Můžou volby ve střední Evropě přispět k oslabení Západu? Expertka: Nedělejme ukvapené závěry
Hned dvoje nadcházející volby do parlamentů ve střední Evropě by mohly Putinovi poskytnout tolik potřebnou příležitost, jak oslabit odhodlání Západu a nadále podporovat Ukrajinu. Slovenští voliči míří tento víkend k volebním urnám a bývalý premiér Robert Fico se v průzkumech drží na předních příčkách. Náš severní soused, Polsko, se mezitím připravuje na říjnové volby. Fico obvinil Ukrajinu z plnohodnotné ruské invaze a přislíbil ukončení veškerých dodávek zbraní a munice do Kyjeva a v Polsku vypuklo hned několik diplomatických roztržek mezi vládnoucí stranou Právo a Spravedlnost (PiS) a ukrajinskými partnery. Informace přinesl server Newsweek.
Ficova sociálně demokratická strana SMER půjde do víkendových voleb s téměř vyrovnaným výsledkem s liberální stranou Progresivní Slovensko Michala Šimečky. S určitým odstupem za nimi se nachází strana Hlas Petera Pellegriniho a daleko za ním je skupina menších stran, které bojují o překročení pětiprocentního prahu pro vstup do parlamentu. Alena Kudzková, viceprezidentka pro politiku a programování v bratislavském think tanku GLOBSEC, řekla Newsweeku, že stále není jasné, jak volby a následná jednání o koaliční vládě dopadnou.
„Je velmi důležité nedělat ukvapené závěry,“ komentovala Kudzková. „Vzhledem k tomu, jak jsou postavena volební pravidla, je nejasné, kolik stran se do parlamentu dostane, protože musí překročit pětiprocentní hranici. Ficova kritika Ukrajiny v kampani a podpory Západu naznačují možný obrat Bratislavy, která dodává Ukrajině munici, obrněná vozidla, dělostřelecké zbraně, a dokonce i stíhačky. Je však možné, že Ficovo pohrdání válečným úsilím v rámci kampaně se v případě jeho návratu do úřadu zmírní.
Fico podle běloruské analytičky hraje na únavu z války v populaci, která tradičně sympatizuje s Ruskem z politických, ekonomických i kulturních důvodů. Průzkumy veřejného mínění naznačují smíšené názory na válku, přičemž nemalá menšina považuje za zodpovědnou Ukrajinu, potažmo Západ.
„U mnoha lidí převládá pocit a nálada, že ano, možná Rusko udělalo chybu, možná je to špatná válka. Ale to, co je teď důležité, je zastavit tuto válku. A pokud tuto válku zastavíme, ekonomice se bude dařit lépe. A samozřejmě přestanou umírat lidé a vrátí se to tak nějak do normálu,“ zhodnotila Kudzková.
„Zpátky k normálu“ Viktora Orbána
Na jih od Slovenska vládne Viktor Orbán. On a jeho vrcholní představitelé stojí v čele kampaně za „návrat k normálu“. Budapešť se zdráhá zhoršit si vztahy s Moskvou, opakovaně vyzývá k okamžitému míru - což by v současnosti znamenalo určitou míru ukrajinské kapitulace - a neustále se staví proti vojenské pomoci NATO a sankcím EU.
Tento týden navíc Orbán oživil dlouholetý spor s Kyjevem o práva etnických Maďarů na Ukrajině a řekl parlamentu: „Nepodpoříme Ukrajinu v žádné otázce na mezinárodní scéně, dokud neobnoví zákony, které zaručují práva Maďarů.“
„Jednou z vlastností, kterou Fico během minulých volebních období důsledně prokazoval, je jeho pragmatismus,“ řekla Kudzková. „Fico nebude podporovat Rusko jen kvůli podpoře Ruska, nebude podporovat Orbána jen kvůli podpoře Orbána a nebude podporovat EU nebo NATO jen kvůli podpoře EU nebo NATO.“
„Pokud to bude nutné, může velmi dobře souhlasit s rozhodnutími EU a NATO,“ dodala. „Ale samozřejmě musí veřejnost ujistit, že tvrdě vyjednává a že je schopen získat pro Slovensko určité ústupky, které jsou pro něj doma užitečné.“
Velká část Ficovy rétoriky ohledně Ukrajiny se shoduje s tou Orbánovou. Pokud bude znovu zvolen, může tak Budapešť získat užitečného spojence.
Velké změny i v Polsku
Poslední měsíce přinesly nečekané turbulence v polsko-ukrajinských bilaterálních vztazích, když se jeden z nejvěrnějších a nejostřejších stoupenců Kyjeva veřejně obrátil proti Ukrajině kvůli sporu o obilí. Polsko a další středoevropské země - včetně Slovenska a Maďarska - protestovaly proti přílivu ukrajinského obilí na evropské trhy a varovaly, že to podkopává jejich vlastní zemědělský průmysl.
Konfrontace se rozhořela a polský prezident Andrzej Duda označil Ukrajinu za „tonoucího“, který se může ukázat jako „nesmírně nebezpečný, schopný stáhnout vás do hlubin.“ Premiér Mateusz Morawiecki mezitím prohlásil, že Varšava již nebude Ukrajině předávat zbraně, ale zaměří se na vlastní obranné schopnosti.
