Sáhne Putin po jaderných zbraních? Expert varuje: Pokud by Zelenskyj získal Krym, pak ano
Pokud by se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému podařilo znovu získat Krymský poloostrov, hrozí, že ruský prezident Vladimir Putin použije jaderné zbraně na Ukrajině, myslí si brigádní generál americké armády ve výslužbě Kevin Ryan. Pro Putina by to znamenalo ponížení, kvůli kterému by nebral ohledy na následky, píše britský deník Daily Mail. Expert dodal, že pro Putina je jaderná válka „zcela proveditelnou možností".
Kevin Ryan, který sloužil jako náčelník štábu armádního velitelství pro vesmírnou a protiraketovou obranu, uvedl, že pro Putina je jaderná válka „zcela proveditelná“, pokud ukrajinské síly získají územní zisky, nebo dokonce znovu obsadí území, jako je Krym. „Použití jaderných zbraní na Ukrajině je zcela proveditelné,“ okomentoval expert s tím, že pro Rusko je horší alternativou porážka než to, co by jaderné zbraně mohly způsobit.
Ryan, který sloužil také jako atašé obrany v Rusku, dále řekl, že Moskva není ve válce jenom s Ukrajinou, ale i se Západem, proto také častěji používá rétoriku o jaderných zbraních k odstrašování.
Ruské jaderné zbraně mohou mít výtěžnost až 100 kilotun, což je pětinásobek množství amerických atomových bomb, které byly v roce 1945 svrženy na Hirošimu a Nagasaki. „Myslím, že ruští vůdci by zvážili použití jaderných zbraní i na okupovaných územích, když by prohrávali válku, přišli o Krym nebo o velkou část své armády,“ řekl expert.
Podle Ryana je jediný důvod, proč Putin ještě taktické jaderné zbraně nerozmístil, to, že tolik očekávaná protiofenzíva Kyjeva se před druhou válečnou zimou zastavuje. Navíc ukrajinští vojáci nedosáhli výrazných zisků a ztráty jsou na obou stranách. „Jediný důvod, proč jsme neviděli taktické jaderné zbraně, je ten, že ukrajinská protiofenzíva nebyla tak úspěšná, jak jsme doufali,“ vysvětlil expert.
Připravuje se Rusko na větší konflikt?
Moskva své jaderné zbraně považuje za způsob kompenzace síly NATO. „Ačkoli Západ od konce studené války více sázel na konvenční zbraně, Rusko se muselo i nadále spoléhat na taktické jaderné zbraně, aby bylo schopno dosáhnout vojenských cílů. Je to z velké části proto, že Rusko nebylo schopno uspokojivě modernizovat své konvenční síly,“ uvedl Ryan.
Expert dále varoval, že Ukrajina je „prvním bojištěm“ Putinovy války se Západem, poukázal na to, jak Putin připravuje Rusko na „větší konflikt“ tím, že přesouvá své vojáky a jaderné zbraně do Běloruska. „Západ se plně neprobudil do reality, že jsme ve válce s Ruskem. Země jako Polsko a Pobaltí věří Putinovým slovům a činům a myslí si, že jsme ve válce. Ale USA, Velká Británie a velká část NATO? Myslím, že se domnívají, že jde pouze o válku mezi Ruskem a Ukrajinou, o válku, kde můžeme být na vedlejší koleji a pomáhat," myslí si odborník.
„Ukrajina je prvním bojištěm Putinovy války se Západem," varoval Ryan. „Existují důkazy, že Rusko se připravuje na větší konflikt, než jaký se děje na Ukrajině."
Poukázal na to, jak Putin nařídil, aby se jeho armáda zvýšila na více než 1,5 milionu aktivních vojáků do roku 2026, zvýšil svůj vojenský rozpočet na 109 miliard dolarů na rok 2024 (v přepočtu přibližně 2.431.114.200.000 Kč, pozn. redakce) a přesunul vojáky a jaderné zbraně do sousedního Běloruska. „To naznačuje, že Putin dělá víc než jen nahrazování ztrát ve své ‚zvláštní vojenské operaci' na Ukrajině,“ dodal Ryan s tím, že by Ukrajina měla od Západu dostat více zbraní a že by se nemělo zdržovat její přijetí do NATO a EU.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude záležet na podobě dohody. "Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil," uvedl prezident. Dobré ráno, vážení čtenáři. Evropské země budou muset převzít „lví podíl“ nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, prohlásil podle agentury Reuters v noci na dnešek americký viceprezident J. D. Vance. O bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, které by v případě uzavření mírové dohody s Moskvou zabránily opakování ruské agrese, se intenzivně jedná od pátečního rusko-amerického summitu na Aljašce a pondělní návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zástupců evropských zemí, EU a NATO v Bílém domě. Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
