Prigožinův důvěrník Šugalej varuje: Nikomu v ruském vedení nelze věřit a nikdo není v bezpečí
Blízký důvěrník bývalého vůdce wagnerovců Maksim Šugalej uvedl, že havárie letadla, při níž minulý měsíc zemřel šéf žoldnéřů Jevgenij Prigožin a jeho dva vysoce postavení spolupracovníci, mohla být interním zásahem, který ukazuje, že „nikomu (v ruském vedení) nelze věřit“ - a nikdo není v bezpečí. Informace přinesl deník The Washington Post.
Maksim Šugalej, jeden z Prigožinových důvěrníků a obchodníků s politickým vlivem, je prvním členem jeho nejbližšího okolí, který veřejně promluvil o možném zapojení ruské vlády do havárie z 23. srpna, při níž zemřelo všech 10 cestujících a členů posádky. Mnozí členové ruské elity jsou přesvědčeni, že šlo o atentát na objednávku Kremlu. Ruské úřady jakoukoli roli důrazně popírají.
Šugalejovy čtvrteční komentáře na telegramu, více než dva týdny po nehodě, ukazují, že mezi ruskými pro-válečnými nacionalisty blízkými Prigožinovi stále doutná hněv a cynismus kvůli jeho smrti. Poukazují také na přetrvávající rozpory mezi ruskou elitou ohledně vedení války, která zničila vojenskou pověst země, odcizila její nejdůležitější trhy a podkopala její globální autoritu, aniž by z ní měla jasný prospěch, a jejíž konec je v nedohlednu.
„Pokud mluvíme o vnitřních silách, znamená to pro mě jediné,“ načal Šugalej na telegramu. „V naší zemi se už nedá věřit žádnému slovu, které kdokoli komukoli na jakékoli úrovni dá,“ navázal. „Za druhé nikdo, bez ohledu na své zásluhy, postavení nebo společenský status, se nemůže cítit bezpečně,“ připustil, že havárie mohla být dílem nepřátel Ruska. Ale „pokud se jedná o vnější síly,“ řekl, „svědčí to o selhání a ochromení ruských bezpečnostních služeb, které nedokážou ochránit vysoce postavené osoby ani doma.“
Ať tak či onak, řekl, havárie zjevně „nebyla náhodná“, protože Prigožin a dva vrcholní představitelé wagnerovců byli společně v jednom letadle, což se nikdy předtím nestalo.
Šugalej, prezident Nadace na ochranu národních hodnot, prováděl některé z Prigožinových nejdůležitějších geopolitických vlivových operací. V roce 2021 se vydal do Kábulu s cílem podpořit vazby v Tálibánu. V roce 2019 byl zatčen v Libyi a obviněn z podkopávání národních zájmů poté, co se setkal se Sajfem al-Islámem Kaddáfím, synem zesnulého siláka Moammara Kaddáfího. Prigožin financoval dva akční filmy o Šugalejovi, jeden z nich o jeho věznění.
Západní analytici se domnívají, že prezident Ruské federace Vladimir Putin pravděpodobně nařídil Prigožinovu smrt jako odplatu za vzpouru, kterou Prigožin vedl v červnu proti ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu generálu Valeriji Gerasimovovi. Někteří se domnívají, že motivací byla možnost získat kontrolu nad Prigožinovým lukrativním obchodním impériem poskytujícím žoldnéřské a jiné služby ve více regionech.
Wagnerovci bojovali po boku klasických ruských jednotek na Ukrajině, kde se zasloužili o klíčové úspěchy. Prigožin, kdysi blízký Putinovi, se však s vojenskými představiteli rozcházel v názorech na strategii. Po týdnech kritiky Šojgua a Gerasimova vedl 23. června své jednotky na pochod k Moskvě. Stíhačky wagnerovců prý sestřelily ruské vrtulníky, zabily ruské vojáky a obsadily ruská vojenská zařízení.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc „servíruje spoustu keců“, i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
„S Putinem nejsem spokojený, to vám můžu říct hned, protože zabíjí spoustu lidí, z nichž mnozí jsou jeho vojáci,“ poznamenal Trump, podle něhož Rusko a Ukrajina každý týden dohromady přicházejí o 7000 vojáků.
Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl dnes podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistili příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.
„Budeme bojovat do poslední minuty, abychom dosáhli příměří, abychom zahájili jednání o vybudování pevného a udržitelného míru, protože na Ukrajině jde o naši bezpečnost a o naše společné zásady,“ prohlásil francouzský prezident.
