Prigožinův důvěrník Šugalej varuje: Nikomu v ruském vedení nelze věřit a nikdo není v bezpečí
Blízký důvěrník bývalého vůdce wagnerovců Maksim Šugalej uvedl, že havárie letadla, při níž minulý měsíc zemřel šéf žoldnéřů Jevgenij Prigožin a jeho dva vysoce postavení spolupracovníci, mohla být interním zásahem, který ukazuje, že „nikomu (v ruském vedení) nelze věřit“ - a nikdo není v bezpečí. Informace přinesl deník The Washington Post.
Maksim Šugalej, jeden z Prigožinových důvěrníků a obchodníků s politickým vlivem, je prvním členem jeho nejbližšího okolí, který veřejně promluvil o možném zapojení ruské vlády do havárie z 23. srpna, při níž zemřelo všech 10 cestujících a členů posádky. Mnozí členové ruské elity jsou přesvědčeni, že šlo o atentát na objednávku Kremlu. Ruské úřady jakoukoli roli důrazně popírají.
Šugalejovy čtvrteční komentáře na telegramu, více než dva týdny po nehodě, ukazují, že mezi ruskými pro-válečnými nacionalisty blízkými Prigožinovi stále doutná hněv a cynismus kvůli jeho smrti. Poukazují také na přetrvávající rozpory mezi ruskou elitou ohledně vedení války, která zničila vojenskou pověst země, odcizila její nejdůležitější trhy a podkopala její globální autoritu, aniž by z ní měla jasný prospěch, a jejíž konec je v nedohlednu.
„Pokud mluvíme o vnitřních silách, znamená to pro mě jediné,“ načal Šugalej na telegramu. „V naší zemi se už nedá věřit žádnému slovu, které kdokoli komukoli na jakékoli úrovni dá,“ navázal. „Za druhé nikdo, bez ohledu na své zásluhy, postavení nebo společenský status, se nemůže cítit bezpečně,“ připustil, že havárie mohla být dílem nepřátel Ruska. Ale „pokud se jedná o vnější síly,“ řekl, „svědčí to o selhání a ochromení ruských bezpečnostních služeb, které nedokážou ochránit vysoce postavené osoby ani doma.“
Ať tak či onak, řekl, havárie zjevně „nebyla náhodná“, protože Prigožin a dva vrcholní představitelé wagnerovců byli společně v jednom letadle, což se nikdy předtím nestalo.
Šugalej, prezident Nadace na ochranu národních hodnot, prováděl některé z Prigožinových nejdůležitějších geopolitických vlivových operací. V roce 2021 se vydal do Kábulu s cílem podpořit vazby v Tálibánu. V roce 2019 byl zatčen v Libyi a obviněn z podkopávání národních zájmů poté, co se setkal se Sajfem al-Islámem Kaddáfím, synem zesnulého siláka Moammara Kaddáfího. Prigožin financoval dva akční filmy o Šugalejovi, jeden z nich o jeho věznění.
Západní analytici se domnívají, že prezident Ruské federace Vladimir Putin pravděpodobně nařídil Prigožinovu smrt jako odplatu za vzpouru, kterou Prigožin vedl v červnu proti ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu generálu Valeriji Gerasimovovi. Někteří se domnívají, že motivací byla možnost získat kontrolu nad Prigožinovým lukrativním obchodním impériem poskytujícím žoldnéřské a jiné služby ve více regionech.
Wagnerovci bojovali po boku klasických ruských jednotek na Ukrajině, kde se zasloužili o klíčové úspěchy. Prigožin, kdysi blízký Putinovi, se však s vojenskými představiteli rozcházel v názorech na strategii. Po týdnech kritiky Šojgua a Gerasimova vedl 23. června své jednotky na pochod k Moskvě. Stíhačky wagnerovců prý sestřelily ruské vrtulníky, zabily ruské vojáky a obsadily ruská vojenská zařízení.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
