Jak to vypadá s budoucností wagnerovců? Putin jednal s exnáčelníkem o dobrovolnických jednotkách
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek večer jednal s někdejším členem vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrejem Troševem o vytvoření dobrovolnických jednotek určených zejména pro boj na Ukrajině. Podle agentury TASS o tom informoval Kreml. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. To podle agentury Reuters ukazuje, že se ruské vedení snaží dát najevo, že získalo kontrolu nad žoldnéřskou skupinou, která se v červnu neúspěšně pokusila provést ozbrojenou vzpouru
Krátce po ní Putin wagnerovcům, kteří se osvědčili zejména v bojích na Ukrajině, nabídl možnost dále bojovat, nicméně podle listu Kommersant naznačil, že by si přál, aby se do vedení skupiny místo jejího dosavadního šéfa Jevgenije Prigožina postavil Trošev. Prigožin zemřel v srpnu při letecké nehodě na trase mezi Moskvou a Petrohradem.
Podle Kremlu se čtvrteční schůzky Putina s Troševem, známým také pod přezdívkou „Sivý“, účastnil ještě náměstek ministerstva obrany Junus-Bek Jevkurov. Putin se na Troševa obrátil s tím, že už dříve mluvili o tom, že se bude zabývat „formováním dobrovolnických jednotek, které mohou plnit různé bojové úkoly, především samozřejmě v zóně speciální vojenské operace“. Speciální vojenskou operací Moskva nazývá ruskou invazi na Ukrajinu. Putin připomněl, že Trošev sám v takové jednotce více než rok bojoval: „Víte,... jak se to dělá, víte, které problémy je třeba řešit předem, aby práce na bojišti šla co nejlépe a co nejúspěšněji.“
Trošev je veterán válek v Afghánistánu a Čečensku, za operace v Sýrii dostal v roce 2016 nejvyšší ruské vyznamenání Hrdina Ruské federace. V rámci Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny působil jako náčelník jejího štábu.
Ruskojazyčná verze BBC uvedla, že americký Institut pro studium války (ISW) několik dnů před Prigožinovou smrtí informoval, že vedení Wagnerovy skupiny obvinilo Troševa ze zrady. Bylo to v souvislosti s tím, že odešel do soukromé žoldnéřské skupiny Redut, spojované s ruským ministerstvem obrany.
Podle britské vojenské rozvědky se stovky bojovníků dříve spojovaných s wagnerovci zřejmě začaly zapojovat do bojů na Ukrajině, ať už jako jednotlivci, nebo jako malé skupiny. Bojovníci vstoupili do jednotek ruské armády nebo do jiných žoldnéřských skupin, uvádí se v dnešním příspěvku britských vojenských zpravodajců na sociální síti X.
Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblasti, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.
„Před několika dny se jedné z malých průzkumných skupin nepřítele podařilo proniknout za hranice osady Dačne na území Dněpropetrovské oblasti. Okupantům se podařilo vyfotit se s ruskou vlajkou, ale to bylo poslední, co udělali. Ukrajinští vojáci okupanty zlikvidovali,“ uvedl generální štáb. „Při jednom z následujících útoků měli dva ruští vojáci větší štěstí: Zůstali naživu. Zajala je brigáda námořní pěchoty, čímž doplnili fond pro výměnu zajatců,“ dodal štáb.
Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám. „Jsme nyní hodně závislí na amerických dodávkách zbraní, i když Evropa dělá, co může. Ale bez americké munice to pro nás bude obtížné,“ uvedl zdroj.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
S ruskou agresí a vojenskými investicemi bude dánská armáda povolávat i ženy. Podle nových pravidel přijatých parlamentem na začátku června úřady od úterý 1. července zapisují dánské ženy, které dovrší 18 let, do systému losování stejně jako jejich mužské spoluobčany. K této změně dochází na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a narůstajících investic do armády u zemí NATO. I na relativně bezpečné Dánsko vrhá ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu svůj stín. Poznatky z ukrajinských bojišť se dokonce promítají i do výcviku dánských dobrovolných rekrutek. „Díky tomu to vypadá opravdově,“ uvedla Katrine, jedna z rekrutek.
Dánské reformy v rovnosti mužů a žen vláda poprvé nastínila v roce 2024 jako součást rozsáhlé reformy armády. Tato iniciativa měla začít fungovat na začátku roku 2027, ale úřady ji nakonec přesunuly už na léto 2025.
