Prigožinův důvěrník Šugalej varuje: Nikomu v ruském vedení nelze věřit a nikdo není v bezpečí
Blízký důvěrník bývalého vůdce wagnerovců Maksim Šugalej uvedl, že havárie letadla, při níž minulý měsíc zemřel šéf žoldnéřů Jevgenij Prigožin a jeho dva vysoce postavení spolupracovníci, mohla být interním zásahem, který ukazuje, že „nikomu (v ruském vedení) nelze věřit“ - a nikdo není v bezpečí. Informace přinesl deník The Washington Post.
Maksim Šugalej, jeden z Prigožinových důvěrníků a obchodníků s politickým vlivem, je prvním členem jeho nejbližšího okolí, který veřejně promluvil o možném zapojení ruské vlády do havárie z 23. srpna, při níž zemřelo všech 10 cestujících a členů posádky. Mnozí členové ruské elity jsou přesvědčeni, že šlo o atentát na objednávku Kremlu. Ruské úřady jakoukoli roli důrazně popírají.
Šugalejovy čtvrteční komentáře na telegramu, více než dva týdny po nehodě, ukazují, že mezi ruskými pro-válečnými nacionalisty blízkými Prigožinovi stále doutná hněv a cynismus kvůli jeho smrti. Poukazují také na přetrvávající rozpory mezi ruskou elitou ohledně vedení války, která zničila vojenskou pověst země, odcizila její nejdůležitější trhy a podkopala její globální autoritu, aniž by z ní měla jasný prospěch, a jejíž konec je v nedohlednu.
„Pokud mluvíme o vnitřních silách, znamená to pro mě jediné,“ načal Šugalej na telegramu. „V naší zemi se už nedá věřit žádnému slovu, které kdokoli komukoli na jakékoli úrovni dá,“ navázal. „Za druhé nikdo, bez ohledu na své zásluhy, postavení nebo společenský status, se nemůže cítit bezpečně,“ připustil, že havárie mohla být dílem nepřátel Ruska. Ale „pokud se jedná o vnější síly,“ řekl, „svědčí to o selhání a ochromení ruských bezpečnostních služeb, které nedokážou ochránit vysoce postavené osoby ani doma.“
Ať tak či onak, řekl, havárie zjevně „nebyla náhodná“, protože Prigožin a dva vrcholní představitelé wagnerovců byli společně v jednom letadle, což se nikdy předtím nestalo.
Šugalej, prezident Nadace na ochranu národních hodnot, prováděl některé z Prigožinových nejdůležitějších geopolitických vlivových operací. V roce 2021 se vydal do Kábulu s cílem podpořit vazby v Tálibánu. V roce 2019 byl zatčen v Libyi a obviněn z podkopávání národních zájmů poté, co se setkal se Sajfem al-Islámem Kaddáfím, synem zesnulého siláka Moammara Kaddáfího. Prigožin financoval dva akční filmy o Šugalejovi, jeden z nich o jeho věznění.
Západní analytici se domnívají, že prezident Ruské federace Vladimir Putin pravděpodobně nařídil Prigožinovu smrt jako odplatu za vzpouru, kterou Prigožin vedl v červnu proti ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu generálu Valeriji Gerasimovovi. Někteří se domnívají, že motivací byla možnost získat kontrolu nad Prigožinovým lukrativním obchodním impériem poskytujícím žoldnéřské a jiné služby ve více regionech.
Wagnerovci bojovali po boku klasických ruských jednotek na Ukrajině, kde se zasloužili o klíčové úspěchy. Prigožin, kdysi blízký Putinovi, se však s vojenskými představiteli rozcházel v názorech na strategii. Po týdnech kritiky Šojgua a Gerasimova vedl 23. června své jednotky na pochod k Moskvě. Stíhačky wagnerovců prý sestřelily ruské vrtulníky, zabily ruské vojáky a obsadily ruská vojenská zařízení.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
