ONLINE: Zelenskyj si znovu volal s Trumpem. A navštívil vojáky v ostřelované Sumské oblasti

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Pro dnešek zprávy z války na Ukrajině končíme. 

Vedení ukrajinské Doněcké oblasti, kde se dlouhodobě odehrávají nejtěžší boje s ruskou armádou, dnes upozornilo, že do Pokrovsku už se nedostane humanitární ani zdravotnická pomoc. Informoval o tom server Ukrajina. K Pokrovsku se od jihu blíží ruská vojska.

Šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin řekl, že v Pokrovsku, který měl před začátkem ruské invaze asi 60 000 obyvatel, zůstává 1370 lidí. „Dojet do města je prakticky nemožné, proto se tam vydáváme jedině s vojáky a prosíme je, aby pomohli s evakuací lidí,“ řekl Filaškin. „Není možné do města dovézt humanitární ani zdravotnickou pomoc. Nepřítel téměř každý den ostřeluje a ničí město Pokrovsk,“ uvedl také.

Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše dnes list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v dnešním telefonátu sdělil evropským lídrům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po rozhovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem napsal na sociální síti X, že Ukrajina se se svými partnery shoduje na tom, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“ a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo. Bez dalších podrobností uvedl, že telefonátu se účastnili také evropští lídři a že hovořili o výsledcích Witkoffova jednání v Moskvě.

„Můj zvláštní vyslanec Steve Witkoff měl velmi plodnou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bylo dosaženo velkého pokroku!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že o schůzce v Kremlu informoval některé americké spojence v Evropě. „Všichni souhlasí s tím, že tato válka (na Ukrajině - pozn. ČTK) musí skončit a my na tom v nadcházejících dnech a týdnech budeme pracovat,“ napsal také Trump.

Americký prezident Donald Trump si dnes telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, uvádějí podle médií zdroje v USA a na Ukrajině. Prezidenti spolu mluvili krátce poté, co se Trumpův zmocněnec Steve Witkoff sešel v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Důvěra ukrajinské veřejnosti vůči prezidentovi Volodymyru Zelenskému klesla na nejnižší úroveň za posledních přibližně šest měsíců. Píše o tom agentura Reuters, podle které to souvisí s nedávnými protesty proti snaze ukrajinského vedení omezit nezávislost protikorupčních úřadů, které se konaly navzdory tomu, že země je kvůli ruské invazi ve válečném stavu.

„Podepsal jsem rozkaz o zavedení systému DELTA na všech úrovních ozbrojených sil. DELTA je bojový digitální ekosystém, který vytváří technologickou převahu ukrajinské armády: umožňuje vidět bojiště v reálném čase, plánovat operace a vyměňovat si informace v rámci jednotky, brigády, seskupení a v případě potřeby i se spojenci,“ hlásí ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal.

„DELTA úspěšně prošla kontrolou informační bezpečnosti i skutečnou zkouškou v boji: Při obraně Kyjeva v roce 2022, při zničení černomořské flotily nepřítele, osvobození Hadího ostrova i osvobození Chersonu. Nyní se stane jediným zdrojem pro výměnu dat, protože funguje všude – z notebooku, tabletu, telefonu, používají ji velitelé všech úrovní,“ dodává ministr a vypočítává, že každý den systém podporuje zničení více než 2000 nepřátelských cílů, za rok přes půl milionu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky v Sumské oblasti u hranic s Ruskem, na kterou v posledních měsících ruská armáda zesílila útoky. Zelenskyj o své cestě informoval na telegramu. Kdy ji podnikl, není z příspěvku jasné.

Aktivisté ze spolku Kaputin nespáchali namalováním ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči trestný čin. Nepravomocně o tom dnes rozhodl soud. Případ poslal městské části k přestupkovému řízení. Soudkyně Zuzana Christelbauer rozhodnutím nevyhověla žalobci, podle něhož členové spolku spáchali přečin poškození cizí věci a který pro všech sedm obžalovaných žádal peněžitý trest ve výši 30 000 korun. Státní zástupce Richard Petrásek si proti rozhodnutí podal stížnost.

