Ruský expremiér, který úřadoval za Putina: Kreml ho označil za „zahraničního agenta“
Ruské ministerstvo spravedlnosti přidalo na seznam takzvaných zahraničních agentů bývalého ruského premiéra Michaila Kasjanova, který zastával post šéfa vlády v prvních letech úřadování prezidenta Vladimira Putina. Později se z Kasjanova stal Putinův oponent, který se v současnosti vyjadřuje kriticky k ruské vojenské agresi vůči Ukrajině. V loňském roce z Ruska odjel. O jeho zařazení na seznam dnes informoval portál Meduza.
Osoby označené jako zahraniční agenti musejí speciálně označovat jakýkoli materiál, který zveřejňují, a jsou pod přísným dohledem úřadů. Ministerstvo spravedlnosti vysvětlilo zařazení Kasjanova na seznam tím, že údajně šířil materiály jiných zahraničních agentů, vystupoval proti ruské „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině nebo se vyjadřoval na „informačních platformách provozovaných zahraničními strukturami“.
Kasjanov zastával funkci premiéra v letech 2000 až 2004. V 90. letech vešel ve známost jako odborník na zahraniční dluh a coby ministr financí vedl jednání o restrukturalizaci ruského státního dluhu, který země zdědila z dob Sovětského svazu. Po svém odvolání z funkce v roce 2004 přešel do opozice.
Ruské ministerstvo obrany podle tiskové agentury TASS oznámilo návrat skupiny ruských vojáků "z území kontrolovaného Kyjevem" výměnou za vrácení ukrajinských vojáků. Nyní jsou podle TASS navrácení ruští vojáci v Bělorusku, kde jim je poskytována psychologická a lékařská pomoc. Všichni tito vojáci pak mají být dopraveni do Ruska k léčbě a rehabilitaci ve zdravotnických zařízeních ministerstva obrany. Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj. We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu. Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. „Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
