Zelenskyj v Radě bezpečnosti OSN mluvil o potřebě změn. Lavrov odešel, pak vytáhl „nacisty“
Podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní v její obraně proti ruské invazi a sankcionovat Rusko znamená podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bránit Chartu OSN. Zelenskyj to dnes prohlásil na zasedání Rady bezpečnosti OSN a navrhl změny v jejím fungování. Na zasedání hovořil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který tvrdil, že konflikt na Ukrajině je důsledkem „otevřeného vměšování“ USA do vnitřních ukrajinských záležitostí. Jeho americký protějšek Antony Blinken mluvil o utrpení, kterým musí procházet ukrajinské civilní obyvatelstvo, a uvedl, že Washington hodlá v podpoře bránící se Ukrajiny pokračovat.
V souladu s Chartou OSN je podle Zelenského ukrajinský mírový plán, který zahrnuje podmínku stažení ruských vojsk za v roce 1991 mezinárodně uznané ukrajinské hranice. Tedy také z poloostrova Krym, který Rusko protiprávně anektovalo už v roce 2014.
Rezoluce rady nyní může vetovat kterýkoliv z pěti jejích stálých členů. Jedním z nich je Ruská federace, která před více než rokem a půl napadla sousední Ukrajinu, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Nástroj veta tak podle Zelenského vede radu do patových situací.
Prezident Ukrajiny proto nyní navrhl, aby bylo možné veto stálého člena RB OSN přehlasovat dvoutřetinovou „globální kvalifikovanou většinou“ Valného shromáždění OSN. Vyzval také k rovnějšímu zastoupení světových zemí v radě.
„Asie si zaslouží širší zastoupení, stejně tak islámský svět. Rada bezpečnosti musí být plně odpovědná světovým národům,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Šéf ruské diplomacie Lavrov, který Zelenského vystoupení v sále neposlouchal a přišel až později, dnes právo veta v Radě bezpečnosti označil za „legitimní nástroj“. Za vývoj na Ukrajině jsou podle Lavrova zodpovědné „Spojené státy a jejich satelity“, které se „od rozpadu Sovětského svazu otevřeně vměšovaly do domácích politických záležitostí Ukrajiny“.
„V rétorice našich západních oponentů slýcháme hesla jako invaze, agrese, anexe. Ani slovo o skutečných problémech, o tom, že živili a otevřeně podporovali nacistické režimy, které přepsaly výsledky druhé světové války a historii jejich vlastních lidí,“ prohlásil Lavrov. Rusko, které opakovaně útočí na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu, nepodložené tvrzení o „nacistech“ vládnoucích v Kyjevě používalo jako jedno z několika různých zdůvodnění svého útoku loni v únoru.
Lavrovův předřečník, americký ministr zahraničí Blinken připomněl svoji nedávnou cestu na Ukrajinu a návštěvu města severně od Kyjeva, kde podle něj v prvních týdnech po ruské invazi ruští vojáci drželi ukrajinské civilisty zavřené ve sklepě jako rukojmí, aby na domy nemohlo cílit ukrajinské dělostřelectvo.
„(Ruský prezident Vladimir) Putin spoléhá na to, že pokud bude stupňovat násilí a způsobí dost utrpení, svět se podvolí jeho principům a Ukrajina se přestane bránit,“ řekl Blinken a dodal, že „Ukrajina se ale nevzdává“, a stejně tak v její podpoře neustanou USA. Blinken podobně jako Zelenskyj označil ruskou agresi vůči Ukrajině za porušení Charty OSN.
Před Zelenským měl úvodní slovo generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého „ruská válka na Ukrajině zvyšuje geopolitické napětí a rozkoly, je ohrožením regionální stability, zvyšuje riziko použití jaderných zbraní a vytváří hluboké trhliny v našem stále 'multipolárnějším' světě“.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