Americký prezident Donald Trump dnes vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz zboží z Indie. Reaguje tak na skutečnost, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy. Oznámil to Bílý dům. Dodatečné clo vstoupí v platnost za 21 dnů, celkové celní zatížení indického zboží dováženého do Spojených států se tak zdvojnásobí na 50 procent, píše agentura AP.

„Z naší strany byly zejména v otázce Ukrajiny předány určité signály. Odpovídající signály jsme obdrželi i od prezidenta Trumpa,“ řekl zahraničněpolitického poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov novinářům k jednání se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa, které označil za „užitečné a konstruktivní“. Tématem rozhovoru byly podle něj také perspektivy rozvoje „strategické spolupráce“ Ruska a USA.

V Rusku byl zatčen muž, který podle vyšetřovatelů předával americkým tajným službám informace o výrobě součástek do ruských satelitů. Čelí obvinění z vlastizrady, informovala dnes ruská státní agentura TASS, která se odvolává na sdělení soudu v Kaliningradu.

Muž, soudem představený pouze jako „O“, podle vyšetřovatelů v létě 2020 navázal spolupráci se zahraniční firmou, která působila v zájmu americké vlády a jejích tajných služeb. Mezi červencem 2021 a prosincem 2023 předával informace, včetně neveřejných, týkající se technologie korekčních motorů pro kosmické satelity ve firmě, kde dříve pracoval.

Soud v Kaliningradu muže poslal do vazby nejméně do 30. září. V případě odsouzení za vlastizradu mu hrozí až doživotní vězení.

Ukrajinská vláda jmenovala nového šéfa Úřadu pro hospodářskou bezpečnost (BEB), v jeho čele bude bývalý protikorupční vyšetřovatel Oleksandr Cyvinskyj. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev k tomuto kroku přistoupil po týdnech odkladů, ale zároveň ve snaze o posílení správy věcí veřejných, což je podmínka pro to, aby si země udržela podporu západních věřitelů.

Předchozí ukrajinská vláda v červenci čelila kritice za to, že Cyvinského do úřadu z bezpečnostních důvodů nejmenovala, byť ho jednomyslně podpořila mezinárodní výběrová komise, upozornil Reuters a dodává, že dozorčí orgány vysvětlení kabinetu zpochybnily. Ukrajinský Úřad pro hospodářskou bezpečnost má na starosti boj proti hospodářské trestné činnosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu 6. srpna krátce po příjezdu amerického vyslance Steva Witkoffa do Moskvy vyzval Washington, aby zesílil tlak na Rusko a donutil tak režim Vladimira Putina ukončit invazi na Ukrajinu. Ta trvá od února 2022. „Je velmi důležité posílit všechny páky, které mají Spojené státy, Evropa a G7 k dispozici,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích a dodal: „Kreml se bude opravdu snažit ukončit válku, pouze když bude cítit dostatečný tlak.“

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl Kreml. Po příletu na letiště Vnukovo dnes ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského prezidenta Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy 25. dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel. Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku dnešních Witkoffových jednání v Moskvě.

Nový polský prezident Karol Nawrocki, který dnes složil slib, má k Ukrajině v některých ohledech zcela odlišný postoj nežli jeho předchůdce Andrzej Duda. Byť se v zahraniční politice zavázal zachovat podporu Polska sousední Ukrajině, která se brání ruské invazi, kritizoval štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. Prohlásil také, že v současné době nevidí místo pro Ukrajinu v NATO ani v Evropské unii. To je výrazná změna postoje ve srovnání s končícím prezidentem Andrzejem Dudou, podotkl Reuters. Celý text o inauguraci čtěte ZDE.

„Od prvních okamžiků plnohodnotné války jsme cítili, že Polsku na nás záleží, a neustále jsme spolupracovali na obraně naší nezávislosti - nezávislosti, která patří i Polsku,“ vzkázal Dudovi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek podniklo útok 45 drony. Z toho 36 strojů bylo sestřeleno nebo zneškodněno prostředky elektronického boje. Devět bezpilotních prostředků zasáhlo cíle na celkem třech místech, dodalo letectvo.

