Ruští trestanci Prigožinovi nestačili. Wagnerovci rekrutují do bojů i vězně z Běloruska
Žoldnéřská Wagnerova skupina nabírá vězně i z Běloruska. Potvrzuje to zpráva, na kterou upozornil americký týdeník Newsweek. Bělorus byl mezi skupinou mužů, kteří od Wagnerovců zběhli.
Podle ruského informačního webu Donday vydalo ruské ministerstvo vnitra v regionu Rostov na Donu, který se nachází poblíž ukrajinských hranic, oznámení o „hledané“ šestici členů nechvalně známé Wagnerovy skupiny, kteří jsou obviněni z útěku mezi 21. a 22. prosincem ze školicího střediska v samozvané Luhanské lidové republice.
Mezi těmi, kteří utekli z výcvikového střediska, jsou tři uzbečtí státní příslušníci, kyrgyzský státní příslušník, ruský státní příslušník a Bělorus. „Všech šest je ozbrojených a nebezpečných,“ uvedl Donday, který citoval zdroj z policejních složek.
Newsweek tuto zprávu nemohl potvrdit a obrátil se na běloruské úřady, aby se k nim vyjádřily.
Vyjádření Prigožina
Jevgenij Prigožin, odsouzený zločinec, ruský podnikatel a blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, který se v září 2022 prohlásil za zakladatele a majitele Wagnerovy skupiny, odpověděl na dotaz novináře o uprchlých Wagnerových bojovnících.
„Národní garda, policie a bezpečnostní služba Wagnerovy skupiny se zabývají dopadeními různých druhů ozbrojených lidí,“ řekl prostřednictvím tiskové služby společnosti Concord, kterou vlastní.
„Věřte mi, že na různých úrovních, počínaje Luhanskou lidovou republikou, Doněckou lidovou republikou a územím Ruska, je zadržováno mnoho padouchů, o kterých ani nemusíte vědět. Tak se dobře vyspěte,“ dodal.
Polovojenská skupina je silně zapojena do současných bojů na Ukrajině a pomáhala ruské armádě při anexi Krymu v roce 2014.
Ruský stát od roku 2014 opakovaně popíral její existenci a tvrdil, že žoldáci jsou podle ruských zákonů nezákonní a že soukromé vojenské bezpečnostní společnosti by podle jeho legislativy rovněž neměly povoleno nabízet služby mimo Rusko. Ale poté, co Putin 24. února napadl Ukrajinu, Rusko zahájilo proces legalizace soukromých vojenských společností.
Ačkoli Kreml stále oficiálně popírá jakékoli přímé spojení mezi Wagnerovou skupinou a státem, mnozí věří, že kampaně skupiny jsou koordinovány s ruským ministerstvem obrany.
Až 30 000 vězňů
Wagnerova skupina najímá bojovníky mimo jiné v ruských trestaneckých koloniích a nabízí jim zmírnění trestů a peníze výměnou za šest měsíců vojenské služby na Ukrajině.
Vladimir Osečkin, ruský lidskoprávní aktivista a vedoucí protikorupčního projektu Gulagu.net, skupiny pro práva vězňů, minulý týden Newsweeku řekl, že od 24. února bylo z vězení rekrutováno až 30 000 vězňů a následně byli rozmístěni po Ukrajině, z nichž více než 5 000 lidí bylo zabito v bojích a v táborech Wagnerovy skupiny.
Předpokládá se, že Osečkin má v ruském vězeňském systému rozsáhlou síť informátorů. V současné době je v exilu ve Francii.
Nábor pro válku na Ukrajině probíhá ve věznicích nejen v Rusku, ale také v některých zemích v Africe a v Turkmenistánu a Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a dokonce i Bělorusku, řekl Osečkin s odkazem na své zdroje.
„Máme informace, že běloruský vězeňský systém letos otevřel Prigožinovi a jeho kolegům dveře k náboru vězňů. Máme o tom listinu z 28. září. Jeden z běloruských ministrů spravedlnosti oznámil vězeňským zařízením, aby otevřeli dveře ruským osobám v čele s Prigožinem," uvedl aktivista.
Bělorusko, věrný spojenec Kremlu, se přímo nezapojilo do ukrajinského konfliktu. Ruská vojska však směla cvičit na běloruském území již před začátkem války.
Evakuace Kupjanska: „Nikoho tu nenechají žít a pravděpodobně zde nebude žádný život,“ popisuje z bombardovaného města v Charkovské oblasti, 40 km od ruské hranice, dobrovolník z organizace Růže na ruce. Obytný dům zasáhli Rusové naváděnou leteckou pumou. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters. Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou. Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace. Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
