Ukrajinští partyzáni slaví: Rusko v panice stáhlo Černomořské loďstvo z Krymu
Ukrajinští partyzáni tento týden oznámili, že v reakci na nedávné útoky kyjevských sil opustilo mnoho válečných lodí ruského Černomořského loďstva svůj domovský přístav na Krymu. Zároveň slibují, že tento přesun je před ukrajinskými útoky neochrání, uvádí server Newsweek.
Toto prohlášení zveřejnil na sociální síti Telegram Ateš, vojenské hnutí ukrajinských a krymských Tatarů. Také v něm tvrdí, že v loďstvu ruského prezidenta Vladimira Putina vládne panika. Mluvčí Ateše o ústupu válečných křižníků podali vyjádření také novinám Kyiv Post. Ty tuto operaci nazývají „systematickým exodem“ z domovského přístavu Černomořského loďstva v Sevastopolu. Zprávy o pohybu ruských lodí se nepodařilo nezávisle verifikovat a ruské ministerstvo obrany se k nim nevyjádřilo.
Atešská zpráva o ruském loďstvu přichází poté, co síly ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského zvýšily frekvenci útoků na ruské cíle na Krymu. Ty Moskvě od samého počátku ofenzivy sloužily jako strategická centra.
Od začátku války poškodily kyjevské řízené střely a drony minimálně 17 ruských plavidel, která buď byla součástí, nebo spolupracovala s Černomořským loďstvem. Naposledy k tomu došlo na začátku tohoto měsíce při útoku na nově postavenou malou válečnou loď nazývanou Askold, která kotvila v krymském Kerči.
Ukrajinské letectvo pak v září stálo za raketovým útokem, který zdevastoval sevastopolské velitelství Černomořského loďstva. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk v září řekl ukrajinské televizi, že v nedávné době zpozorovali přesun ruských lodí z Černého do Azovského moře. Nezávislí námořní pozorovatelé v říjnu pomocí satelitu též zaznamenali přesun ruských válečných lodí ze Sevastopolu.
Podle představitelů Ateše, kteří mluvili s reportéry Kyiv Post, tento ústup válečných lodí Černomořského loďstva z oblasti pokračoval dál a většina jich tak může v současnosti už být pryč. Přístav ve městě Novosirijsk v ruské Kubáni je teď pokládán za lokaci, kam se mnoho těchto plavidel přesunulo.
Ve svém poselství na telegramu hnutí Ateš uvedlo, že se jim „podařilo zaznamenat přesun nepřátelských lodí“ z Krymu do Novosirijsku. „Toto se děje kvůli úspěšným raketovým útokům ukrajinských sil na ruské loďstvo,“ napsalo. Dodali, že „v řadách nepřítele vládne panika. Nepřítel si uvědomuje, že přijdou další útoky na jeho loďstvo a snaží se ho ochránit. Ale to se mu nepovede!“
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
