agentura Interfax. Kagarlickij byl obžalován z veřejného schvalování terorismu za to, jakým způsobem se v roce 2022 vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě, připisovanému Ukrajincům.
Sociolog byl od loňského července ve vyšetřovací vazbě. Na slyšení loni v prosinci mu soud uložil pokutu ve výši 609 000 rublů (asi 158 000 korun) a propustil ho na svobodu, přičemž obžaloba požadovala trest pět a půl roku za mřížemi. Proti prosincovému verdiktu se odvolala a vojenský odvolací soud jí dal dnes za pravdu.
Sociolog byl obžalován v souvislosti se svým příspěvkem na sociálních sítích o poškození Krymského mostu výbuchem z října 2022.
Kagarlickij tehdy napsal, že z vojenského hlediska poškození mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymem dává víceméně smysl, protože vyvolává potíže se zásobováním ruských vojsk válčících proti Ukrajině. Sociolog také zvažoval ekonomické a politické následky celé události pro Rusko.
Sociologův obhájce při prosincovém slyšení trval na tom, že vědec nikdy nepodporoval a neschvaloval terorismus a že smysl jeho příspěvku spočíval „ve snaze ukázat reálné problémy, s nimiž se potýká ruský stát“. Sám Kagarlickij před soudem prohlásil, že nepopírá, co se stalo, ale kategoricky nesouhlasí s obviněním.
Rusko v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 postavilo mimo zákon kritiku armády a další projevy disentu. Kagarlického pak ruské úřady označují za „cizího agenta“ a loni jej zařadily na seznam organizací a osob, o kterých mají informace, že se účastní extremistické činnosti nebo terorismu.
Pětašedesátiletý Kagarlickij býval disidentem už za sovětských dob, kdy byl také trestně stíhán.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.
