Západní podpora Ukrajiny uvadá. Jsme ale připraveni žít ve světě, kde válku vyhraje Putin?
Pozornost Západu je roztěkaná, upírá se jak na východ k Ukrajině, tak na Blízký východ k Izraeli, případně také ke Spojeným státům, které příští rok čekají volby. Ty koneckonců čekají i Evropský parlament. Západní společnost se potýká s únavou ze zpráv o válkách, jejich vlády polevují v podpoře ukrajinské snahy bránit se ruské agresi, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dál naléhavě žádá další zbraně a jeho ruský protějšek trpělivě vyčkává. Vyplatí se mu tato taktika? Rozehrál dlouhou hru a spoléhá na to, že se Západ postupně otupí a nechá Ukrajinu stát samotnou. Je ale svět skutečně připraven na realitu, kde Ukrajina prohraje? Analýzu odpovídající tyto a podobné otázky připravila stanice Sky News.
Ruská agrese na Ukrajině trvá bezmála 2 roky, toto smutné výročí nastane 24. února 2024, od té doby byl svět svědkem neuvěřitelné houževnatosti a bojovnosti Ukrajinců, kteří se ze začátku s málem bránili postupujícím Rusům. Okupanti selhávali, kde se dalo, podpora Západu tehdy byla obrovská a Kyjev mohl přejít do protiofenzivy, která vedla k osvobození několika zabraných oblastí. Podobný úspěch se čekal i od letošní protiofenzivy, ta však očekávání nenaplnila.
Zelenskyj i další jeho spolupracovníci připustili, že jejich operace nedosáhla cílů, které si od ní slibovali. Na Ukrajině probíhá opotřebovávací válka, západní veřejnost ztrácí zájem o novinky z fronty, která je stále stejně krvavá jako loni. Denně jsou ukrajinská města terči útoků, denně vyšetřovatelé odkrývají zvěrstva, kterých se Rusové na Ukrajině dopouštěli.
Putinova taktika
Co se však stane, když se podpora Západu vytratí? Když Západ nechá Putina, aby pohltil Ukrajinu? Pokud Západ „ustoupí“ a Ukrajina prohraje, Putin pravděpodobně vtrhne do Moldavska anebo do Pobaltí, anebo do obou. Pokud Ukrajina válku ztratí, může to znamenat konec svobodného světa, jak ho známe, hodnotí diplomatický korespondent Sky News Dominic Waghorn. Pokud to někomu zní pesimisticky a jako hyperbola, nedával posledních pár let pozor.
„Poslední ukrajinská protiofenziva selhala. Rusko si posílilo sebevědomí na účet Číny a Severní Koreje. Navíc Čína a státy Perského zálivu pomáhají Moskvě obcházet západní sankce,“ poznamenal Waghorn a doplnil, že Rusko jistě se zájmem sleduje i dění v USA, kde se o Bílý dům znovu chce ucházet muž, jenž opustil NATO a zřejmě by se odvrátil i od Kyjeva. O Donaldu Trumpovi se ví, že Putina obdivoval.
„Ukrajina nemá budoucnost,“ nechal se nedávno slyšet samotný Putin, zatímco popíjel šampaňské se svými přívrženci. Zelenskyj byl v tu chvíli na dalším turné po světě, kde vyzýval americké i evropské lídry, aby mu poskytli další vojenskou i humanitární pomoc. Vyzýval i prosil bez jistoty, že jeho prosby budou vyslyšeny.
Orbánova role
Evropští lídři si nechtějí připouštět stav, do kterého se válka na Ukrajině dostala. Rusko je do sousední země „zakousnuté“ a nehodlá se jí pustit. „V tomhle nastavení Rusové klidně vydrží i další rok, hrají o čas se Západem, čekají na lídry, které situace na východě Evropy zas tak zajímat nebude,“ míní Waghorn. „Právě teď by měla přijít další vlna podpory. Jenže Evropu blokuje maďarský premiér Viktor Orbán, a to jak v otázce možného vstupu Ukrajiny do EU, tak dalšího balíčeku pomoci,“ dodal korespondent. O Orbánovi se ví, že sympatizuje s Putinem. A podle Waghorna není jisté, zda se zbytek lídrů EU sjednotí a postaví se proti němu.
„Pokud by se tak nestalo, pro Ukrajinu to bude mít devastující následky,“ varoval. Ukrajinci před sebou mají zimu, bojovat budou nejen s mrazy, ale také s pochybami. Dostojí Západ svému slovu? Bude stát za Ukrajinou, dokud to bude potřeba? Tím se zavazovali lídři jako Joe Biden, Ursula von der Leyenová, ale i třeba Petr Fiala, který byl mezi vůbec prvními politiky, kteří v březnu 2022 vyrazili do válkou zmítaného státu. Tyto pochyby nahlodávají morálku Ukrajinců, stejně jako vědomí, že Rusko stále drží kolem 20 procent jejich země.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