Drony v noci na dnešek útočila také Ukrajina. Podle ruského ministerstva obrany zneškodnila protivzdušná obrana 57 dronů nad pěti ruskými oblastmi a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym.

Ukrajinští zdravotníci a záchranáři pomáhají zraněným v Záporožské oblasti po ruském útoku na rekreační středisko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na sociální síti X, že bylo zraněno dvanáct lidí a potvrzeni jsou také dva zesnulí. „Upřímnou soustrast jejich rodinám a blízkým. V tomto úderu není žádný vojenský smysl - jen krutost, jejímž cílem je vyvolat strach,“ uvedl ukrajinský lídr.

Ruský dronový útok dnes poškodil plynovod v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. Na místě vypukl požár, informoval šéf místní administrativy Oleh Kiper. Útok se odehrál v okolí přístavu Izmajil v deltě Dunaje.

„V současnosti pokračují práce na vypuštění plynu ze systému," napsal Kiper na Telegramu s tím, že hasiči již požár uhasili. „V důsledku poškození páteřního plynovodu bylo dočasně odpojeno 2500 odběratelů," dodal.

„Stovky rodin zůstaly bez plynu. Byl to záměrný úder na přípravy k topné sezóně - naprosto cynický, jako každý ruský úder na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská vojska zasáhla „objekty plynovodní infrastruktury, které zajišťují provoz podniků vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny“.

Rusko od lednového návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu více než zdvojnásobilo počet vypálených raket a vyslaných bezpilotních letounů na Ukrajinu. A to navzdory jeho výzvám k příměří. Analýzu provedla redakce BBC. Útoky dle nich rostly již za bývalého prezidenta Joea Bidena v roce 2024, ale po Trumpově listopadovém volebním vítězství prudce stouply.

Trumpova administrativa mezitím dvakrát pozastavila dodávky munice protivzdušné obrany a dalších vojenských dodávek na Ukrajinu. K přerušením – oznámeným v březnu a červenci, která ale v obou případech prezident USA vzal posléze zpět – došlo v době, kdy Rusko neustále zvyšovalo výrobu raket a dronů. Podle ukrajinské vojenské rozvědky vzrostla výroba balistických raket v Rusku za poslední rok o 66 %.

Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta, do Moskvy dorazil dva dny před pátečním vypršením termínu Donalda Trumpa. Do něj má ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou, kterou na Putinův rozkaz napadla ruská vojska v únoru 2022. Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump konkrétně hrozí uvalením sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku. Před svým znovuzvolením mluvil Trump o tom, že ukončí válku do 24 hodin, později slib mírnil s tím, že šlo o sarkasmus.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff ráno přicestoval do Moskvy, kde by dnes měl jednat s vůdčími ruskými činiteli o možnostech příměří s Ukrajinou. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Trump v úterý prohlásil, že po dnešních jednáních rozhodne o případných sankcích proti zemím nakupujícím ruskou ropu.

Dobrý den, vážení čtenáři,

pět lidí zemřelo při úterním ukrajinském útoku na Ruskem ovládanou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informovala Moskvou dosazená místní správa. Oběťmi útoku byli dělníci pracující na údržbě vodovodní sítě, uvedl šéf místní správy Leonid Pasečnik.

Čtyři dělníci zemřeli přímo na místě útoku ve městě Svatove, pátý podlehl zraněním po převozu do nemocnice, řekl ruské agentuře TASS vedoucí místní zdravotnické správy.

Luhanská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva částečně okupuje a požaduje, aby z nich odešli ukrajinští vojáci. Dalšími jsou Doněcká, Chersonská a Záporožská oblast. Kyjev odmítá uznat ruskou svrchovanost nad těmito ukrajinskými územími a snaží se stále o ně bojovat.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.