Ruský sociolog dostal 5 let natvrdo: Komentoval explozi Krymského mostu
Ruský odvolací soud dnes uložil sociologovi Borisi Kagarlickému pětiletý trest odnětí svobody, a změnil tak předchozí rozsudek, který obžalovanému přisoudil pokutu. Informovala o tom agentura Interfax. Kagarlickij byl obžalován z veřejného schvalování terorismu za to, jakým způsobem se v roce 2022 vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě, připisovanému Ukrajincům.
Sociolog byl od loňského července ve vyšetřovací vazbě. Na slyšení loni v prosinci mu soud uložil pokutu ve výši 609 000 rublů (asi 158 000 korun) a propustil ho na svobodu, přičemž obžaloba požadovala trest pět a půl roku za mřížemi. Proti prosincovému verdiktu se odvolala a vojenský odvolací soud jí dal dnes za pravdu.
Sociolog byl obžalován v souvislosti se svým příspěvkem na sociálních sítích o poškození Krymského mostu výbuchem z října 2022.
Kagarlickij tehdy napsal, že z vojenského hlediska poškození mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymem dává víceméně smysl, protože vyvolává potíže se zásobováním ruských vojsk válčících proti Ukrajině. Sociolog také zvažoval ekonomické a politické následky celé události pro Rusko.
Sociologův obhájce při prosincovém slyšení trval na tom, že vědec nikdy nepodporoval a neschvaloval terorismus a že smysl jeho příspěvku spočíval „ve snaze ukázat reálné problémy, s nimiž se potýká ruský stát“. Sám Kagarlickij před soudem prohlásil, že nepopírá, co se stalo, ale kategoricky nesouhlasí s obviněním.
Rusko v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 postavilo mimo zákon kritiku armády a další projevy disentu. Kagarlického pak ruské úřady označují za „cizího agenta“ a loni jej zařadily na seznam organizací a osob, o kterých mají informace, že se účastní extremistické činnosti nebo terorismu.
Pětašedesátiletý Kagarlickij býval disidentem už za sovětských dob, kdy byl také trestně stíhán.
Rezoluce, kterou přijalo většinou hlasů Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN), vyzývá Rusko k okamžitému a bezpodmínečnému navrácení ukrajinských dětí. Informovala o tom dnes média.
„Valné shromáždění požaduje, aby Ruská federace zajistila okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí, které byly násilně přemístěny. Dále vyzývá Ruskou federaci, aby neprodleně zastavila jakékoliv další praktiky násilného přemístění, deportace, odloučení od rodin...,“ zaznělo na středeční schůzce Valného shromáždění, jehož rezoluce jsou právně nezávazné.
V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral během úterního setkání s americkými vyjednavači. Území, která kontroluje Ukrajina, Rusko buď obsadí vojenskou silou, nebo z něj ukrajinští vojáci odejdou, dodal šéf Kremlu. Rusko podle něj převezme Donbas na východě Ukrajiny vojenskými či jinými prostředky, napsala agentura Reuters.
Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff a poradce Jared Kushner jednali v úterý v Moskvě s Putinem téměř pět hodin. Dnes se mají na Floridě setkat s hlavním vyjednavačem za Ukrajinu Rustemem Umerovem k dalším rozhovorům o případné mírové dohodě s Ruskem.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v Pekingu s veškerou pompou přivítal svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona, informovaly tiskové agentury AFP a Reuters. Francouzský lídr, který ve středu zahájil svou čtvrtou státní návštěvu Číny, se během své třídenní cesty snaží korigovat nerovnováhu mezi druhou největší ekonomikou světa a Evropou a také přimět Peking, aby využil svých vazeb na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Spolupráce s Čínou je klíčová při úsilí o mír nejen na Ukrajině, řekl Macron při jednání se Siem.
