Neděle 28. dubna 2024
Svátek slaví Vlastislav, zítra Robert
Polojasno 18°C

Putinova hrozba: Kdo je na řadě dál? Nebezpečí života s ruským medvědem za dveřmi

  • Autor: Darina Jíchová,swp - 
    17. 9. 2023
    05:00

    Sousední státy Ruska s obavami hledí na brutální válku na Ukrajině, kterou Kreml vede. Přece jen jedno je s Ukrajinou pojí, a to hranice s Ruskem. Některé země jako například Lotyšsko nebo Estonsko to začaly řešit posilováním protivzdušné obrany. Všechny sousedské země však pečlivě počínání Ruska sledují a ptají se: Kdo bude další na řadě v případě, že Moskva na Ukrajině uspěje? Jakousi „jistotu bezpečí“ mají nyní poslední velcí spojenci Vladimira Putina – Čína a Severní Korea, rovněž sousední státy Ruska. Stanice CNN nabídla analýzu toho, jak na možné nebezpečí hledí zvláště pak evropské země sousedící s Ruskem

  • 1.Estonsko a jeho sauny

    „Sauny pro bojovou frontu“ – i takhle může znít slogan fundraisingové kampaně na podporu ukrajinských obránců. To, že Kyjev žádá o pomoc své spojence, prosí o střely dlouhého doletu a stíhačky, je pochopitelné, ale sauny?

    Ano, sauny, jak pro CNN potvrdil estonský filmař a humanitární pracovník Ilmar Raag, který pravidelně jezdí na Ukrajinu. A tak Raag nyní plní požadavky Ukrajinců a vyrábí mobilní sauny, na které se vybraly peníze. Sauny pak slouží stovkám obránců na frontě. Mobilní jednotky mají nejen sauny, ale také sprchy a pračky, kde si vojáci mohou vyprat své uniformy, jejich zevnějšek je navíc maskovaný, aby sauny unikly pozornosti Rusů.

    Saunová kultura je v Estonsku velmi rozšířená, takže to, že je Ukrajincům poskytuje Estonec, není žádné překvapení. Navíc pro obránce představuje nejen posílení morálky, ale rozšíření k přístupu k hygieně. Estonská armáda má rovněž k dispozici mobilní sauny a jen málokdy cestuje bez nich, vojáci si je vzali i na mise do afghánské pouště nebo do Libanonu. Jde o tradici, která začala zhruba před sto lety, kdy Estonci bojovali proti bolševikům. Tehdy na nádraží dorazil saunový vagon a vojáci se mohli po týdnech v zákopech konečně umýt.

    „Dar shůry“

    Raag dodal, že se k němu doneslo, že obránci na frontě nemají někdy až týdny možnost se vysprchovat, nebo dokonce si jen sundat boty. Sauna je pro ně vysvobozením a vojáci si ji nemůžou vychválit. Jeden z velitelů na frontě u Bachmutu v komentáři pro CNN uvedl, že mobilní sauny byly „dar shůry“.

    Mnoho zemí, které sousedí s Ruskem, dělají všechno proto, aby Ukrajině pomohly a někdy to může být i svérázný estonský projekt mobilních saun. Aby ne, na frontě se bojuje i za ně. Je otázkou, zda by se, pokud by byl úspěšný, Putin zastavil na Ukrajině. Nebo zda by jeho invazivní choutky pokračovaly dál do Evropy. Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko si dobře pamatují na sovětskou okupaci po druhé světové válce, zástupci států tak často opakují, že chápou bolest, kterou nyní Ukrajina prožívá.

    A tyto tři státy rovněž Kyjevu poskytly z krátkodobého hlediska a na své poměry více pomoci, než větší národy jako Spojené státy nebo Velká Británie. V tomto ohledu je předčilo jen Norsko, uvádí průzkum uznávaného Kielského institutu pro světovou ekonomii.

  • 2.Litevská pomoc

    Litevský automobilový šampion Gediminas Ivanauskas neváhal a při počátku ruské invaze vzal svoje auto a jel pomáhat evakuovat ukrajinské civilisty. Vzpomínky na horor, který na Ukrajině viděl, v něm vyvolávají slzy. Co ho frustruje, je pomalost zahraniční pomoci, proto se pustil do vlastní sbírky – v malé garáži dělá z pořízených vozů provizorní obrněnce, většinou sanitky schopné dostat se na frontu.

