Nové záběry z Putinovy tajné rezidence. Z národního parku si přivlastnil vodopád
Ruský prezident Vladimir Putin zahrnul do jedné ze svých neoficiálních rezidencí v Karélii na severu Ruska čtyřmetrový vodopád Marjalachti, který byl původně součástí národního parku v oblasti Ladožského jezera, tvrdí ruský investigativní portál Dosje. Přístup k vodopádu je nyní zapovězen, místo je pod dohledem a přírodní úkaz obklopuje plot s ostnatým drátem.
Naproti vodopádu vyrostl také altánek. Ten slouží jako vyhlídkové místo jedinému člověku, který, jak uvedli novináři projektu Dosje, si "může dovolit ukrást vodopád", tedy Putinovi.
V málo známé rezidenci v Karélii nedaleko finských hranic Putin pobývá minimálně jednou ročně a pobyt spojuje s návštěvou Valaamského kláštera na ostrově Valaam, zjistili také novináři. Ti tvrdí, že se jim podařilo pořídit zatím nejlepší záběry tohoto prezidentova sídla.
Rezidenci podle jejich zjištění tvoří tři domy s názvy Chýše rybáře, Sýpka a Zahradní dům. Chýši a sýpku nicméně podle pořízených záběrů příliš nepřipomínají, jde spíše o vily. Jejich vzhled je na Putina nezvykle moderní, podotkli novináři. V areálu jsou mimo jiné také dva heliporty, mola pro jachty, pstruhová farma nebo hospodářství, kde se chovají krávy. Asi čtyři kilometry od areálu se nachází další rezidence, jejímž vlastníkem je podle zjištění projektu Dosje ruský oligarcha Roman Abramovič.
O Putinově rezidenci už v roce 2016 informovala ruská televize Dožď a v roce 2022 o ní znovu psal například portál Meduza. Mezi oficiálními Putinovými rezidencemi objekt nefiguruje a v dokumentech je jako její vlastník uváděn miliardář a člověk z Putinova blízkého okolí Jurij Kovalčuk z Petrohradu.
Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu. Zasedání koalice ochotných, v jejíž čele stojí Británie s Francií a jejíž součástí je také Česko, se podle Elysejského paláce uskuteční jako videokonference. Zelenskyj už v pondělí uvedl, že se takové jednání bude konat, termín však tehdy neuvedl. Prezident Petr Pavel dnes v Liberci při jednání s městskými zastupiteli uvedl, že Česká republika by měla dál podporovat Ukrajinu a to nejen z ideologických, ale i z praktických důvodů. Míní, že jinak si ČR zavře cestu pro možnou spolupráci na obnově Ukrajiny po skončení války. O nutnosti přehodnotit českou podporu Ukrajině mluví strany vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů. V úterý například předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) novinářům zopakoval, že SPD si přeje ukončit jakékoliv posílání peněz na Ukrajinu i českou muniční iniciativu. „I kdybych odhlédnul od solidarity, od ochrany principů a hodnot, tak kdybych se na to díval jenom pragmaticky, tak by mi nedávalo smysl, abychom teď podporu Ukrajině přerušili. Protože si tím zavřeme dveře pro možnou další spolupráci při obnově Ukrajiny, která dřív nebo později přijde. Takže i ti, kteří nejsou naladěni tak, že napadené země se má pomáhat, tak bychom se na to měli dívat tak, že bezpečnostní podpora Ukrajině zvyšuje bezpečnost i naši do budoucna a navíc může i být poměrně zásadní ekonomickou příležitostí,“ řekl prezident. Náměstek ukrajinského ministra energetiky Mykola Kolisnyk dnes podle agentury Reuters uvedl, že ruské drony zasáhly systém na přepravu plynu v Oděské oblasti. „V posledních 24 hodinách jsme zažili cílené údery nepřítele zejména v Oděské oblasti, včetně (útoků) na systém přepravy plynu,“ řekl Kolisnyk v ukrajinské televizi. Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) na facebooku uvedla, že po ruském úderu na Oděskou oblast vypukl požár v blíže neupřesněném objektu kritické infrastruktury, který hasiči uhasili. Nikdo nebyl zraněn.
Putin má rezidencí několik, mezi oficiální patří Novo-Ogarjovo u Moskvy nebo Valdaj asi 400 kilometrů severozápadně od Moskvy. Média se v minulosti věnovala také jeho utajovanému honosnému sídlu v Gelendžiku na pobřeží Černého moře.
