Sáhne Putin po jaderných zbraních? Expert varuje: Pokud by Zelenskyj získal Krym, pak ano
Pokud by se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému podařilo znovu získat Krymský poloostrov, hrozí, že ruský prezident Vladimir Putin použije jaderné zbraně na Ukrajině, myslí si brigádní generál americké armády ve výslužbě Kevin Ryan. Pro Putina by to znamenalo ponížení, kvůli kterému by nebral ohledy na následky, píše britský deník Daily Mail. Expert dodal, že pro Putina je jaderná válka „zcela proveditelnou možností".
Kevin Ryan, který sloužil jako náčelník štábu armádního velitelství pro vesmírnou a protiraketovou obranu, uvedl, že pro Putina je jaderná válka „zcela proveditelná“, pokud ukrajinské síly získají územní zisky, nebo dokonce znovu obsadí území, jako je Krym. „Použití jaderných zbraní na Ukrajině je zcela proveditelné,“ okomentoval expert s tím, že pro Rusko je horší alternativou porážka než to, co by jaderné zbraně mohly způsobit.
Ryan, který sloužil také jako atašé obrany v Rusku, dále řekl, že Moskva není ve válce jenom s Ukrajinou, ale i se Západem, proto také častěji používá rétoriku o jaderných zbraních k odstrašování.
Ruské jaderné zbraně mohou mít výtěžnost až 100 kilotun, což je pětinásobek množství amerických atomových bomb, které byly v roce 1945 svrženy na Hirošimu a Nagasaki. „Myslím, že ruští vůdci by zvážili použití jaderných zbraní i na okupovaných územích, když by prohrávali válku, přišli o Krym nebo o velkou část své armády,“ řekl expert.
Podle Ryana je jediný důvod, proč Putin ještě taktické jaderné zbraně nerozmístil, to, že tolik očekávaná protiofenzíva Kyjeva se před druhou válečnou zimou zastavuje. Navíc ukrajinští vojáci nedosáhli výrazných zisků a ztráty jsou na obou stranách. „Jediný důvod, proč jsme neviděli taktické jaderné zbraně, je ten, že ukrajinská protiofenzíva nebyla tak úspěšná, jak jsme doufali,“ vysvětlil expert.
Připravuje se Rusko na větší konflikt?
Moskva své jaderné zbraně považuje za způsob kompenzace síly NATO. „Ačkoli Západ od konce studené války více sázel na konvenční zbraně, Rusko se muselo i nadále spoléhat na taktické jaderné zbraně, aby bylo schopno dosáhnout vojenských cílů. Je to z velké části proto, že Rusko nebylo schopno uspokojivě modernizovat své konvenční síly,“ uvedl Ryan.
Expert dále varoval, že Ukrajina je „prvním bojištěm“ Putinovy války se Západem, poukázal na to, jak Putin připravuje Rusko na „větší konflikt“ tím, že přesouvá své vojáky a jaderné zbraně do Běloruska. „Západ se plně neprobudil do reality, že jsme ve válce s Ruskem. Země jako Polsko a Pobaltí věří Putinovým slovům a činům a myslí si, že jsme ve válce. Ale USA, Velká Británie a velká část NATO? Myslím, že se domnívají, že jde pouze o válku mezi Ruskem a Ukrajinou, o válku, kde můžeme být na vedlejší koleji a pomáhat," myslí si odborník.
„Ukrajina je prvním bojištěm Putinovy války se Západem," varoval Ryan. „Existují důkazy, že Rusko se připravuje na větší konflikt, než jaký se děje na Ukrajině."
Poukázal na to, jak Putin nařídil, aby se jeho armáda zvýšila na více než 1,5 milionu aktivních vojáků do roku 2026, zvýšil svůj vojenský rozpočet na 109 miliard dolarů na rok 2024 (v přepočtu přibližně 2.431.114.200.000 Kč, pozn. redakce) a přesunul vojáky a jaderné zbraně do sousedního Běloruska. „To naznačuje, že Putin dělá víc než jen nahrazování ztrát ve své ‚zvláštní vojenské operaci' na Ukrajině,“ dodal Ryan s tím, že by Ukrajina měla od Západu dostat více zbraní a že by se nemělo zdržovat její přijetí do NATO a EU.
Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N. Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky. OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025. Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG. Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