„Pokud nechcete být v defenzivě, musíte mít čím se bránit,“ řekl premiér, ačkoli zdůraznil, že to neznamená, že Polsko ukončuje svou podporu Ukrajiny. Spor přesto Kyjev znepokojil. „Vyzýváme naše polské přátele, aby odmítli tyto emoce,“ řekl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko.
Je otázkou, nakolik byl tento velmi veřejný rozpor způsoben skutečnými politicko-ekonomickými obavami a nakolik jej vyvolaly říjnové polské parlamentní volby. Zdá se, že PiS, který se potýká s poklesem volebních výsledků a silnou výzvou liberální koalice, se snaží posílit svou venkovskou, konzervativní voličskou základnu a odrazit výzvu krajně pravicové, otevřeně ukrajinsky skeptické strany Konfederace.
Piotr Buras, vedoucí varšavské kanceláře Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR), sdělil pro Newsweek, že hrozící volební boj „není dobrou zprávou pro Evropu ani pro Ukrajinu.“ „Obávám se, že nás skutečně čeká poměrně dlouhé období politické nestability bez ohledu na to, jaká vláda nakonec vznikne,“ řekl Buras. „Myslím, že jedna věc je jasná: bude to velmi chaotické a nestabilní.“ Zdá se, že PiS ani opoziční koalice nezískají parlamentní většinu. To znamená následné tahanice o koalici schopnou vládnout a s tím spojenou nejistotu. Jakákoli vládní aliance, řekl Buras, „bude za jakékoli konstelace velmi, velmi vratká a pravděpodobně se v určitém okamžiku rozpadne.“
Taková nestabilita odvede pozornost polských představitelů od Ukrajiny a potenciálně připraví Ukrajinu o jednoho z jejích nejhorlivějších a největších podporovatelů v rámci EU a NATO. I když PiS v parlamentu prohraje, Duda zůstane v úřadu až do konce svého funkčního období v roce 2025 a pravděpodobně zmaří jakékoli pokusy o zrušení opatření PiS, která podle kritiků téměř fatálně podkopala polskou demokracii. Prezident by podle Burase „mohl využít svého práva veta, aby zabránil jakémukoli zákonu, který by nová vláda mohla předložit.“
Bitva o střední Evropu
Miliony středoevropanů se chystají volit ukrajinsky skeptické, či dokonce proruské strany. V Polsku a na Slovensku dostanou tito voliči šanci v nadcházejícím měsíci. V Německu a Rakousku pokládají krajně pravicoví populisté základy pro své další tažení k moci, zatímco ve Švýcarsku vede proneutralistická Švýcarská lidová strana největší uskupení v dolní komoře parlamentu a pohodlně vede v celostátních průzkumech veřejného mínění.
V Německu - hospodářské a politické velmoci EU - je na vzestupu strana Alternativa pro Německo (AfD), která nyní v průzkumech veřejného mínění předstihla vládnoucí Sociálnědemokratickou stranu (SPD) a její koaliční spojence ze Strany zelených a vyzvala středopravicové opoziční strany Unie.
Zdá se, že voliči jsou z velké části vedeni ekonomickými obavami a v menší míře obavami z imigrace, ale AfD má za sebou i spolupráci s Kremlem a odpor vůči NATO, USA a Ukrajině. V srpnu se například ukázalo, že jeden ze zaměstnanců AfD požádal Moskvu o pomoc v souvislosti s žalobou proti německé vládě, která měla zabránit dodávkám zbraní na Ukrajinu. A v září - i když zuřila válka - navštívila skupina zákonodárců AfD Rusko a plánovala cestu na okupovanou východní Ukrajinu, než ji kvůli odporu veřejnosti zrušila. V sousedním Rakousku je krajní pravice již dlouho silnou politickou silou hlavního proudu. Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se po desetiletí s přestávkami účastnila koaličních vlád, její představitelé však zatím nikdy nezískali nejvyšší post kancléře.
Strana - která v parlamentních volbách v roce 2019 utrpěla vážné ztráty - se nyní v celostátních průzkumech veřejného mínění pohybuje až o 5 procentních bodů nad etablovanou Rakouskou lidovou stranou a Sociálnědemokratickou stranou. Rakušané půjdou k volbám nejpozději na podzim 2024. Rakousko, které není členem NATO, se v době ruské invaze na Ukrajinu pevně drží své neutrality. Jeho voliči jsou poněkud rozpolceni v názoru na zavedení sankcí, zatímco vláda a její státní energetická společnost se jen pomalu zbavují závislosti na ruském zemním plynu.
FPÖ vyzvala k „prostoru pro mír“ a v březnu její poslanci odešli z parlamentu během videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Zdá se, že Putin je odhodlán přečkat Ukrajinu i její západní partnery. Ruský diktátor převádí svou zemi na válečnou půdu a nejeví žádné známky toho, že by od svého krvavého projektu ustoupil. Únava západních společností z Ukrajiny, která je zmrzačená válkou, se stává pro Kreml klíčovou zbývající nadějí na strategický úspěch.
„Slovensko není jedinou zemí, kde obyvatelstvo začíná být trochu unavené z války,“ dodala. „Tato únava z Ukrajiny se bude šířit i po celém kontinentu. A může dojít k většímu tlaku na politiky napříč všemi zeměmi, aby nebyli tak vstřícní, pokud jde o slibování vysoké podpory Ukrajině.“