Ruští trestanci Prigožinovi nestačili. Wagnerovci rekrutují do bojů i vězně z Běloruska
Žoldnéřská Wagnerova skupina nabírá vězně i z Běloruska. Potvrzuje to zpráva, na kterou upozornil americký týdeník Newsweek. Bělorus byl mezi skupinou mužů, kteří od Wagnerovců zběhli.
Podle ruského informačního webu Donday vydalo ruské ministerstvo vnitra v regionu Rostov na Donu, který se nachází poblíž ukrajinských hranic, oznámení o „hledané“ šestici členů nechvalně známé Wagnerovy skupiny, kteří jsou obviněni z útěku mezi 21. a 22. prosincem ze školicího střediska v samozvané Luhanské lidové republice.
Mezi těmi, kteří utekli z výcvikového střediska, jsou tři uzbečtí státní příslušníci, kyrgyzský státní příslušník, ruský státní příslušník a Bělorus. „Všech šest je ozbrojených a nebezpečných,“ uvedl Donday, který citoval zdroj z policejních složek.
Newsweek tuto zprávu nemohl potvrdit a obrátil se na běloruské úřady, aby se k nim vyjádřily.
Vyjádření Prigožina
Jevgenij Prigožin, odsouzený zločinec, ruský podnikatel a blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, který se v září 2022 prohlásil za zakladatele a majitele Wagnerovy skupiny, odpověděl na dotaz novináře o uprchlých Wagnerových bojovnících.
„Národní garda, policie a bezpečnostní služba Wagnerovy skupiny se zabývají dopadeními různých druhů ozbrojených lidí,“ řekl prostřednictvím tiskové služby společnosti Concord, kterou vlastní.
„Věřte mi, že na různých úrovních, počínaje Luhanskou lidovou republikou, Doněckou lidovou republikou a územím Ruska, je zadržováno mnoho padouchů, o kterých ani nemusíte vědět. Tak se dobře vyspěte,“ dodal.
Polovojenská skupina je silně zapojena do současných bojů na Ukrajině a pomáhala ruské armádě při anexi Krymu v roce 2014.
Ruský stát od roku 2014 opakovaně popíral její existenci a tvrdil, že žoldáci jsou podle ruských zákonů nezákonní a že soukromé vojenské bezpečnostní společnosti by podle jeho legislativy rovněž neměly povoleno nabízet služby mimo Rusko. Ale poté, co Putin 24. února napadl Ukrajinu, Rusko zahájilo proces legalizace soukromých vojenských společností.
Ačkoli Kreml stále oficiálně popírá jakékoli přímé spojení mezi Wagnerovou skupinou a státem, mnozí věří, že kampaně skupiny jsou koordinovány s ruským ministerstvem obrany.
Až 30 000 vězňů
Wagnerova skupina najímá bojovníky mimo jiné v ruských trestaneckých koloniích a nabízí jim zmírnění trestů a peníze výměnou za šest měsíců vojenské služby na Ukrajině.
Vladimir Osečkin, ruský lidskoprávní aktivista a vedoucí protikorupčního projektu Gulagu.net, skupiny pro práva vězňů, minulý týden Newsweeku řekl, že od 24. února bylo z vězení rekrutováno až 30 000 vězňů a následně byli rozmístěni po Ukrajině, z nichž více než 5 000 lidí bylo zabito v bojích a v táborech Wagnerovy skupiny.
Předpokládá se, že Osečkin má v ruském vězeňském systému rozsáhlou síť informátorů. V současné době je v exilu ve Francii.
Nábor pro válku na Ukrajině probíhá ve věznicích nejen v Rusku, ale také v některých zemích v Africe a v Turkmenistánu a Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a dokonce i Bělorusku, řekl Osečkin s odkazem na své zdroje.
„Máme informace, že běloruský vězeňský systém letos otevřel Prigožinovi a jeho kolegům dveře k náboru vězňů. Máme o tom listinu z 28. září. Jeden z běloruských ministrů spravedlnosti oznámil vězeňským zařízením, aby otevřeli dveře ruským osobám v čele s Prigožinem," uvedl aktivista.
Bělorusko, věrný spojenec Kremlu, se přímo nezapojilo do ukrajinského konfliktu. Ruská vojska však směla cvičit na běloruském území již před začátkem války.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc. Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda. „Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita. Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
