Polské volby 2023: Obhájí PiS své kroky před voliči?

Termín voleb 2023

Polské volby proběhnou v neděli 15. října 2023. O termínu rozhodl polský prezident Andrzej Duda.

O co se hraje v polských volbách 2023

Současná vláda strany Právo a Spravedlnost (PiS) se bude ucházet o druhé znovuzvolení. Dosáhlo by tak na rekordní třetí volební období ve vládě. Hlavním vyzyvatelem bude Občanská platforma vedená Donaldem Tuskem.

PiS čelí ze strany opozice dlouhodobé kritice. Během posledních dvou volebních období dosáhla totiž rozsáhlých změn ve fungování veřejnoprávních médií, která PiS v podstatě ovládla. Kritizovaná je vláda i za přístup k lidským právům. V Polsku došlo k přísnému omezení přístupu k potratům a stále se zhoršuje postavení LGBTQ komunity.

PiS zároveň prosadila soudní reformu, kvůli které je ve sporu i s Evropskou komisí. Naposledy pak vyvolal pozdvižení a půlmilionový protest ve Varšavě nový zákon o vyšetřování ruského vlivu v zemi za posledních 15 let. Ten opozice překřtila na lex Tusk. Bojí se totiž, že je zákon napsaný tak, aby se s ním dal během voleb poškodit i lídr opoziční Občanské platformy (PO) Donald Tusk. 

Systém voleb v Polsku

Polsko má dvoukomorový parlament tvořený Sejmem, což je dolní komora v níž zasedá 460 poslanců a Senátem, ve kterém zasedá 100 senátorů. Do Sejmu se volí poměrným volebním systémem - jednotlivé strany staví kandidátky a následně dostanou počet mandátů odpovídající jejich volebnímu zisku. Polsko je zároveň pro volby do Sejmu rozděleno na 41 volebních obvodů, kde má každý obvod přidělený určitý počet zastupitelů. Pro politické strany platí pětiprocentní uzavírací klauzule, pro koalice politických stran pak osmiprocentní. Existuje ovšem výjimka pro strany národnostních menšin, jedinou stranou, která takto získala poslance je Německá menšina.

Při volbě senátorů se v Polsku využívá většinový volební systém. Volí se ve 100 jednomandátových obvodů.

Funkční období poslanců i senátorů je čtyřleté a během parlamentních voleb se vždy hlasuje o novém složení obou komor parlamentu.

Kdo kandiduje

Ve volbách půjde především o souboj konzervativní koalice Spojená pravice, v jejímž čele stojí strana PiS. Pokračování její vlády se bude pokoušet zastavit opozice v čele Občanskou koalicí, kterou vede strana Občanská platforma Donalda Tuska. Opozice přitom zatím nemá jasno, zda bude kandidovat v rámci velké koalice, nebo zda vznikne několik menších koalic.

Podívejte se na politické lídry stran z minulého období.

Spojená pravice (PiS a menší strany)

• Předseda: Jarosław Kaczyński
• Výsledky ve volbách 2019: 43,6 %

Spojená pravice sdružuje konzervativní a pravicové polské strany. Zdaleka největší roli v rámci koalice hraje strana Právo a spravedlnost jejíž dlouholetým předsedou je její zakladatel Jarosław Kaczyński.

Strana vznikla na přelomu tisíciletí. Jarosław Kaczyński ji zakládal společně se svým bratrem Lechem, který byl prvním předsedou strany, Jarosław jej ovšem později v čele strany nahradil.

Ačkoli je pak Kaczyński předsedou strany, premiérem byl pouze krátce v letech 2006 a 2007. Jinak dával přednost tomu, aby post premiéra obsadil někdo z jeho spolustraníků. Aktuálním premiérem Polska za PiS je tak Mateusz Morawiecki.

Občanská koalice (Občanská platforma a menší strany)

• Předseda: Donald Tusk
• Výsledky ve volbách 2019: 27,4 %

Občanská koalice sdružuje liberální strany. V jejím čele stojí předseda největší z koaličních stran Donald Tusk. Ten si již vedení země vyzkoušel. Premiérem Polska byl již mezi lety 2007 a 2014.

