Rusové si rozdělali oheň poblíž munice. Pancéřovka zabila 12 obědvajících mariňáků
Dvanáct ruských profesionálních vojáků přišlo o život na cvičišti Kuzminskij v Rostovské oblasti, sousedící s Ukrajinou. Příslušníci námořní pěchoty si o přestávce na oběd rozdělali oheň poblíž vyložené munice a jeden z nábojů do pancéřovky RPG-7 upadl do ohně a explodoval, napsal server Meduza.
O neštěstí, které se stalo na počátku listopadu, dnes nejprve informoval ruský portál 161.ru s odvoláním na tři na sobě nezávislé anonymní zdroje z bezpečnostních složek, armády a vyšetřovatelů. O výbuchu jej hned následující den informoval jeden z přítomných vojáků, ale až nyní se portálu podařilo tuto informaci potvrdit z dalších zdrojů.
Na místě zahynulo osm vojáků, dalších osm utrpělo zranění. Čtyři zranění posléze zemřeli v nemocnici. Všichni pocházeli z Vladivostoku, s armádou měli profesionální kontrakt. V době exploze se na cvičišti nalézal velitel Tichooceánského loďstva ruského vojenského námořnictva. Následně začalo vyšetřování.
Ani vyšetřovací orgány, ani ruské ministerstvo obrany o výbuchu na polygonu Kuzminskij neinformovaly. Zprávu portálu 161.ru nicméně převzala další ruská média, včetně těch z Vladivostoku.
Pancéřovka RPG-7, vyráběná od začátku 60. let minulého století, byla zavedena do výzbroje desítek zemí, včetně Československa. Používá se dodnes a její vylepšené verze se stále vyrábějí. Dosud je součástí výzbroje české armády jako základní ruční protitanková výzbroj mechanizovaných jednotek.
Narušení vzdušného prostoru dronem ráno oznámilo vedle Rumunska také sousední Moldavsko. Úřady evakuovaly obec Cuhureștii de Jos v okrese Florești na severozápadě Moldavska poté, co v ranních hodinách dron narazil do obytné budovy. „Policejní pyrotechnická jednotka už míří na místo incidentu. Obyvatelé byli evakuováni a oblast byla policií okresu Florești uzavřena,“ uvedly moldavské úřady,; pohraničníci také oznámili, že nad moldavským vzdušným prostorem přeletěl ruský dron íránské výroby Šáhid, který se pohyboval směrem k rumunské hranici, a ihned o tom informovali sousední zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X zdůraznil, že narušení vzdušného prostoru těchto zemí jasně připomíná důležitost posílení obranných systémů a zvýšení sankčního tlaku na Rusko.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
Zobrazit celý online