Konec války v nedohlednu. „Ukrajinu čeká obtížný rok,“ tvrdí bezpečnostní analytik

29. prosince minulého roku Rusko podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Invazní armáda podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vypálila přibližně 110 střel. Úřady hlásily oběti a škody v Kyjevě, Dnipru, Charkově, Lvově, Oděse nebo Záporoží. Činitelé informovali o nejméně 39 zabitých a více než 160 zraněných. Jednalo se o největší ruský vzdušný úder během celé invaze.

O několik dnů později 2. ledna proběhl další rozsáhlý ruský vzdušný útok na Ukrajinu, který si vyžádal nejméně pět obětí a 130 zraněných. Hlavními cíli byly Kyjev a Charkov. Další velký útok Rusko zahájilo 8. ledna, kdy zemřeli 4 lidé a nejméně 38 bylo zraněno, a to konkrétně v Dněpropetrovské oblasti. Kromě toho začalo Rusko útočit častěji.

Čech Karel (†22) zemřel u Bachmutu. Student vyrazil na pomoc napadené Ukrajině

„Tyto velké útoky přicházejí na Ukrajině čas od času od února 2022 neustále, takže to není výrazná novinka. Mění se pouze charakter útoků, což je spíše dané tím, že Rusové zkouší nějakou novou taktiku. Bylo to vidět, když třeba v loňském roce v zimě se hodně zaměřovali na energetickou infrastrukturu, kterou pravidelně zhruba v týdenních intervalech ostřelovali, pak se zase postupně měnila taktika, kdy se hodně přecházelo na útoky drony. Nyní je to kombinované, takže ono to přichází pravidelně a je to spíše o nějaké změně taktiky, aby se například Rusové dostali přes ukrajinskou protileteckou obranu,“ okomentoval pro Blesk Zprávy analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a koordinátor mezinárodních projektů v Bělorusku Mgr. Michal Lebduška a dodal, že předpokládá, že podobně velké útoky Ukrajinu v budoucnu čekají znovu v závislosti na možnostech a schopnostech Ruska vyrábět rakety a drony.

A právě výroba nejspíše hrála důležitou roli i nyní. „Nejpravděpodobnější vysvětlení je takové, že Rusko shromažďovalo munici, rakety, drony před zimou, kdy během zimy jsou útoky na civilní infrastrukturu, zejména na energetickou infrastrukturu, nejničivější, protože spotřeba elektrické energie je vysoká. A teď ty nashromážděné zásoby munice Rusko začalo používat, čímž nutí Ukrajinu ty cíle chránit,“ sdělil Blesk Zprávám bezpečnostní analytik Mgr. Jan Ludvík, Ph.D. z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) k tomu, proč zrovna v této době podniká Rusko tak rozsáhlé vzdušné útoky.

V polovině prosince předešlého roku proběhl summit Evropské unie, kdy se šéfům států a vlád nepodařilo najít shodu na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory bránící se Ukrajiny a další aktuální potřeby. S dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko. Následující jednání by se mělo uskutečnit již brzy.

Kromě podpory z Evropské unie uvadá také podpora USA, které jsou největšími spojenci napadané země. Kvůli sporům mezi demokraty a republikány zablokoval Kongres USA krizový balíček, který navrhl prezident Joe Biden.

„Projevuje se v tom několik důležitých faktorů. První je samozřejmě určitá vyčerpanost nebo zobyčejnění té války, kdy si na ni jak veřejnost, tak politická reprezentace zvyká, už tam není tak velký potenciál pro mobilizaci, pro to, aby nás ty věci zvedaly ze židle,“ uvedl Ludvík.

Zůstaňte v krytech! Ukrajinci hlásí mrtvé a desítky zraněných, tlaková vlna převrátila i minibus

„Zároveň se americká podpora stává obětí americké domácí politiky, sporů v Kongresu. Přes určitou celkovou únavu to není tak, že by Spojené státy nechtěly Ukrajinu podporovat, jak demokraté, tak i velká část republikánů s pokračováním podpory souhlasí. Nicméně se to stalo obětí různých vnitropolitických bojů, což ale ve výsledku je pro Ukrajinu problém,“ pokračoval Ludvík.

„A třetí problém západní pomoci je v tom, že velmi dlouho západní pomoc probíhala tak, že západní státy poskytovaly Ukrajině zbraně, munici, zásoby, materiál, který měly k dispozici ve vlastních skladech. Materiál samozřejmě měl nějakou hodnotu, už byl koupený. Pomoc vypadala draze, ale vlastně nic moc nestála, protože to byly věci, které ležely ve skladu a daly se poskytnout s tím, že se možná někdy dokoupí, což se dá vždycky přehrát na další vládu. Zatímco fáze toho, kdy se to teď už musí koupit, aby se to poslalo na Ukrajinu, tak to už je něco, co bolí, to už nejde, navíc to nejde udělat úplně levně, protože spousta materiálu, který se na Ukrajinu posílal, byla typicky technika, která ať už na Západě nebo ve státech bývalého východního bloku jako Česká republika zůstala po studené válce, takže je jedno, jestli to byla postsovětská nebo později už víc ta západní technika, a která se už nevyrábí a byla vyrobená v době, kdy byla filozofie masové války, zatímco řada dnešní vojenské techniky je navržena pro filozofii velmi drahé války s minimem ztrát a teď, kdy to Západ nahrazuje, jsou jeho kapacity omezené. Výroba se stále ještě rozjíždí a lze na základě informací, které v tuhle chvíli máme, očekávat, že rok 2024 bude pro Ukrajinu poměrně obtížný,“ vysvětlil Ludvík.