V roce 2001 spoluzakládal Občanskou platformu, v politice se ovšem pohybuje už od 90. let, kdy zakládal Liberální demokratický kongres. Kromě toho se v roce 2005 v prezidentských volbách utkal s Lechem Kaczyńskim o prezidentský úřad, ale navzdory Tuskově vítězství v prvním kole se prezidentem stal Kaczyński.

Premiérem se Tusk stal po volbách v roce 2007, kdy jeho Občanská platforma získala přes 40 procent hlasů. O čtyři roky později pak svůj mandát premiéra obhájil, což se mu povedlo jako prvnímu porevolučnímu premiérovi. 

Mandát ovšem nedokončil. V roce 2014 byl totiž zvolen Předsedou Evropské rady. Poté, co mu vypršel mandát v čele Evropské rady, se vrátil do polské politiky.

Levice

• Předsedové: Włodzimierz Czarzasty a Robert Biedroń
• Výsledek v posledních volbách: 12,6 %

Koalice Levice sdružuje levicové strany v čele s Novou levicí. Ta vznikla sloučením Svazu demokratické levice a strany Jaro. Svaz demokratické levice je přitom považován za nástupnickou stranu Polské sjednocené dělnické strany, která (polská komunistická strana, která řídila tamní totalitní režim.

Strana Jaro pak vznikla v roce 2019 a zaměřila se na liberální a ekonomická témata. Voleb do Sejmu se ovšem účastnila pouze v koalici se Svazem demokratické levice.

Třetí cesta

• Předsedové: Władysław Kosiniak-Kamysz a Szymon Hołownia
• Výsledek ve volbách 2019: Koalice neexistovala

Třetí cesta vznikla v roce 2023 s cílem nabídnout voličům alternativu k dominantním silám na polské politické scéně. Władysław Kosiniak-Kamysz je lídrem Polské lidové strany, která v minulých volbách kandidovala v rámci Polské koalice, která získala 8,6 procenta hlasů.

Szymon Hołownia je pak předsedou strany Polsko 2050. Tu Szymon Hołownia založil v roce 2021 a do voleb tak půjde poprvé. Přesto může nabídnout zkušené tváře. Do strany postupně vstoupilo šest poslanců Sejmu, jeden senátor a jeden europoslanec.

Konfederace

• Předsedové: Sławomir Mentzen a Krzysztof Bosak
• Výsledek ve volbách 2019: 6,8 %

Koalice Konfederace sdružuje polské krajně pravicové strany. Největší hvězdou této koalice je Sławomir Mentzen, předseda strany Nová naděje, který oslovuje především mladé voliče díky své popularitě na sociálních sítích.

Kromě Nové naděje kandidují v rámci koalice i další krajně pravicové strany - Národní hnutí, Konfederace polské koruny, Unie křesťanských rodin nebo Národní liga.

Libertariáni

• Předseda: Artur Dziambor
• Výsledek ve volbách 2019: Strana neexistovala

Strana Libertariáni vznikla teprve letos. Jejími členy se stal Artur Dziambor, který byl vyloučený z řad Konfederace, a další dva bývalí poslanci Konfederace.

Německá menšina

• Předseda: Ryszard Galla
• Výsledek ve volbách 2019: 0,2 %

Německá menšina je nejmenší parlamentní stranou. Vzhledem k tomu, že pro strany zastupující zájmy menšin v polských volbách neplatí hranice 5 procent pro vstup do Parlamentu, má strana Německá menšina v Sejmu jednoho poslance se ziskem 0,2 procenta.

Základna strany je v Opolském vojvodství, kde v posledních volbách oslovila necelých 8 procent obyvatel. V minulosti byla zastoupená i početněji. Nejvíce hlasů získala v roce 1991, kdy dosáhla dokonce na sedm poslanců.

Předvolební preference

Vývoj složení Sejmu od roku 2001