Ukrajinská protiofenziva postupuje, ale má už jen asi tak 45 dní, tvrdí americký generál
Ukrajinská armáda má na svoji protiofenzívu 30 až 45 dní, než se počasí začne zhoršovat a začne bránit dalším operacím, řekl stanici BBC předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Mark Milley. Ukrajinci podle něj postupují pomaleji, než se očekávalo, ale "těžké boje pokračují". Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v sobotu na konferenci v Kyjevě připustil, že v chladném počasí a za mokra se bojuje hůře, nicméně jde podle něho o adaptaci a ne o přerušení bojových operací.
Milley uvedl, že je podle něj příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda protiofenziva Kyjeva selhala. „Ukrajina skrze ruské obranné linie postupuje velice vytrvale… Říkal jsem už na začátku této války, že to bude dlouhý, pomalý a těžký konflikt s mnoha ztrátami - a tak to přesně je,“ řekl Milley.
Milley s BBC mluvil společně se svým britským protějškem Tonym Radakinem, který uvedl, že „Ukrajina vyhrává a Rusko prohrává“. Připomněl, že Ukrajina v bojích o své teritorium postupuje a podařilo se jí získat zpět 50 procent území, které Rusko zabralo.
Budanov řekl, že i po změně počasí Ukrajina bude v boji pokračovat. „Zastavila zima bitvy v minulém roce? Ne, tak to nebylo. Proč si myslíte, že se tak stane letos? Vojenské operace budou pokračovat, pokračovat bude i protiofenziva,“ řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky.
Ukrajinská armáda loni 11. listopadu dobyla jihoukrajinský Cherson, v zimě, kdy ovšem panovalo mírné počasí, se odehrávaly tvrdé boje o Bachmut na východě země. Ruskojazyčný servis BBC píše, že na to, že se loni v zimě ukrajinské útočné operace zpomalily, měla spíše než počasí vliv dostupnost techniky a munice.
„Je to tak, protože ruským cílem bylo podmanit si Ukrajinu, získat ji pod svou kontrolu. To se nepodařilo a nikdy se nepodaří. Ukrajina v bojích o své teritorium postupuje a podařilo se jí získat zpět 50 procent území, které Rusko zabralo,“ řekl Radakin.
Oba generálové spolu podle BBC hovořili i o plánech Severní Koreje poskytnout Moskvě zbraně pro boje na Ukrajině. Jak Spojené státy, tak Jižní Korea se obávají, co by Rusko mohlo KLDR výměnou za zbraně nabídnout.
„Tohle spojenectví je odrazem katastrofální chyby, které se Rusko dopustilo, když zahájilo invazi na Ukrajinu,“ poznamenal Radakin.
Ukrajinské síly pokračují v protiofenzivních operacích poblíž Bachmutu v Doněcké oblasti a v západní Záporožské oblasti. Na druhé straně ruské síly pokračují v útočných operacích východně od Charkova, podél linie Kupjansk - Svatove - Kreminna, kde do konce srpna dokázaly získat několikakilometrové území.
Jeden z nejvýše postavených ukrajinských generálů Oleksandr Tarnavskyj, jenž vede operace na jihu země, minulý týden řekl britskému nedělníku The Observer, že nyní očekává rychlejší postup na slabší druhou linii ruské obrany. Dosavadní postup Ukrajinců byl podle Tarnavského pomalý kvůli velké hustotě zaminování, které Rusové provedli. Tarnavského rozhovor byl podle agentury AFP součástí ukrajinské snahy odmítnout kritiku zaznívající z některých míst na Západě, podle níž je protiofenziva zahájená v červnu s cílem získat zpět území dobytá Moskvou příliš pomalá. Kritiku v posledních dnech odmítl i prezident Volodymyr Zelenskyj či ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
