Západní podpora Ukrajiny uvadá. Jsme ale připraveni žít ve světě, kde válku vyhraje Putin?
Pozornost Západu je roztěkaná, upírá se jak na východ k Ukrajině, tak na Blízký východ k Izraeli, případně také ke Spojeným státům, které příští rok čekají volby. Ty koneckonců čekají i Evropský parlament. Západní společnost se potýká s únavou ze zpráv o válkách, jejich vlády polevují v podpoře ukrajinské snahy bránit se ruské agresi, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dál naléhavě žádá další zbraně a jeho ruský protějšek trpělivě vyčkává. Vyplatí se mu tato taktika? Rozehrál dlouhou hru a spoléhá na to, že se Západ postupně otupí a nechá Ukrajinu stát samotnou. Je ale svět skutečně připraven na realitu, kde Ukrajina prohraje? Analýzu odpovídající tyto a podobné otázky připravila stanice Sky News.
Ruská agrese na Ukrajině trvá bezmála 2 roky, toto smutné výročí nastane 24. února 2024, od té doby byl svět svědkem neuvěřitelné houževnatosti a bojovnosti Ukrajinců, kteří se ze začátku s málem bránili postupujícím Rusům. Okupanti selhávali, kde se dalo, podpora Západu tehdy byla obrovská a Kyjev mohl přejít do protiofenzivy, která vedla k osvobození několika zabraných oblastí. Podobný úspěch se čekal i od letošní protiofenzivy, ta však očekávání nenaplnila.
Zelenskyj i další jeho spolupracovníci připustili, že jejich operace nedosáhla cílů, které si od ní slibovali. Na Ukrajině probíhá opotřebovávací válka, západní veřejnost ztrácí zájem o novinky z fronty, která je stále stejně krvavá jako loni. Denně jsou ukrajinská města terči útoků, denně vyšetřovatelé odkrývají zvěrstva, kterých se Rusové na Ukrajině dopouštěli.
Putinova taktika
Co se však stane, když se podpora Západu vytratí? Když Západ nechá Putina, aby pohltil Ukrajinu? Pokud Západ „ustoupí“ a Ukrajina prohraje, Putin pravděpodobně vtrhne do Moldavska anebo do Pobaltí, anebo do obou. Pokud Ukrajina válku ztratí, může to znamenat konec svobodného světa, jak ho známe, hodnotí diplomatický korespondent Sky News Dominic Waghorn. Pokud to někomu zní pesimisticky a jako hyperbola, nedával posledních pár let pozor.
„Poslední ukrajinská protiofenziva selhala. Rusko si posílilo sebevědomí na účet Číny a Severní Koreje. Navíc Čína a státy Perského zálivu pomáhají Moskvě obcházet západní sankce,“ poznamenal Waghorn a doplnil, že Rusko jistě se zájmem sleduje i dění v USA, kde se o Bílý dům znovu chce ucházet muž, jenž opustil NATO a zřejmě by se odvrátil i od Kyjeva. O Donaldu Trumpovi se ví, že Putina obdivoval.
„Ukrajina nemá budoucnost,“ nechal se nedávno slyšet samotný Putin, zatímco popíjel šampaňské se svými přívrženci. Zelenskyj byl v tu chvíli na dalším turné po světě, kde vyzýval americké i evropské lídry, aby mu poskytli další vojenskou i humanitární pomoc. Vyzýval i prosil bez jistoty, že jeho prosby budou vyslyšeny.
Orbánova role
Evropští lídři si nechtějí připouštět stav, do kterého se válka na Ukrajině dostala. Rusko je do sousední země „zakousnuté“ a nehodlá se jí pustit. „V tomhle nastavení Rusové klidně vydrží i další rok, hrají o čas se Západem, čekají na lídry, které situace na východě Evropy zas tak zajímat nebude,“ míní Waghorn. „Právě teď by měla přijít další vlna podpory. Jenže Evropu blokuje maďarský premiér Viktor Orbán, a to jak v otázce možného vstupu Ukrajiny do EU, tak dalšího balíčeku pomoci,“ dodal korespondent. O Orbánovi se ví, že sympatizuje s Putinem. A podle Waghorna není jisté, zda se zbytek lídrů EU sjednotí a postaví se proti němu.
„Pokud by se tak nestalo, pro Ukrajinu to bude mít devastující následky,“ varoval. Ukrajinci před sebou mají zimu, bojovat budou nejen s mrazy, ale také s pochybami. Dostojí Západ svému slovu? Bude stát za Ukrajinou, dokud to bude potřeba? Tím se zavazovali lídři jako Joe Biden, Ursula von der Leyenová, ale i třeba Petr Fiala, který byl mezi vůbec prvními politiky, kteří v březnu 2022 vyrazili do válkou zmítaného státu. Tyto pochyby nahlodávají morálku Ukrajinců, stejně jako vědomí, že Rusko stále drží kolem 20 procent jejich země.
Evropská unie postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
„Rusko se nás opakovaně pokoušelo vydírat tím, že své energetické dodávky zneužívá jako zbraň,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Podnikli jsme jasné kroky k uzavření kohoutků a k definitivnímu ukončení éry ruských fosilních paliv v Evropě,“ dodala.
Ukrajinský parlament dnes většinou 273 hlasů dal zelenou prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby jmenoval Ruslana Kravčenka novým generálním prokurátorem. Funkce je neobsazená od loňského října - to odstoupil Andrij Kostin kvůli korupčnímu skandálu, kdy vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů v Chmelnycké oblasti zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni do války.
Pětatřicetiletý Kravčenko se loni stal šéfem daňové správy, dříve byl náčelníkem vojenské správy hlavního města a ještě dříve vojenským prokurátorem. Vystupoval jako žalobce v případu, ve kterém byl exprezident Viktor Janukovyč, který po svém svržení uprchl do Ruska, odsouzen za velezradu a napomáhání nepříteli při vedení války, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.
Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu vpadly ukrajinské jednotky. Oznámil to dnes podle tiskových agentur tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR. „Předseda Kim Čong-un přijal rozhodnutí vyslat do Ruska 1000 ženistů, aby odminovali ruské území, a také 5000 vojenských stavbařů, aby obnovili poničené objekty infrastruktury,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax. Uvedl také, že severokorejský vůdce a ruský prezident Vladimir Putin rozhodli o vybudování pomníku na počest severokorejských vojáků, kteří se zapojili do bojů s Ukrajinci. V rámci nynější návštěvy proto jednal o zřízení památníku a muzea v Pchjongjangu za ruské účasti.
