Ruští trestanci Prigožinovi nestačili. Wagnerovci rekrutují do bojů i vězně z Běloruska
Žoldnéřská Wagnerova skupina nabírá vězně i z Běloruska. Potvrzuje to zpráva, na kterou upozornil americký týdeník Newsweek. Bělorus byl mezi skupinou mužů, kteří od Wagnerovců zběhli.
Podle ruského informačního webu Donday vydalo ruské ministerstvo vnitra v regionu Rostov na Donu, který se nachází poblíž ukrajinských hranic, oznámení o „hledané“ šestici členů nechvalně známé Wagnerovy skupiny, kteří jsou obviněni z útěku mezi 21. a 22. prosincem ze školicího střediska v samozvané Luhanské lidové republice.
Mezi těmi, kteří utekli z výcvikového střediska, jsou tři uzbečtí státní příslušníci, kyrgyzský státní příslušník, ruský státní příslušník a Bělorus. „Všech šest je ozbrojených a nebezpečných,“ uvedl Donday, který citoval zdroj z policejních složek.
Newsweek tuto zprávu nemohl potvrdit a obrátil se na běloruské úřady, aby se k nim vyjádřily.
Vyjádření Prigožina
Jevgenij Prigožin, odsouzený zločinec, ruský podnikatel a blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, který se v září 2022 prohlásil za zakladatele a majitele Wagnerovy skupiny, odpověděl na dotaz novináře o uprchlých Wagnerových bojovnících.
„Národní garda, policie a bezpečnostní služba Wagnerovy skupiny se zabývají dopadeními různých druhů ozbrojených lidí,“ řekl prostřednictvím tiskové služby společnosti Concord, kterou vlastní.
„Věřte mi, že na různých úrovních, počínaje Luhanskou lidovou republikou, Doněckou lidovou republikou a územím Ruska, je zadržováno mnoho padouchů, o kterých ani nemusíte vědět. Tak se dobře vyspěte,“ dodal.
Polovojenská skupina je silně zapojena do současných bojů na Ukrajině a pomáhala ruské armádě při anexi Krymu v roce 2014.
Ruský stát od roku 2014 opakovaně popíral její existenci a tvrdil, že žoldáci jsou podle ruských zákonů nezákonní a že soukromé vojenské bezpečnostní společnosti by podle jeho legislativy rovněž neměly povoleno nabízet služby mimo Rusko. Ale poté, co Putin 24. února napadl Ukrajinu, Rusko zahájilo proces legalizace soukromých vojenských společností.
Ačkoli Kreml stále oficiálně popírá jakékoli přímé spojení mezi Wagnerovou skupinou a státem, mnozí věří, že kampaně skupiny jsou koordinovány s ruským ministerstvem obrany.
Až 30 000 vězňů
Wagnerova skupina najímá bojovníky mimo jiné v ruských trestaneckých koloniích a nabízí jim zmírnění trestů a peníze výměnou za šest měsíců vojenské služby na Ukrajině.
Vladimir Osečkin, ruský lidskoprávní aktivista a vedoucí protikorupčního projektu Gulagu.net, skupiny pro práva vězňů, minulý týden Newsweeku řekl, že od 24. února bylo z vězení rekrutováno až 30 000 vězňů a následně byli rozmístěni po Ukrajině, z nichž více než 5 000 lidí bylo zabito v bojích a v táborech Wagnerovy skupiny.
Předpokládá se, že Osečkin má v ruském vězeňském systému rozsáhlou síť informátorů. V současné době je v exilu ve Francii.
Nábor pro válku na Ukrajině probíhá ve věznicích nejen v Rusku, ale také v některých zemích v Africe a v Turkmenistánu a Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a dokonce i Bělorusku, řekl Osečkin s odkazem na své zdroje.
„Máme informace, že běloruský vězeňský systém letos otevřel Prigožinovi a jeho kolegům dveře k náboru vězňů. Máme o tom listinu z 28. září. Jeden z běloruských ministrů spravedlnosti oznámil vězeňským zařízením, aby otevřeli dveře ruským osobám v čele s Prigožinem," uvedl aktivista.
Bělorusko, věrný spojenec Kremlu, se přímo nezapojilo do ukrajinského konfliktu. Ruská vojska však směla cvičit na běloruském území již před začátkem války.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc. Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády. Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí. „V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
