Sobota 18. května 2024
Svátek slaví Nataša, zítra Ivo
Oblačno, déšť 19°C

Za Putinem do Číny přispěchal i Orbán. Ruský agresor si pochvaloval vztahy Moskvy a Budapešti

Aktualizováno -
17. října 2023
12:25
Autor: ČTK, simao - 
16. října 2023
16:57

Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Pekingu, kde se sejde s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Po příletu do Číny absolvoval již jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, po kterém si pochvaloval vztahy Moskvy a Budapešti. V rozhovoru před odletem pak Putin chválil čínský projekt nové Hedvábné stezky.

Schůzka Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga je naplánovaná na středu, stejně jako Putinův projev na summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky.

Během dneška se Putin sejde s řadou dalších asijských lídrů, uvedla agentura RIA Novosti. V rozhovoru s čínskou státní televizí CGTN hlava ruského státu před cestou uvedla, že nadále vnímá čínské návrhy na mírová jednání jako možnou cestu k ukončení války na Ukrajině.

Putin se sešel s Orbánem

Ruský prezident se zúčastnil i předchozích dvou fór v letech 2017 a 2019. Už v pondělí do Pekingu přicestoval například maďarský premiér Viktor Orbán, srbský prezident Aleksandar Vučić či keňský prezident William Ruto.

Putin na setkání s Orbánem v Číně vyjádřil spokojenost se vztahy mezi Moskvou a Budapeští, uvedla AFP. „Vzhledem k současným geopolitickým podmínkám jsou možnosti udržovat kontakty a rozvíjet vztahy velmi omezené. Je ale uspokojivé, že (Rusko) udržuje vztahy s mnoha evropskými zeměmi a Maďarsko je jednou z nich,“ řekl Putin Orbánovi.

Orbán proti sankcím

Podle Putina je „velmi důležité mít možnost vyměňovat si názory se zemí Evropské unie“. Maďarská vláda navzdory ruské invazi na Ukrajinu jako jediná v Evropské unii udržuje vztahy s Moskvou, a to zejména v hospodářské oblasti. Sedmadvacítka na Rusko kvůli agresi vůči sousední zemi uvalila tvrdé sankce, které Budapešť kritizuje. Orbán opakovaně vyzval k jejich zrušení.

Maďarsko je rovněž považováno za hlavního potenciálního odpůrce zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, o němž bude EU rozhodovat v prosinci. Šéf tiskového úřadu maďarského premiéra Bertalan Havasi sdělil agentuře Reuters, že Orbán s Putinem jednal v Číně o dodávkách plynu a ropy a také o jaderné energetice. Na základě smlouvy z roku 2014 staví ruský energetický gigant Rosatom v Maďarsku jadernou elektrárnu.

Havasi dále uvedl, že Orbán zdůraznil, že pro Evropu včetně Maďarska je klíčové, aby skončily sankce vůči Rusku a boje na Ukrajině a aby se zastavil příliv migrantů. Nesdělil, kdo schůzku v Číně inicioval.

Vladimir Putin v Číně: Setkal se i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem (17.10.2023) Vladimir Putin v Číně: Setkal se i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem (17.10.2023) | Reuters

„Spravedlivější svět“

Putinův poradce Jurij Ušakov potvridl, že „plnohodnotná rusko-čínská jednání“ se uskuteční ve středu 18. října. Není však podle něj vyloučeno, že se během summitu k projektu nové Hedvábné stezky uskuteční setkání mezi Putinem a Si Ťin-pchingem i mimo tento formát.

Předmětem rozhovorů má být mimo jiné agenda „utváření spravedlivějšího multipolárního uspořádání světa“, dodal Ušakov.

Setkání s asijskými lídry

Putin se již v Pekingu setkal s vietnamským prezidentem Vo Van Thuongem. Setkat se plánuje také s thajským premiérem Sríttchou Tchavisinem nebo s mongolským prezidentem Uchnágínem Chürelsüchem či s prezidentem Laosu Thonglounem Sisoulitem.

V poslední době se šéf Kremlu nezúčastnil několika zahraničních summitů kvůli zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska, 12. října se ale vypravil do Kyrgyzstánu na svou první zahraniční cestu od vydání zatykače, připomněla agentura AFP.

Čína nemá povinnost Putina zatknout

Čína není signatářem Římského statutu, na jehož základě Mezinárodní trestní soud vznikl, takže nemá povinnost Putina zatknout.

Peking kritizuje západní sankce proti Rusku, odmítá odsoudit ruskou agresi vůči Ukrajině a tvrdí, že zastává neutrální postoj. Na jaře čínská vláda představila svůj mírový plán pro Ukrajinu, k němuž je ale řada západních zemí skeptická vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska.

Putin: Oni jednat nechtějí...

„Doporučení Pekingu by mohla být realistickým základem mírových jednání,“ prohlásil Putin v rozhovoru s čínskou televizí, o němž v pondělí informoval Kreml. Ruský vůdce, který loni v únoru válku zahájil invazí na Ukrajinu, zároveň obvinil Kyjev, že mírovým rozhovorům brání.

„Jak můžeme uspořádat jednání, když oni jednat nechtějí, a dokonce vydali dokument, který taková jednání zakazuje?“ uvedl Putin na adresu Ukrajiny. Kyjev opakovaně zdůrazňuje, že podmínkou pro zahájení jednání je stažení ruských sil z Ukrajiny.

Hedvábnou stezku chválil

V interview s čínskou televizí Putin rovněž vyzdvihl čínský projekt nové Hedvábné stezky, který by podle Pekingu měl zlepšit obchodní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.

Ve světě čínská iniciativa vyvolává kontroverzní reakce. Západní země poukazují na nedostatečnou transparentnost projektu a podezírají Peking, že chce prostřednictvím nové Hedvábné stezky především rozšiřovat svou moc. Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších států zapojených do projektu. „Někteří lidé tento projekt vnímají jako snahu Číny ostatní ovládat, ale my to vidíme jako snahu o spolupráci,“ řekl Putin.

Čína uvedla, že na mezinárodní fórum pořádané u příležitosti desátého výročí představení iniciativy nové Hedvábné stezky čínským prezidentem Si Ťin-pchingem přijedou zástupci asi 130 zemí. Dvoudenní summit začíná v úterý.

Video  Diktátor Kim v Rusku: S Putinem si prošel kosmodrom Vostočnyj.  - Reuters
Video se připravuje ...

18:20
Dnes

Ukrajina si dnes připomíná 80 let od deportace Krymských Tatarů. Násilné odvlečení jich tehdy nepřežilo asi 100 tisíc. 

"Teprve s oslabením tehdejších moskevských úřadů a obnovením nezávislosti Ukrajiny byli krymští Tataři schopni zjistit pravdu o zločinu genocidy – deportaci krymskotatarského lidu – na státní úrovni a obnovit svůj normální život na Krymu. Do roku 2014 byl Krym pro mnoho našich lidí skutečně šťastným domovem a bude tomu tak znovu – jistě – až síla naší odolnosti, zbraní, diplomacie a síla spravedlnosti pro Ukrajinu zajistí osvobození Krymu z okupace," napsal na sociální sítě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

17:18
Dnes

Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Informují o tom dnes světová média, podle kterých objem zabaveného majetku dohromady činí nejméně 700 milionů eur (přes 17 miliard Kč). Arbitrážní soud v Petrohradu rozhodl na základě stížností jedné z dceřiných společností ruské plynárenské skupiny Gazprom, která se na neuskutečněném projektu podílela.

16:56
Dnes
!

 Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk. Šéf vlády podle médií dnes představil plán zlepšení obrany asi 400 kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora.

Zobrazit celý online

Alexandr Gabujev z moskevského centra Carnegie agentuře AP řekl, že z čínského pohledu je „Rusko bezpečným sousedem, který je přátelský, je zdrojem levných surovin, podporuje čínské iniciativy na světové scéně a také disponuje vojenskými technologiemi, z nichž některé Čína nemá“. „Pro Rusko je Čína záchranným lanem v době ruského brutálního útlaku Ukrajiny. Je to hlavní trh pro ruské zboží a je také hlavním zdrojem sofistikovaných technologií, včetně zboží dvojího použití, které míří do ruské vojenské mašinérie,“ prohlásil Gabujev.

„Neočekávám, že by Rusko a Čína vytvořily vojenskou alianci. Obě země jsou z hlediska bezpečnosti soběstačné, těží z partnerství, ale nepotřebují jedna od druhé bezpečnostní záruky,“ podotkl Gabujev. „Nevznikne žádná vojenská aliance, ale obě země budou blíže vojensky spolupracovat,“ dodal.

Video se připravuje ...
Další videa