Odvod branců na Ukrajině provází kritika i únava. Kyjev chystá změny, chce pružnější mobilizaci
Ukrajina chystá změny v odvodu branců ve snaze udržet svou bojeschopnost. S odvoláním na ukrajinské činitele to napsal deník The Guardian, podle něhož Kyjev hodlá začít využívat komerční náborové firmy k cílenějším odvodům. Smyslem je ujistit brance o jejich nasazování do rolí, které odpovídají jejich dovednostem, a neposílat je jednoduše přímo na frontu. Ukrajina se brání ruské invazi už více než rok a devět měsíců.
„Někteří lidé se bojí, mají strach umírat, bojí se střílet, ale to neznamená, že se nemohou zapojit do jiných činností… Nyní máme nového ministra s novým přístupem,“ řekl britskému deníku tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
V září ukrajinský parlament na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského odvolal ministra obrany Oleksije Reznikova, jehož ve funkci nahradil Rustem Umerov.
Armáda má podle Danilova spolupracovat se dvěma největšími ukrajinskými náborovými společnostmi, aby identifikovala lidi se specifickými dovednostmi. Novým cílem je také neodradit kvalifikované Ukrajince, kteří chtějí pomoci vojsku, ale zároveň nechtějí na frontu.
„Mobilizace bude pružnější, budou se vyhlašovat specializace, které jsou potřeba, a lidé se budou dobrovolně hlásit na konkrétní pozici. Potřebují například svářeče nebo mechaniky a podobně,“ nastínil Danilov.
Zatím není jasné, na jaké úrovni bude pokračovat obecný nábor pro boj v první linii, upozornil The Guardian.
Vyčerpání a únava
Na frontě i v ukrajinské společnosti, která se připravuje už na druhou válečnou zimu, je podle něj cítit únava. V prvních měsících ruské invaze se statisíce Ukrajinců dobrovolně přihlásily do boje ve vlně vlasteneckého odhodlání, které pomohlo odrazit počáteční postup Rusů.
Jak se však válka protahuje, ukazuje se, že většina lidí ochotných bojovat už narukovala. A mnozí z těch, kteří se už ocitli na frontě, jsou zranění nebo vyčerpaní, popisuje deník.
Korupční skandály i pobuřující videa
Armáda se podle něj čím dál více musí obracet k mobilizaci, aby naplnila své řady. Existují videa, na nichž jsou vidět muži odchytávaní na ulici, aby byli odvedeni, a objevily se četné korupční skandály, kdy úředníci brali úplatky za poskytnutí výjimky, popisuje The Guardian s tím, že prezident v létě odvolal všechny oblastní činitele zodpovědné za odvody.
Jakmile jsou rekruti odvedeni, absolvují několikatýdenní výcvik a poté mohou být posláni na frontu. Mnoho Ukrajinců říká, že kdyby byli povoláni, do armády by nastoupili. Řada mužů v branném věku, kteří nechtějí na frontu, se ovšem týdny i měsíce ukrývá a snaží se vyhnout oddílům mobilizačních důstojníků.
Zelenskyj čeká nový balík opatření
Danilov připustil, že existují problémy s náborem, ale zároveň tvrdil, že ruská propaganda jeho rozsah zveličuje. „Vykládá, že nemáme dostatek vojáků, že máme problémy s mobilizací. V životě jsou vždy problémy, nepřeceňujme to,“ dodal.
Zelenskyj v pátek bez bližších podrobností uvedl, že očekává od ministerstva obrany, že mu tento týden předloží balíček nových mobilizačních opatření.
Letní a podzimní ukrajinská protiofenzíva nedokázala získat zpět velké množství území a mezi západními partnery Ukrajiny se podle listu The Guardian stále častěji ozývají hlasy, které v soukromí naznačují, že dříve či později bude Kyjev možná muset zvážit pokus o ukončení války jednáním.
Slovensko se nebude podílet na případném programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenských potřeb Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico.
Unijní prezidenti a premiéři tento týden na summitu odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii. Na možná rizika dnes upozornil také Fico.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil jedno z velitelství ruských sil, které jsou zapojeny do bojů na Ukrajině, uvedly ráno agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podle ruské státní TASS si Putin v přítomnosti šéfa ruského generálního štábu Valerije Gerasimova a dalších velitelů poslechl hlášení o situaci v prostoru „Speciální vojenské operace“, jak Moskva a její média označují ruskou agresi vůči Ukrajině. Gerasimov Putinovi podle agentur mimo jiné řekl, že ruské síly obklíčily strategický Pokrovsk, a informoval jej o testu nové mezikontinentální střely Burevestnik.
Rusko na Ukrajinu vyslalo celkem 101 dronů, přičemž protivzdušná obrana jich sestřelila či zneškodnila 90, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Z celkového počtu se podle něj v 60 případech jednalo o íránské drony Šáhid. Trosky ze sestřelených dronů dopadly na pěti místech.