    To Mindaugas Lietuvninkas, který působí jako dobrovolník v ukrajinské armádě na postu ostřelovače, má jiné důvody, proč se rozhodl zapojit do boje s Rusy. Lietuvninkas je hrdý Litevec a věří, že podporou Ukrajiny pomáhá vlastní zemi. „Rusko musíme zastavit. Nyní. Na Ukrajině,“ prohlásil. Domnívá se totiž, že Pobaltí by bylo další na řadě, pokud by Putin zvítězil.

    Litva je členský stát NATO, který dlouhodobě a hlasitě upozorňuje na hrozbu Kremlu a jeho invazivní tendence. Litevci varovali i před Putinovou snahou oslabit a destabilizovat Západ. Roky je země jako USA a další větší národy považovaly za paranoidní, to se jim vymstilo.

  • 3.Finové a jejich vstup do NATO

    Ruská invaze na Ukrajině dala NATO nový smysl a také nové členy – Finsko a Švédsko projevily zájem vstoupit do aliance. Finsko se letos do NATO přidalo, na ratifikaci vstupu Švédka se čeká.

    Finové sdílejí s Ruskem na 1300 kilometrů dlouhou hranici. V minulosti se zdráhali přidat k alianci, nechtěli provokovat medvěda spícího jim na prahu. Svůj postoj ale změnili ve chvíli, kdy Rusové překročili ukrajinské hranice. Pro Finsko to doslova znamenalo zemětřesení a se svou žádostí o vstup do NATO neváhali.

    A Finové rovněž častěji projevují zájem o prohloubení výcviku se zbraněmi. V zemi je pro muže vojna povinná, ti pak po celý život zůstávají v záloze. Ruská válka se odrazila na finské ekonomice, která přišla ročně asi o 14 bilionů korun, peníze šly z ruského turismu.

    Ville: Rusy tu nechci

    Ville Aho provozuje lyžařské středisko, léta k němu jezdili Rusové a Fin přiznal, že s nimi měl velmi přátelské vztahy. Přiznal však, že nechce, aby se k němu vrátili. „Víte, rád bych, aby běžní Rusové, Rusové, co ke mně jezdili a ti, co žijí mimo Rusko, vystoupili proti válce,“ sdvěřil se CNN.

    „Nemůžu ani pomyslet na to, co by se stalo, kdyby Putin vyhrál. Nikdo z nás si nemůže dovolit nezajímat se o válku na Ukrajině. Kdo je po nich na řadě? Finsko? Polsko? Estonsko? Litva? Dobrovolně se Putin na Ukrajině nezastaví, ale jeho brutalita musí na Ukrajině skončit,“ prohlásil Aho, podle něj Putin nebude riskovat útok na západní spojence Ukrajiny. „Ale samozřejmě to není jistota, otázkou je, jak by napadená země reagovala a jak by reagovalo NATO nebo EU,“ doplnil.

    21:30
    27. 4. 2024

    Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

    21:25
    27. 4. 2024

    Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE

    20:30
    27. 4. 2024

    Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.

    Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.

    Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.

    Zobrazit celý online

  • 4.Lotyšský boj s ruským vlivem

    S napětím a obavami sledují válku rovněž země s početnou ruskou menšinou, jako je Lotyšsko, kde žije nespočet etických Rusů. Druhé největší město Lotyšska Daugavpils leží 25 kilometrů od běloruské hranice a 120 kilometrů od té ruské. Osm z deseti rezidentů mluví doma rusky, nikoli lotyšsky. A většina lidí se vzdělává v ruských školách, zprávy se dozvídají z ruské státní televize, rádia nebo webu.

    „Když jsme tam přijeli, okamžitě jsem zaznamenal absenci ukrajinských vlajek, přestože ve zbytku země vlají žlutomodré prapory téměř na každém rohu na symbol solidarity s napadenou zemí. Samozřejmě že lotyšští Rusové nejsou všichni proputinovští, lidé, co jsme oslovili na ulici, ale o válce mluvit nechtěli,“ nastínili reportéři CNN náladu v Daugavpilsu.

    Konec výuky v ruštině

    Není tedy překvapení, že se Riga obává, že by Putina mohlo napadnout „osvobodit“ etnické Rusy žijící v Lotyšsku. To je totiž záminku, za kterou Kreml schoval v roce 2014 napadení Donbasu. Aby lotyšská vláda odřízla své obyvatele od ruského vlivu, rozhodla se zakázat ruské televizní kanály a výuku v ruštině. Rovněž vláda zahájila tažení proti sovětským památníkům, které likviduje.

    Lotyšsko je ale v delikátní situaci, nová opatření sice míří na lepší integraci etnických Rusů, mají ale i své kritiky. Podle těch vnucují obyvatelům prozápadní postoje, což by mohlo ruskou menšinu doslova vehnat Putinovi do náruče.

Video se připravuje ...
Další videa