18°C
Brutální zneužití Ukrajiny a konec „lehké diktatury“: Šéf polského senátu Blesk Zprávám přiblížil povolební vývoj
V týdnech před volbami v Polsku došlo na ostrá slova mezi Varšavou a Kyjevem, polský premiér Mateusz Morawiecki hrozil, že končí zbrojní podpora Ukrajiny. Jak to vypadá nyní, kdy jeho strana Právo a spravedlnost zřejmě už nesestaví většinu? „Byla to rétorika kampaně, ovšem naprosto zbytečná,“ komentoval pro Blesk Zprávy předseda (maršálek) polského senátu Tomasz Grodzki z Občanské koalice (respektive z její hlavní součásti, Občanské platformy), která teď má reálnější šanci poskládat většinu – nemusí ovšem dostat šanci hned. Co hrozí? A proč nepovažuje Morawieckého za demokrata? To rozebral v rozhovoru během parlamentního summitu Mezinárodní krymské platformy v Praze.
Jak to vidíte s vývojem po volbách z 15. října?
Vyhrála koalice demokratických stran: Třetí cesta, Levice a Občanská koalice. Máme v Sejmu 248 křesel, k většině je potřeba 231, takže to je dobrá rezerva. A ještě silnější většinu máme v Senátu, 66 ze 100 křesel, dosud jsme měli jen 51 ze 100. Naše ústavní pravidla říkají, že sestavení nové vlády může zabrat i dva měsíce. Záležet bude na součinnosti prezidenta Dudy, neboť on toto období může zkrátit, když jmenuje kandidátem na premiéra pana Tuska z demokratické koalice. Pokud napřed pověří někoho z poražené strany, z Práva a spravedlnosti, budeme ztrácet čas. Navrhne se vláda, bude se v Sejmu hlasovat o důvěře – a to by bylo zbytečné, poněvadž nemají šanci sestavit většinu. Až pak by byl na řadě Sejm a pověřil by dalšího kandidáta na premiéra, to by trvalo nějaký čas. Ale stále věřím, že by prezident mohl uposlechnout rozhodnutí voličů, pro demokratické strany jich hlasovalo o čtyři miliony víc než pro Právo a spravedlnost. Opakovaně se vyjadřoval, že naslouchá hlasu národa, takže by měl naslouchat právě nyní. Ale jistý si nejsem.
Právo a spravedlnost nepovažujete za demokratickou stranu?
Očividně demokratickou stranou nejsou. Jejich tendence budovat v Polsku jakousi lehkou autokracii, jakousi diktaturu je jedním z důvodů, proč jich lidé mají dost a rozhodli se jejich vládu ukončit.
Vztahy Varšavy a Kyjeva se náhle vyhrotily před volbami, bylo to kvůli nim?
Byla to rétorika kampaně, ovšem naprosto zbytečná. Pomáhali jsme Ukrajině od samého počátku; a kvůli potřebám kampaně pan Morawiecki brutalizoval jazyk a zbytečně kritizoval Ukrajinu. Věřím, že nová vláda se vrátí na správnou cestu. Ukrajina je náš soused, náš partner. Samozřejmě musíme spolu obchodovat a chovat se k sobě jako partneři, ale v první řadě musíme mít na paměti, že jsou pod brutálním útokem Ruska a že musíme udělat maximum, abychom jim pomohli tuto válku vyhrát co možná nejdříve. Takže z perspektivy Ukrajiny nová polská vláda otevře novou kapitolu v dějinách našich vztahů.
A vaši ukrajinští kolegové tomu všemu jistě rozumějí, když spolu jednáte, ať už tady v Praze, nebo kdekoli jinde.
Ruslana Stefančuka (předsedu ukrajinského parlamentu – Verchovné rady, pozn. red.) považuji za svého přítele, na parlamentní úrovni jsme odvedli spoustu práce, abychom naše vztahy udrželi tak dobré, jak jen lze. Měl jsem tu čest hovořit hned třikrát před Verchovnou radou – dvakrát osobně a jednou online; myslím, že pro představitele zahraničních parlamentů je to rekord. Plně rozumím, co válka znamená. Zabíjení nevinných civilistů, ničení země, únosy dětí… To všechno musí skončit co nejdříve a Rusko musí být izolováno od demokratického světa. Jinak se tato zkušenost bude opakovat. Je to válka civilizací mezi svobodným demokratickým světem a barbary. A my ji musíme vyhrát, jinak budou mít trable další země.
Nezůstává však napětí v otázce obchodu s ukrajinským obilím?
Byla to prostá idea. Byli jsme deklarováni za tranzitní zemi od polsko-ukrajinské hranice k našim přístavům. Obilí se mělo exportovat. Spekulanti a další lidé, zřejmě většinou napojení na vládnoucí stranu, poněvadž seznam obchodníků je stále tajný, ponechávali toto obilí v Polsku, naplnili skladiště a naši farmáři začali šílet, poněvadž sklidili a nemohli své obilí prodat. Byli skutečně naštvaní. Osobně jsem se v tom angažoval, protože kapacita našich přístavů k vývozu obilí nepřesahuje 700 000 tun měsíčně; ve skladech bylo až asi 9 milionů tun. Bylo obtížné je vyprázdnit. Mluvil jsem s německým ministrem zemědělství, nabídl pomoc od jejich přístavů – dohromady by kapacita byla 1,7 milionu tun měsíčně, to by proces usnadnilo. Ale nikdo je o jejich pomoc nežádal. Je to jeden z úkolů, které by měla vyřešit nová vláda – a my to uděláme, nebojte se.
Plánujete zůstat v čele senátu? Nebo možná zasednete ve vládě? Dřív vás zmiňovali jako možného ministra zdravotnictví…
To je ta nejméně důležitá záležitost. Jak víte, jsme koalice. Takže musíme rozdělit posty mezi strany. Nezáleží na tom, já jsem připraven sloužit své vlasti kdekoliv.
Tomasz Paweł Grodzki
Narozen 13. května 1958 ve Štětíně. Profesor medicíny, specialista na hrudní chirurgii. Za Občanskou platformu zasedal v zastupitelstvu Štětína v letech 2006-2015 - od té doby zasedá v senátu. Roku 2019 se stal jeho předsedou, ve volbách 15. října 2023 post senátora obhájil.
