18°C
Andrea se svou diagnózu dozvěděla o letošních Velikonocích a byl to bolestný úder. Zatímco čekala podezření na slepé střevo, ukázalo se, že má rakovinu jícnu. „Pokročilé stadium, které i za ideálních okolností jde jen brzdit a šance jsou malé. Vědět, s jakými kartami hrajeme, mi vlastně pomohlo se se vším vyrovnat. Cítila jsem jako obrovské privilegium, že mám přece jen ještě chvilku času a trochu sil naplánovat a zařídit si všechno nutné,“ popisovala Andrea Blesku.
Svůj čas znát nechtěla
Od samého počátku byla velmi statečná, myslela spíše na svou rodinu než na sebe. Do posledních chvil byla v péči své přítelkyně Lenky a také domácího hospice Cesta domů. A svůj poslední čas se snažila trávit hezky.
„Když se mě můj onkolog tehdy při příjmu ptal, jestli chci vědět případnou délku dožití, vysvětlila jsem mu, že takhle to nemám. A myslím si, že moje heslo ‚Třeba ne dlouho, ale kvalitně‘ by se dalo klidně použít všeobecně a pro každého. Nikdy totiž nevíme, kdy se nám může život obrátit naruby,“ říkala Andrea v létě a také velmi apelovala na prevenci.
„Prosím, nepodceňujte prevenci a choďte na ni. Naše zdravotnictví má sice nedostatky, ale pořád je skvělé, využijte ho. Lepší zajít k lékaři s něčím, z čeho se vyklube snadno řešitelná hloupost, než dorazit pozdě. Já měla smůlu na typ rakoviny, kterou úplně odhalit nešlo, protože ani nebolí, ale vy ji mít nemusíte,“ zdůrazňovala.
Odešla ve spánku
Andrein život se naplnil v říjnu, kdy zemřela v klidu doma ve spánku, obklopená rodinou. Jen pár týdnů před ní odešel i její milovaný kocourek Kuba…
„Dnes odpoledne kolem jedné hodiny se tu zastavil Kuba, mňoukl na Andreu: ‚Kde se flákáš?‘ a odešli spolu jinam. Možná jsou teď na baru s Bowiem, možná na vinici v Rasteau a možná se plaví na místa, pro něž nemáme slova. Každopádně už jsou zase spolu,“ popsala její odchod přítelkyně Lenka.
Odpočívá pod magnólií
A poslední rozloučení, které proběhlo před několika dny, bylo přesně takové, jaké si Andrea přála. Rozhodně nešlo o žádnou truchlohru! „Ada nechtěla klasické rozloučení v obřadní síni nebo cokoli, co by se tomu podobalo. Vybrali jsme Pohřební průvodce (organizace zajišťující alternativní smuteční obřady a pomoc pozůstalým, pozn.red.) a zasazení stromu v parku v Lysolajích. Ada tam ráda chodila na procházku a otužovat se,“ vypráví Lenka.
V Lysolajích se přátelé podělili o vzpomínky na Adu a zážitky s ní, napsali jí vzkazy a ty pak spálili. „Při sázení magnólie začalo sněžit. Pod strom šel popel Ady, jejího kocoura Kuby a popel ze spálených vzkazů. Pak byla afterparty v baru,“ uzavírá Lenka, pro kterou byla Andrea „ten nejlepší kapitán“ a úžasný člověk.
Blesk Podcast: Pro umírající děti je i hodina důležitá, říkají manželé Vlčkovi. Darovali jim třetinu svého majetku. Blesk
