18°C
Ruský expremiér, který úřadoval za Putina: Kreml ho označil za „zahraničního agenta“
Ruské ministerstvo spravedlnosti přidalo na seznam takzvaných zahraničních agentů bývalého ruského premiéra Michaila Kasjanova, který zastával post šéfa vlády v prvních letech úřadování prezidenta Vladimira Putina. Později se z Kasjanova stal Putinův oponent, který se v současnosti vyjadřuje kriticky k ruské vojenské agresi vůči Ukrajině. V loňském roce z Ruska odjel. O jeho zařazení na seznam dnes informoval portál Meduza.
Osoby označené jako zahraniční agenti musejí speciálně označovat jakýkoli materiál, který zveřejňují, a jsou pod přísným dohledem úřadů. Ministerstvo spravedlnosti vysvětlilo zařazení Kasjanova na seznam tím, že údajně šířil materiály jiných zahraničních agentů, vystupoval proti ruské „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině nebo se vyjadřoval na „informačních platformách provozovaných zahraničními strukturami“.
Kasjanov zastával funkci premiéra v letech 2000 až 2004. V 90. letech vešel ve známost jako odborník na zahraniční dluh a coby ministr financí vedl jednání o restrukturalizaci ruského státního dluhu, který země zdědila z dob Sovětského svazu. Po svém odvolání z funkce v roce 2004 přešel do opozice.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána. Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“. Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava. Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