Ukrajinské síly na začátku letošního června zahájily dlouze očekávanou protiofenzivu na východě a jihu země, a to hlavně v Záporožské a Doněcké oblasti. Do Záporožské oblasti Kyjev poslal tisíce vojáků v naději, že se probojují k Azovskému moři a přeruší zásobovací linie Rusů na jihu Ukrajiny. V srpnu se Ukrajincům podařilo prorazit hlavní linii ruské obrany, ale od té doby se jim nedaří průlom rozšířit, aby mohli postupovat dále na jih. Protiofenziva tak dosud vedla k jen omezeným územním ziskům, a to i kvůli dopředu vybudovanému systému ruské obrany.

Ukrajinské armádě se nyní daří hlavně na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Pravobřežní část ukrajinské Chersonské oblasti musely ruské okupační jednotky pod tlakem ukrajinské protiofenzivy vyklidit loni v listopadu.

Protiofenziva nedopadla tak, jak se očekávalo, nicméně hovořit o jejím neúspěchu je předčasné. „Záleží na ztrátách obou stran a na tom, nakolik se obě strany vyčerpaly. To je věc, kterou pořádně nevíme. Z tohoto hlediska jenom těžko můžeme hodnotit, jestli ofenzíva byla úspěšná nebo neúspěšná a to prozradí další průběh války,“ uvedl Lebduška s tím, že v současnosti probíhají poziční boje a na frontě se odehrávají jen relativně malé změny.

A co lze od letošního roku očekávat, že se stane ve válce na Ukrajině? „Bude to pro Ukrajinu podle mě obtížné. Je potřeba zdůraznit, že do určité míry o té válce víme méně, než jsme vlastně věděli ‚před jejím vypuknutím‘, protože množství informací, které v tuhle chvíli jsou utajované a nejisté, je prostě obrovské. Nevíme, kolik zbraní jsou schopni v Rusku vyrobit, máme nějaké odhady, ale je to jenom odhad. Nevíme, kolik jsou ztráty obou stran. O ukrajinských ztrátách je na Západě trochu snaha nemluvit. Tušíme, že jsou obrovské, netušíme, jak moc obrovské jsou, netušíme, jak moc jsou pro Ukrajinu udržitelné. Do značné míry to bude záviset na tom, jak si Západ dokáže poradit s navyšováním produkce, zejména v oblasti munice. To je něco, co může být velmi klíčové,“ řekl Ludvík.

Co se týče politických jednání, tam je také méně pravděpodobné, že by došlo k nějakým změnám. „A co se bude dít na politické úrovni, kdy ani jedna strana nedává najevo, že by zásadně stála o politická jednání, na druhou stranu tu a tam prosáknou informace, že by možná Rusko bylo ochotno jít na nějakou dohodu, ale chtělo by udělat dohodu se Západem, nikoliv s Ukrajinou, tak trošku za ukrajinskými zády. A je otázka, jestli dojde k nějakému průlomu, kdy by musely být ochotny obě strany velmi zásadně slevit ze svých požadavků, protože se spíše nezdá, že v roce 2024 by některá z nich těch svých cílů byla schopna na bojišti dosáhnout,“ myslí si Ludvík.

Uvidí se, co přinese léto. „Myslím, že přinejmenším ve střednědobém horizontu nelze očekávat nějaké velké zázračné změny. Uvidíme, co přinese příští rok během léta, kdy budou možné nějaké větší operace. Je možné, že třeba Rusové dobyjí město Andijivku nebo dojde k nějakým podobným změnám, ale to je pořád v globálním kontextu celé války relativně málo významné, protože to jsou opravdu malé posuny na frontě a nejsou to nějaká opravdu velká města,“ uzavřel Lebduška.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

14:29

Dnes

Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.

Očekává se, že Evropská komise (EK) v rámci dalšího balíku sankcí vůči Rusku poprvé navrhne restrikce zaměřené na ruský LNG. Podle čtvrtečních informací zdrojů agentury Reuters z EU by balík neměl obsahovat zákaz dovozu ruského LNG do Evropy. Jeho součástí by ale měly být sankce vůči třem ruským projektům na produkci LNG, které ještě nezahájily provoz, a zákaz překládky ruského LNG z jednoho plavidla na jiné v EU, sdělily zdroje.

„Pokračují snahy o vytlačení Ruska z energetických trhů,“ uvedl dnes Peskov. „Je to samozřejmě výhodné především pro Spojené státy,“ dodal. „Pro konečné spotřebitele, zejména evropský průmysl, to bude znamenat dražší plyn,“ dodal.

13:49

Dnes

OBRAZEM: Hasiči likvidují požár v Ivano-Frankivské oblasti, který vzplál po ruském bombardování.

12:50

Dnes

Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.

Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.

Zobrazit celý online