Prigožinův důvěrník Šugalej varuje: Nikomu v ruském vedení nelze věřit a nikdo není v bezpečí
Blízký důvěrník bývalého vůdce wagnerovců Maksim Šugalej uvedl, že havárie letadla, při níž minulý měsíc zemřel šéf žoldnéřů Jevgenij Prigožin a jeho dva vysoce postavení spolupracovníci, mohla být interním zásahem, který ukazuje, že „nikomu (v ruském vedení) nelze věřit“ - a nikdo není v bezpečí. Informace přinesl deník The Washington Post.
Maksim Šugalej, jeden z Prigožinových důvěrníků a obchodníků s politickým vlivem, je prvním členem jeho nejbližšího okolí, který veřejně promluvil o možném zapojení ruské vlády do havárie z 23. srpna, při níž zemřelo všech 10 cestujících a členů posádky. Mnozí členové ruské elity jsou přesvědčeni, že šlo o atentát na objednávku Kremlu. Ruské úřady jakoukoli roli důrazně popírají.
Šugalejovy čtvrteční komentáře na telegramu, více než dva týdny po nehodě, ukazují, že mezi ruskými pro-válečnými nacionalisty blízkými Prigožinovi stále doutná hněv a cynismus kvůli jeho smrti. Poukazují také na přetrvávající rozpory mezi ruskou elitou ohledně vedení války, která zničila vojenskou pověst země, odcizila její nejdůležitější trhy a podkopala její globální autoritu, aniž by z ní měla jasný prospěch, a jejíž konec je v nedohlednu.
„Pokud mluvíme o vnitřních silách, znamená to pro mě jediné,“ načal Šugalej na telegramu. „V naší zemi se už nedá věřit žádnému slovu, které kdokoli komukoli na jakékoli úrovni dá,“ navázal. „Za druhé nikdo, bez ohledu na své zásluhy, postavení nebo společenský status, se nemůže cítit bezpečně,“ připustil, že havárie mohla být dílem nepřátel Ruska. Ale „pokud se jedná o vnější síly,“ řekl, „svědčí to o selhání a ochromení ruských bezpečnostních služeb, které nedokážou ochránit vysoce postavené osoby ani doma.“
Ať tak či onak, řekl, havárie zjevně „nebyla náhodná“, protože Prigožin a dva vrcholní představitelé wagnerovců byli společně v jednom letadle, což se nikdy předtím nestalo.
Šugalej, prezident Nadace na ochranu národních hodnot, prováděl některé z Prigožinových nejdůležitějších geopolitických vlivových operací. V roce 2021 se vydal do Kábulu s cílem podpořit vazby v Tálibánu. V roce 2019 byl zatčen v Libyi a obviněn z podkopávání národních zájmů poté, co se setkal se Sajfem al-Islámem Kaddáfím, synem zesnulého siláka Moammara Kaddáfího. Prigožin financoval dva akční filmy o Šugalejovi, jeden z nich o jeho věznění.
Západní analytici se domnívají, že prezident Ruské federace Vladimir Putin pravděpodobně nařídil Prigožinovu smrt jako odplatu za vzpouru, kterou Prigožin vedl v červnu proti ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu generálu Valeriji Gerasimovovi. Někteří se domnívají, že motivací byla možnost získat kontrolu nad Prigožinovým lukrativním obchodním impériem poskytujícím žoldnéřské a jiné služby ve více regionech.
Wagnerovci bojovali po boku klasických ruských jednotek na Ukrajině, kde se zasloužili o klíčové úspěchy. Prigožin, kdysi blízký Putinovi, se však s vojenskými představiteli rozcházel v názorech na strategii. Po týdnech kritiky Šojgua a Gerasimova vedl 23. června své jednotky na pochod k Moskvě. Stíhačky wagnerovců prý sestřelily ruské vrtulníky, zabily ruské vojáky a obsadily ruská vojenská zařízení.
Rusko je připraveno o rok prodloužit rusko-americkou odzbrojovací smlouvu Nový START, která stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče, pokud Spojené státy učiní totéž. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Platnost smlouvy má skončit 5. února příštího roku.
„Abychom se vyhnuli vyprovokování závodů ve zbrojení a zajistili přijatelnou úroveň předvídatelnosti a jaderného odstrašování, považujeme za oprávněné pokusit se zachovat status quo stanovený smlouvou během současného turbulentního období. Rusko je proto připraveno i po 5. únoru nadále dodržovat ústřední kvantitativní omezení podle smlouvy po dobu jednoho roku,“ řekl Putin podle agentury Interfax. „Toto opatření bude životaschopné pouze tehdy, pokud Spojené státy budou jednat obdobně a nepodniknou kroky, které by narušily stávající rovnováhu,“ dodal ruský prezident.
Rusko naléhá na Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), aby mu zmírnila sankce týkající se leteckých náhradních dílů a označila je za „nezákonné donucovací opatření“. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na obeznámený zdroj. Kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu po začátku invaze na Ukrajinu ztratilo Rusko přístup k letounům vyráběným v zahraničí a k náhradním dílům k nim.
Ruské aerolinie tak části pro více než 700 letadel většinou značky Airbus a Boeing musejí shánět přes komplikované okliky, přes které si navíc nedokážou zajistit vše, co potřebují. „Pokud se v blízké budoucnosti zřítí ruský boeing nebo airbus a lidé zemřou – co potom? V každém případě se vina svalí na sankce,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z letecké branže. Ruské úřady se podle něj snaží vyjednat zmírnění sankcí, zejména těch týkajících se dodávek náhradních dílů, které jsou podle nich klíčové pro bezpečnost v letectví.
Německé ozbrojené síly se připravují na ošetření až 1000 raněných vojáků denně v případě konfliktu mezi Ruskem a NATO. Agentuře Reuters to řekl vrchní lékař německé armády Ralf Hoffmann.
Hoffmann uvedl, že počet zraněných vojáků v potenciálním konfliktu by závisel na intenzitě bojů a na tom, které vojenské jednotky by byly zapojeny. „Realisticky hovoříme o čísle kolem 1000 zraněných vojáků denně,“ řekl v rozhovoru s Reuters.
