Pátek 12. dubna 2024
Svátek slaví Julius, zítra Aleš
Polojasno 19°C

V zákopech na Ukrajině řádí hejna myší a krys - jako před 100 lety v první světové válce

Autor: mav, swp - 
23. ledna 2024
05:00

Ofenzivy obou stran příliš nepostupují, z konfliktu na Ukrajině se stala poziční, zákopová válka. A v tuhé zimě zákopy – s teplem a bohatými zdroji potravy – lákají krysy a myši. Ruští i ukrajinští vojáci natáčejí, jakým záplavám parazitních hlodavců čelí. Nenechají je spát, likvidují jim techniku a přenášejí choroby.

„Představte si, že jdete spát; noc začíná tím, že vám do kalhot nebo svetru vleze myš, žužlá vám konečky prstů nebo vás kousne do ruky. Podaří se vám usnout na dvě, tři hodiny, podle toho, jaké máte štěstí,“ uvedla pro CNN Kira, která bojuje v ukrajinských řadách v Záporožské oblasti. V zákopu pro čtyři vojáky měli prý asi tisíc myší. „Nebyly to myši, kdo nás navštívil, to my jsme byli jejich hosty.“

Vyzkoušela všechno, aby bunkry zbavila myší: Jed. Čpavek. Modlitby. Obchody poblíž fronty najednou mají velké tržby, když se zásobily přípravky proti myším. „Měli jsme kočku Busju, zpočátku také pomáhala a myši žrala. Ale pak už odmítala, jak jich bylo tolik. Kočka může chytit jednu nebo dvě myši, ale když jich je sedmdesát, je to nereálné,“ dodala Kira.

Fotky a videa, co po sociálních sítích šíří vojáci z obou stran tisícikilometrové fronty, vypadají hrůzně. Myši a krysy pod postelemi; v polštářích; v ruksacích; v elektrocentrálách; kapsách kabátů. Ani výzbroj proti nim není imunní. Jedno video ukazuje, jak z ruského tanku posádka vyplaší bezpočetné hejno hlodavců.

Jeden snímek dokonce přináší srovnání: hlodavec velký jako kalašnikov. To nejspíš nebyl potkan (dorůstá necelého půl metru i s ocasem), nýbrž nutrie, jež mohou mít se vším všudy i metr. Ovšem dobrá zpráva to není, i nutrie šíří choroby.

Myší horečka v ruské armádě

„V mnoha jednotkách ruských okupantů u Kubjanska bylo zaznamenáno vypuknutí takzvané ‚myší horečky‘. Onemocnění je virového charakteru a na člověka se přenáší z hlodavců: přímým kontaktem s patogenem, vdechnutím prachu z myších výkalů nebo požitím myších výkalů v potravě,“ hlásila v polovině prosince ukrajinská vojenská rozvědka GUR.

Zmiňuje příznaky jako silná bolest hlavy, horečka až 40 stupňů, vyrážka a zarudnutí, nízký krevní tlak, krvácení do očí, nevolnost a zvracení několikrát denně. „Kromě toho nemoc postihuje ledviny. Proto člověk nakažený ‚myší horečkou‘ trpí silnými bolestmi dolní části zad. Potýká se také s vážnými problémy s močením,“ dodává GUR – konkrétní chorobu nespecifikuje. Podle CNN to může být tularemie, leptospiróza či hantavirus.

Ruští velitelé prý stížnosti svých vojáků ignorovali, považovali je za simulování ve snaze vyhnout se boji. „V důsledku toho ‚myší horečka‘ výrazně snížila bojeschopnost ruských vojáků,“ dodala GUR. Tvrzení rozvědčíků nelze nezávisle ověřit. GUR ani nezmínila, že by se tentýž problém týkal ukrajinské strany.

Krysy a myši neškodí jen lidem, s gustem okusují kabely, čímž jsou schopné vyřadit z provozu nejrůznější techniku. „Prokousaly všechno: Vysílačky, internetové repeatery, kabely. Dostaly se do aut a ohlodaly elektrické dráty, takže auta nestartovala,“ dodává Kira. Škoda z jediného bunkru prý dosáhla milionu hřiven (600 tisíc Kč).

„Ztráta komunikace může stát životy,“ zdůrazňuje Ihor Zahorodňuk, badatel z ukrajinského Národního muzea přírodní historie, který se na hlodavce specializuje (několik druhů objevil). V aktuálním zamoření má prsty souhra několika faktorů. „Ozimé plodiny zaseté na podzim roku 2021 mnohde nebyly v roce 2022 sklizeny a vydatně se samy vysemenily. Myši, které se na něm rozmnožily, přežily velmi teplou zimu a pokračovaly ve sklizni nové úrody," uvedl pro CNN. Válka také rozptýlila přirozené predátory, což myším umožnilo volnější množení. V nynějších mrazech pak přemnožení hlodavci v polích hledají jakékoli teplo, vysvětluje zoolog: „Jak bude chladněji a chladněji, polezou do zákopů stále víc. Situace se jen tak nezmění.“

„Smetí, potravinový odpad, lidské fekálie… To vše je skvělým zdrojem potravy,“ konstatuje kanál SAN. „Nemluvě o děsivějším jídelníčku – veškerých těch rozkládajících se tělech.“

Za první světové války se likvidovat škůdce snažili vojáci většinou na vlastní pěst, třeba se je – i v rámci jakéhosi soutěžení – snažili napichovat bajonety. Ale jsou i dobové fotografie specializovaných krysařů, například se psy. Ani snímky jejich bohatých úlovků však neznamenaly, že by se likvidování hlodavců výrazně dařilo.

„Boj proti nim by měl být organizovaný a neměl by se spoléhat na vojáky a dobrovolníky, to je špatně. Jde přece o bojeschopnost armády. Musíme se postarat o naše vojáky,“ apeluje zoolog Zahorodňuk.

Video  Zákopy v okolí Bachmutu  - Reuters/Anadolu Agency
Video se připravuje ...

 

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa