Putin: Válku jsme nezačali. A prozradil ukrajinské ztráty. Kyjev měl prý přijít o 90 tisíc mužů

Putin se s účastníky setkává již od založení klubu (pozn. red. Valdajský mezinárodní diskusní klub, který je znám i jako Valdajské fórum) tradičně, obvykle ruský prezident vystoupí s obsáhlým projevem a poté odpovídá na dotazy odborníků. Kreml předem na projev upozorňoval jako na „smysluplnou a důležitou“ řeč. Fórum se letos sešlo podvacáté.

„Stojíme v podstatě před úkolem vybudovat nový svět,“ načal Putin svou řeč. Začátkem 21. století podle něj všichni doufali, že se státy a národy poučily z nákladné ideologické konfrontace a utvrdily se v tom, že v mezinárodních vztazích vede sobectví do slepé uličky. To samé prý platí pro snahu vnucovat své zájmy ostatním.

Krizi po rozpadu SSSR Rusko překonalo a předpokládalo, že se zapojí do spravedlivého světového řádu. Jeho připravenost k interakci ale někteří „špatně pochopili“. „Arogance našich partnerů zkrátka byla mimo mísu… Dějiny Západu jsou v podstatě kronikou nekonečné expanze,“ poznamenal Putin.

„Skutečným zrádcem je Putin!“ Novinářka označila ruského vůdce za vraha a dostala 8,5 roku

Západ podle něj akumuloval svou sílu díky po staletí trvající koloniální politice, kdy vykrádal kolonie, ne-li celou planetu. Svět je však příliš složitý a rozmanitý na to, aby v nich někdo mohl mít monopol. Putin pokračoval, že výzvy ze strany Moskvy byly jednoduše ignorovány, přičemž sám dokonce navrhoval, aby Rusko vstoupilo do NATO.

Ruský prezident označil dění v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014 za „krvavý a protiústavní“ a Západem organizovaný státní převrat. „My jsme takzvanou válku na Ukrajině nezačali. Naopak se ji snažíme ukončit. Nebyli jsme to my, kdo zorganizoval státní převrat v Kyjevě,“ řekl prezident s tím, že Rusko mezitím podporovalo obyvatele Krymu a nevyhrožovalo zmasakrováním těm, kteří chtěli mluvit stejným jazykem. 

„Mrtvé na Donbase nikdo nepočítal, nikdo nad nimi neplakal,“ zdůraznil. Západní elity podle něj potřebují nepřítele, aby mohly zdůvodnit svou expanzivní politiku a udržet kontrolu nad systémem, například v rámci NATO.

Avšak snaha rozdělit svět na „my“ a „oni“ je zvráceným dědictvím západní politické kultury, uvedl Putin. V mezinárodním systému, kterému vládne jediný správný hegemon bez smyslu pro realitu, může být podle něj napaden kdokoliv, kdo se mu znelíbí. Překážkou pro západní elity se prý stává každý, kdo se chce chovat nezávisle.

Musíme zvítězit, aby Putin neútočil jinde. Zelenskyj emotivně zahájil summit, ČR zastupuje Fiala

Západní elity by si však měly „protřít oči“, radí Putin: „Éra koloniální nadvlády už se nevrátí,“ shrnul. „Ruskou civilizaci není možné rozdělit ani redukovat na jednoho jmenovatele. Existuje ve své celistvosti, v duchovním a kulturním bohatství,“ sdělil ruský prezident. 

„Výdaje na obranu a bezpečnost se zdvojnásobily, ale zároveň máme v tomto čtvrtletí rozpočtový přebytek přes 660 miliard rublů,“ řekl Putin a označil to za zdravou ekonomiku. Naopak tvrzení, že Rusové příliš utrácí za zbraně, podle něj není pravdivé. 

Putin prohlásil, že Rusko během speciální operace brání své tradice, kulturu a svůj lid. Zmínil i počty ukrajinských ztrát. Ukrajina od zahájení své protiofenzívy na začátku června přišla o více než 90.000 vojáků, přes 550 tanků a skoro 1900 obrněných vozidel, prohlásil Putin na konferenci diskusního klubu Valdaj. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajina a ani Rusko - s několika výjimkami na začátku války - vlastní ztráty neuvádějí, jen odhady ztrát nepřítele.

„Ukrajinská krize není konfliktem o území. Rusko je největší a nejrozlehlejší země na světě. Nemáme žádný zájem, pokud jde o dobývání jakýchkoliv území, vždyť ještě stále musíme rozvíjet Sibiř, východní Sibiř a Dálný východ. Není to (válka na Ukrajině) územní konflikt, a dokonce není ani o nastolení regionální geopolitické rovnováhy. Otázka je mnohem širší a zásadnější. Jde o principy, na kterých bude založeno nové uspořádání světa,“ zdůraznil.

V debatě na dotaz maďarského novináře ale prohlásil, že „Oděsa je samozřejmě ruské město, ale trošku židovské. Ale jen trošku“. Server Meduza poznamenal, že týž novinář se Putina ptal před rokem, zda mu doporučí návštěvy Oděsy příští rok v létě, anebo za dva roky, a zda bude potřebovat ukrajinské, anebo ruské vízum. Putin mu tehdy odpověděl, že radí Oděsu navštívit „co nejdříve“, ale pak dodal, že samozřejmě žertuje. „Oděsa může být jablkem sváru i symbolem řešení konfliktů a symbolem nalezení nějakého řešení všeho, co se teď děje,“ dodal.

Arogance Západu podle Putina spočívá v nastolování hegemonie, a to vojenské, politické, ekonomické a „dokonce i morální“. Rusko se prý ale nehodlá řídit cizími zájmy, vést si podle „pravidel“, diktovaných Západem, a podřizovat se „varováním od hegemonů“.

Sáhne Putin po katastrofální střele „létající Černobyl“? Údajně ji dostane k narozeninám

Putin také prohlásil, že nikomu nelze vnucovat „svou civilizaci“, to je podle něj „zvrácené a nepřirozené“ a také je to cesta ke všeobecnému chaosu. Za hlavní pokládá „osvobodit mezinárodní vztahy od blokového přístupu, od dědictví koloniální éry a studené války“.

Rusko překonalo všechny následky sankcí, které Západ zavedl v reakci na vpád ruských vojsk do sousední země, tvrdil ruský prezident. Odmítl, že za hospodářským růstem je militarizace ruské ekonomiky. Připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se sice zdvojnásobily, ze tří na šest procent hrubého domácího produktu (HDP), ale ve třetím čtvrtletí dosáhl státní rozpočet přebytku, argumentoval s dovětkem, že ke konci roku se počítá se schodkem ve výši jednoho procenta HDP. Tato situace podle Putina svědčí o zdraví ruské ekonomiky.

Zatímco Putin řečnil, rubl oslabil vůči dolaru, poznamenala agentura Reuters v narážce na kurz více než 100 rublů za dolar, zatímco den před Putinem nařízeným vpádem ruských vojsk do sousední země stál dolar zhruba 80 rublů.

Putin nevyloučil obnovu jaderných zkoušek

Putin dnes nevyloučil, že by Rusko mohlo po třech desetiletích obnovit jaderné zkoušky a že by mohlo odstoupit od ratifikace smlouvy o jejich všeobecném zákazu. Oznámil také, že Rusko úspěšně vyzkoušelo mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik, jejíž schopnosti označil za bezkonkurenční. Putin také ohlásil dokončení vývoje „supertěžké“ mezikontinentální rakety Sarmat, která by měla být v nejbližší době zařazena do výzbroje.

Právě Putin přijímá konečná rozhodnutí v největší jaderné mocnosti, poznamenala agentura Reuters. „Provedli jsme poslední úspěšné zkoušky Burevestnika, střely s globálním doletem a jaderným pohonem,“ řekl šéf Kremlu podle agentury RIA Novosti. Ta připomněla, že poprvé o Burevestniku jako střele s prakticky neomezeným doletem a dalších zbraních, schopných zajistit strategickou rovnováhu ve světě na desítky let dopředu, informoval Putin 1. března 2018 ve svém poselství před prezidentskými volbami. Střela schopná nést jadernou hlavici by podle ruských vojáků neměla být zachytitelná stávajícími i budoucími systémy protiraketové a protivzdušné obrany.