Sáhne Putin po jaderných zbraních? Expert varuje: Pokud by Zelenskyj získal Krym, pak ano
Pokud by se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému podařilo znovu získat Krymský poloostrov, hrozí, že ruský prezident Vladimir Putin použije jaderné zbraně na Ukrajině, myslí si brigádní generál americké armády ve výslužbě Kevin Ryan. Pro Putina by to znamenalo ponížení, kvůli kterému by nebral ohledy na následky, píše britský deník Daily Mail. Expert dodal, že pro Putina je jaderná válka „zcela proveditelnou možností".
Kevin Ryan, který sloužil jako náčelník štábu armádního velitelství pro vesmírnou a protiraketovou obranu, uvedl, že pro Putina je jaderná válka „zcela proveditelná“, pokud ukrajinské síly získají územní zisky, nebo dokonce znovu obsadí území, jako je Krym. „Použití jaderných zbraní na Ukrajině je zcela proveditelné,“ okomentoval expert s tím, že pro Rusko je horší alternativou porážka než to, co by jaderné zbraně mohly způsobit.
Ryan, který sloužil také jako atašé obrany v Rusku, dále řekl, že Moskva není ve válce jenom s Ukrajinou, ale i se Západem, proto také častěji používá rétoriku o jaderných zbraních k odstrašování.
Ruské jaderné zbraně mohou mít výtěžnost až 100 kilotun, což je pětinásobek množství amerických atomových bomb, které byly v roce 1945 svrženy na Hirošimu a Nagasaki. „Myslím, že ruští vůdci by zvážili použití jaderných zbraní i na okupovaných územích, když by prohrávali válku, přišli o Krym nebo o velkou část své armády,“ řekl expert.
Podle Ryana je jediný důvod, proč Putin ještě taktické jaderné zbraně nerozmístil, to, že tolik očekávaná protiofenzíva Kyjeva se před druhou válečnou zimou zastavuje. Navíc ukrajinští vojáci nedosáhli výrazných zisků a ztráty jsou na obou stranách. „Jediný důvod, proč jsme neviděli taktické jaderné zbraně, je ten, že ukrajinská protiofenzíva nebyla tak úspěšná, jak jsme doufali,“ vysvětlil expert.
Připravuje se Rusko na větší konflikt?
Moskva své jaderné zbraně považuje za způsob kompenzace síly NATO. „Ačkoli Západ od konce studené války více sázel na konvenční zbraně, Rusko se muselo i nadále spoléhat na taktické jaderné zbraně, aby bylo schopno dosáhnout vojenských cílů. Je to z velké části proto, že Rusko nebylo schopno uspokojivě modernizovat své konvenční síly,“ uvedl Ryan.
Expert dále varoval, že Ukrajina je „prvním bojištěm“ Putinovy války se Západem, poukázal na to, jak Putin připravuje Rusko na „větší konflikt“ tím, že přesouvá své vojáky a jaderné zbraně do Běloruska. „Západ se plně neprobudil do reality, že jsme ve válce s Ruskem. Země jako Polsko a Pobaltí věří Putinovým slovům a činům a myslí si, že jsme ve válce. Ale USA, Velká Británie a velká část NATO? Myslím, že se domnívají, že jde pouze o válku mezi Ruskem a Ukrajinou, o válku, kde můžeme být na vedlejší koleji a pomáhat," myslí si odborník.
„Ukrajina je prvním bojištěm Putinovy války se Západem," varoval Ryan. „Existují důkazy, že Rusko se připravuje na větší konflikt, než jaký se děje na Ukrajině."
Poukázal na to, jak Putin nařídil, aby se jeho armáda zvýšila na více než 1,5 milionu aktivních vojáků do roku 2026, zvýšil svůj vojenský rozpočet na 109 miliard dolarů na rok 2024 (v přepočtu přibližně 2.431.114.200.000 Kč, pozn. redakce) a přesunul vojáky a jaderné zbraně do sousedního Běloruska. „To naznačuje, že Putin dělá víc než jen nahrazování ztrát ve své ‚zvláštní vojenské operaci' na Ukrajině,“ dodal Ryan s tím, že by Ukrajina měla od Západu dostat více zbraní a že by se nemělo zdržovat její přijetí do NATO a EU.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg se dnes v Minsku setkal s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedla běloruská státní agentura Belta. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že zmocněnec republikánského amerického prezidenta Donalda Trumpa je nejvýše postaveným americkým představitelem, který za poslední roky autoritářského běloruského vůdce navštívil. Lukašenko s Kelloggem podle Belty hovořil o politické situaci a vztazích mezi Spojenými státy a Běloruskem. Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Informovala o tom dnes agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek s embargem do dneška. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Ruská armáda v noci na dnešek a ráno vyslala na Ukrajinu dalších skoro 280 dronů, část z nich byly imitace útočných bezpilotních letounů, které mají zmást systém protivzdušné obrany. Na ukrajinské území ale útočilo Rusko i několika balistickými raketami, uvedla ukrajinská armáda v prohlášení podle ruskojazyčné služby serveru BBC. Většinu ruských dronů a raket ukrajinská armáda odrazila. Hlavním cílem ruských úderů byla Poltavská oblast a v ní město Kremenčuk, kde byla buď přímo, nebo troskami dronů a raket zasažena energetická infrastruktura.
