Muži došli. V ukrajinských uhelných dolech poprvé fárají ženy. Těžká práce, říkají
V jednom z uhelných dolů na východě Ukrajiny se potýkali s akutním nedostatkem pracovních sil, protože více než tisícovka zaměstnanců odešla a zapojila se do bojů proti ruské invazi. Alespoň částečné řešení se nakonec našlo, když vedení dolu poprvé v historii dovolilo fárat ženám. Na nabídku práce pod zemí jich kývla více než stovka, napsala agentura Reuters.
„Tu práci jsem vzala, protože začala válka a nic jiného nebylo k mání,“ říká upřímně 22letá Krystyna. Už pět měsíců pracuje jako technička v hloubce 470 metrů pod povrchem a stará se o údržbu důlních vláčků, které dopravují horníky na několik kilometrů dlouhé trase od výtahů k ražbě.
Vedení dolu, jehož těžní věž ční v lezavém listopadovém počasí nad okolní plochou krajinou, požádalo reportéry, aby nezveřejňovali jeho jméno ani příjmení zaměstnanců, se kterými hovořili.
Krystyna vypráví, že práci v dole vzala teprve potom, co překonala strach, že doma nechává v péči své matky čtyřletého syna Denyse. Žije totiž v Pavlohradu, který sice leží asi 100 kilometrů od fronty, ale často na něj dopadají ruské rakety.
Obrazem: Námořní dron Magura V7 ukrajinské vojenské rozvědky vybavený raketami země–vzduch letí na nezveřejněném místě na Ukrajině v sobotu 6. prosince 2025.
Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se tento týden dohodla s Evropským parlamentem na postupném ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Evropský parlament a členské státy EU.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že nad Kurskou a Bělgorodskou oblastí bylo sestřeleno 11 dronů.
Podle ruské armády bylo v neděli mezi 13:00 a 18:00 moskevského času zneškodněno sedm dronů nad Kurskou oblastí a čtyři nad Bělgorodskou oblastí.
Zaměstnání pod zemí je podle ní zajímavé, ale těžké: musí zvedat těžká víka baterií a nepříjemná je i pára, ale vyvažuje to dobrý plat a smysl pro povinnost, který jí velí zůstat a zastat práci za ty, kdo odešli do války. Ve stejném dole pracoval i její starší bratr, který se k armádě přidal dva týdny po začátku invaze, a ona teď o něj má velký strach.
„Naši chlapci jsou na frontě a my je musíme podpořit: teď není nikdo jiný, kdo by mohl v dole pracovat,“ říká Krystyna.
Ukrajinský těžební průmysl, kdysi jeden z největších v Evropě, zažil po pádu Sovětského svazu desetiletí úpadku, protože přestal existovat centrálně řízený trh. Ruskem podporované milice navíc v roce 2014 obsadily mnoho těžebních oblastí na východě země a další se ocitly v okupované zóně loni.
Ukrajinská energetická společnost DTEK, vlastník dolu, který reportéři Reuters navštívili, uvádí, že v armádě nyní bojují skoro 3000 z jejích 20 000 horníků. Ze zmíněného dolu zatím odešlo bojovat asi 1000 horníků, 42 z nich bylo zabito.
V dole sice pracovaly ženy i před invazí, z příkazu vlády jim ale byla zapovězena práce pod povrchem považovaná za fyzicky příliš náročnou. Pravidlo bylo v platnosti už od sovětských dob a jeho platnost změnila až invaze. Nyní v dolech vlastněných firmou DTEK pracuje pod zemí asi 400 žen, což jsou asi 2,5 procenta z celkového počtu fárajících pracovníků.
„Děláme všechno tak, jak by to dělali muži, tedy pokud není něco tak těžké, že to nezvedneme,“ říká 43letá Natalja, která také pracuje jako technička a dohlíží na důlní vozidla. Před válkou pracovala jako prodavačka v obchodě s elektronikou, ale o práci přišla, když obchod po invazi zavřel.
Do dolu Natalja sfárala poprvé ve chvíli, kdy v tom sousedním už rok pracoval její devatenáctiletý syn. „Vlastně si vzpomínám, že jsem ho přesvědčovala, aby tu práci nebral,“ vzpomíná. Teď je ale sama spokojená a plánuje, že by zůstala i po konci války.
