Odvod branců na Ukrajině provází kritika i únava. Kyjev chystá změny, chce pružnější mobilizaci
Ukrajina chystá změny v odvodu branců ve snaze udržet svou bojeschopnost. S odvoláním na ukrajinské činitele to napsal deník The Guardian, podle něhož Kyjev hodlá začít využívat komerční náborové firmy k cílenějším odvodům. Smyslem je ujistit brance o jejich nasazování do rolí, které odpovídají jejich dovednostem, a neposílat je jednoduše přímo na frontu. Ukrajina se brání ruské invazi už více než rok a devět měsíců.
„Někteří lidé se bojí, mají strach umírat, bojí se střílet, ale to neznamená, že se nemohou zapojit do jiných činností… Nyní máme nového ministra s novým přístupem,“ řekl britskému deníku tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
V září ukrajinský parlament na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského odvolal ministra obrany Oleksije Reznikova, jehož ve funkci nahradil Rustem Umerov.
Armáda má podle Danilova spolupracovat se dvěma největšími ukrajinskými náborovými společnostmi, aby identifikovala lidi se specifickými dovednostmi. Novým cílem je také neodradit kvalifikované Ukrajince, kteří chtějí pomoci vojsku, ale zároveň nechtějí na frontu.
„Mobilizace bude pružnější, budou se vyhlašovat specializace, které jsou potřeba, a lidé se budou dobrovolně hlásit na konkrétní pozici. Potřebují například svářeče nebo mechaniky a podobně,“ nastínil Danilov.
Zatím není jasné, na jaké úrovni bude pokračovat obecný nábor pro boj v první linii, upozornil The Guardian.
Vyčerpání a únava
Na frontě i v ukrajinské společnosti, která se připravuje už na druhou válečnou zimu, je podle něj cítit únava. V prvních měsících ruské invaze se statisíce Ukrajinců dobrovolně přihlásily do boje ve vlně vlasteneckého odhodlání, které pomohlo odrazit počáteční postup Rusů.
Jak se však válka protahuje, ukazuje se, že většina lidí ochotných bojovat už narukovala. A mnozí z těch, kteří se už ocitli na frontě, jsou zranění nebo vyčerpaní, popisuje deník.
Korupční skandály i pobuřující videa
Armáda se podle něj čím dál více musí obracet k mobilizaci, aby naplnila své řady. Existují videa, na nichž jsou vidět muži odchytávaní na ulici, aby byli odvedeni, a objevily se četné korupční skandály, kdy úředníci brali úplatky za poskytnutí výjimky, popisuje The Guardian s tím, že prezident v létě odvolal všechny oblastní činitele zodpovědné za odvody.
Jakmile jsou rekruti odvedeni, absolvují několikatýdenní výcvik a poté mohou být posláni na frontu. Mnoho Ukrajinců říká, že kdyby byli povoláni, do armády by nastoupili. Řada mužů v branném věku, kteří nechtějí na frontu, se ovšem týdny i měsíce ukrývá a snaží se vyhnout oddílům mobilizačních důstojníků.
Zelenskyj čeká nový balík opatření
Danilov připustil, že existují problémy s náborem, ale zároveň tvrdil, že ruská propaganda jeho rozsah zveličuje. „Vykládá, že nemáme dostatek vojáků, že máme problémy s mobilizací. V životě jsou vždy problémy, nepřeceňujme to,“ dodal.
Zelenskyj v pátek bez bližších podrobností uvedl, že očekává od ministerstva obrany, že mu tento týden předloží balíček nových mobilizačních opatření.
Letní a podzimní ukrajinská protiofenzíva nedokázala získat zpět velké množství území a mezi západními partnery Ukrajiny se podle listu The Guardian stále častěji ozývají hlasy, které v soukromí naznačují, že dříve či později bude Kyjev možná muset zvážit pokus o ukončení války jednáním.
Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to dnes řekl prezident v Liberci.
Pavel připomněl, že základní vojenská služba byla v České republice zrušená před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
Americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer dnes po telefonu hovořili o stavu jednání o příměří na Ukrajině. Podle mluvčího německé vlády se shodli, že nastal rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou euroatlantickou bezpečnost. Podle Londýna evropští lídři ocenili mírové úsilí Spojených států.
„Čtyři šéfové států a vlád jednali o stavu rozhovorů o příměří na Ukrajině. Intenzivní práce na mírovém plánu by měla v nadcházejících dnech pokračovat,“ uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že Trump, Merz, Macron a Starmer se shodli, že „jde o rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou bezpečnost v euroatlantickém prostoru“.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že odrazila mechanizovaný útok ruských vojsk na Pokrovsk, napsala agentura Reuters s odvoláním na obránce tohoto důležitého města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Rusové nicméně dosáhli postupu v sousedním Myrnohradu, kde se zvětšila „země nikoho“, a také severně od Pokrovska, uvedla agentura Unian s odvoláním na analytiky projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
Zatímco Moskva od počátku prosince tvrdí, že ruští vojáci úplně dobyli Pokrovsk, podle ukrajinského armádního velení jeho vojáci nadále ovládají asi 13 kilometrů čtverečních na severu města.
