Česká diplomatka: Obcházení sankcí proti Putinovu Rusku je bolehlav, dodávky probíhají dál
Česká diplomatka Veronika Stromšíková působila i v Haagu, nyní vede v Černínském paláci odbor kontrolních politik. „Velkým tématem letošního roku je pak obcházení protiruských sankcí, bolehlav pro EU i USA, který prostě nemá jednoduché řešení, byť bychom si to všichni přáli. Dodávky přes třetí země, které se k protiruským sankcím z politických důvodů nepřipojily, snadno a jednorázově zarazit nelze," řekla mimo jiné Blesk Zprávám.
Řídíte odbor kontrolních politik na ministerstvu zahraničních věcí, který zodpovídá mimo jiné za oblast vývozu vojenského materiálu. Jak se tato oblast za dobu vašeho působení změnila?
Já především navazuji na dobrou práci všech svých předchůdců, protože na Odboru kontrolních politik pracuji teprve od loňského srpna, po návratu z působení při Organizaci pro zákaz chemických zbraní v Haagu. Zdědila jsem kvalitní systém kontroly. Všechny složky státní správy, my na ministerstvu zahraničí, Licenční správa, celníci, Ministerstvo obrany, FAÚ, ale i zpravodajské služby táhnou za jeden provaz. Nechceme zbytečně bránit obchodům našich podnikatelů, ale zároveň musíme udržet civilizovanou míru dozoru nad tím, kdo, co a kam vyváží jako citlivý materiál.
Můj tým se podílí i na kontrole vývozu zboží a technologií, které se dají uplatnit v oblasti civilní i vojenské. Musím říci, že právě tahle oblast je v poslední době skoro větší výzva než zbraně, u nichž je alespoň každému předem jasné, čemu slouží. Naopak je často komplikované posoudit riziko vývozu například elektronového mikroskopu do Číny, která provedla takzvanou vojensko-civilní fúzi. Je takřka nemožné rozlišit, zda bude takový sofistikovaný český výrobek zapojen do civilní nebo vojenské výroby či výzkumu. Přičemž to druhé je pro naše bezpečnostní zájmy problém. Nejsme v tom ale sami, se stejnými otázkami se potýkají všichni naši kolegové v EU. S rozvojem přelomových technologií, jako je umělá inteligence, velká data či kvantové technologie, nás to bude zaměstnávat stále více, protože jejich přenos se těžko kontroluje. Zároveň mohou dát našim strategickým rivalům velkou konkurenční výhodu.
Velkým tématem letošního roku je pak obcházení protiruských sankcí, bolehlav pro EU i USA, který prostě nemá jednoduché řešení, byť bychom si to všichni přáli. Dodávky přes třetí země, které se k protiruským sankcím z politických důvodů nepřipojily, snadno a jednorázově zarazit nelze. Zároveň děláme maximum v mezích zákona – některá trestní řízení v oblasti obcházení sankcí se již rozbíhají. Jsem ráda, že i MZV v tom hraje důležitou roli, například formou fyzických kontrol prováděných našimi ambasádami v místech, kam mělo zboží dle exportní dokumentace doputovat. Když ho tam nenajdeme, příslušné orgány vědí, kolik uhodilo, a mohou konat.
Jak válka ovlivnila vývoz zbraní z České republiky?
Ruská agrese na Ukrajině ovlivnila vývozy zbraní z ČR naprosto zásadně. Naše vláda stanovila vojenskou pomoc Ukrajině jako svoji jednoznačnou prioritu a my jsme se tomu operativně a rádi přizpůsobili. V prvních týdnech a měsících po invazi kolegové z našeho týmu, stejně jako kolegové z Ministerstva obrany a Licenční správy, nehleděli na večery ani víkendy. Jen proto, aby se vývozy materiálu na Ukrajinu daly vyřídit někdy i během několika hodin. V rámci EU jsme byli vyloženě průkopníci.
Zdůrazňuji přitom, že ani v těchto kritických týdnech jsme nerezignovali na kontrolu dokumentace a dalších náležitostí. Nikdy to nebyly divoké, nikým neregulované vývozy, jak se Rusové snaží nám podsouvat. Podobné nasazení prokázaly české firmy. Viděli jsme a nadále vidíme, že kromě pragmatického zájmu vydělat v rekordně krátké době solidní peníze existuje i opravdová vůle spojit síly se státní správou a Ukrajině pomoci. Nejsme naivní, takže víme, že to není ze strany firem žádná charita. Ale spatřuji u nich základní porozumění faktu, že doba je dramatická a na Ukrajině se bojuje i za nás. Doufám, že vygenerované prostředky čeští zbrojaři využijí k investicím do dalšího rozvoje, takže z toho náš obranný průmysl vzejde jako silnější a modernější, což poslouží nám i NATO. Zatím to vypadá, že k tomu směřujeme.
Ne všechny vojenské vývozy se ale točí kolem Ukrajiny. Rok 2022 byl pro české exportéry úspěšný napříč všemi kontinenty a se škálou výrobků zahrnujících klasické ruční zbraně, náboje, ale i těžkou techniku, pasivní sledovací systémy či cvičné letouny. Některá teritoria, zvlášť pokud jsou pod mezinárodními sankcemi, přesto zůstávají pro export těžko schůdná nebo úplně vyloučená. Kromě Ruska či Běloruska jsou to země jako KLDR, Sýrie, Írán, Súdán a několik dalších. A do některých destinací lze vyvézt jen materiál určitého typu, zejména materiál nesmrtící – helmy a vesty. Případně provést výcvik ozbrojených sil, například pilotů.
Jsou v diplomacii jinak vnímáni muži a ženy?
Především musím podotknout, že pokud přijdete na mezinárodní jednání jako diplomat, tak to každý vnímá tak, že když mluvíte, stojí za vámi váš stát jako celek. Takže nějaká přezíravost je vlastně nemyslitelná, a to z jakéhokoliv důvodu. Musíme se všichni respektovat, protože každý z nás přichází do diplomatického ringu s mandátem své vlády, který naplňuje. Je to také dost hierarchické společenství, takže když už, tak více záleží na tom, jakou má kdo diplomatickou hodnost než na tom, jakého je zrovna pohlaví. V evropských či západních diplomatických službách už je to dnes hodně genderově promíchané.
A naopak u zemí mimo západní prostor jasně vidíte, že diplomati, muži stejně jako ženy, jsou ponejvíce synové a dcery z dobrých, ba velmi dobrých rodin, kteří jsou vychováni pro elitní funkce a službu. Takže i když je tam žen početně méně, nad rozdíly mezi pohlavími převažuje stavovský status.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Na co jste zatím za svou kariéru opravdu pyšná?
Radost mi dělalo mé působení v OPCW v Haagu, kde jsem si mohla vyzkoušet, jak mi to půjde v kolektivu mnoha národností, kde jsem v mezinárodním Sekretariátu začínala jen sama za sebe, od nuly. A když jsem byla za svoji práci respektovaná a nějaký můj výkon byl oceněn takovou tou pochvalou, o níž víte, že není zdvořilostní, měla jsem dobrý pocit, že Češi skórují, že nejsme žádná ořezávátka.
Hodně pyšná na svou práci jsem ale i dnes, kdy spolu s kolegy alespoň svou malou troškou přispíváme k tomu, že se Ukrajinci mohou bránit hnusné ruské agresi zbraněmi od nás. Jsme teoreticky „jen úředníci“, ale většina z nás tomu dává mnohem víc než 8 hodin vlažného papírování a padla. A vědomí, že tentokrát naše země jednoznačně stojí na správné straně historie, je pro nás ohromně motivující.
