Velvyslanec Matula pro Blesk o životě v Kyjevě: Ukrajinci jsou Česku vděční, vzkazuje
Sedm let byl velvyslancem na Ukrajině, předtím působil na Moskevské ambasádě více než 9 let. Končící český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula promluvil v pořadu Epicentrum o prvních momentech invaze, fungování ambasády během válečného konfliktu i životě v hlavním městě za zvuku protileteckých poplachů a sirén. Jak vnímají Ukrajinci Česko? A jak ovlivnil vývoj války fungování ambasády?
Datum 24. února 2022 si pamatují na Ukrajině velmi dobře. „My jsme se samozřejmě na krizové situace připravovali, ale v tu chvíli bylo jasné, že bude potřeba konat velmi rychle,“ popsal situaci v první den invaze velvyslanec Radek Matula. Rozhodnutí podle něj padlo do několika minut, tedy celková evakuace velvyslanectví. „Byla to strastiplná cesta, prvních 100 kilometrů jsme jeli asi 10 hodin, všechno bylo ucpané.“
Ambasáda nakonec zůstala evakuovaná tři měsíce a fungovala na dálku. „My jsme samozřejmě chtěli a museli pokračovat v plnění úkolů, které před ambasádou stály. Dělali jsme to na dálku a hledali jsme cestičky, jak to zařídit, i když nejsme na místě,“ vysvětlil Matula.
Radek Matula navíc přes 9 let působil i na ambasádě v Moskvě. „Myslel jsem si, že znám Rusko a obecně tu mentalitu, myslel jsem si, že vím, co od Ruska očekávat,“ popsal Matula. I on byl ale šokován rozměrem invaze. „Když jsem si to poskládal, tak mi z toho došlo, že to nedává logiku, aby útočili na Kyjev.“
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo video, na kterém jeho vojáci chodí kolem zničených panelových domů v ukrajinském Pokrovsku. Toto město a sousední Myrnohrad se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt.
Na videu, které bylo podle agentury Reuters natočené v jižní části Pokrovsku, vojáci hlídkují na vylidněné ulici a jeden z nich tlačí vozík se zdravotnickými nosítky. Podle záběrů nic nenasvědčuje tomu, že by čelili odporu ze strany ukrajinských obránců.
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Útoky na infrastrukturu
Rusové nepolevují v útocích nejen na vojenské objekty, ale i na energetickou infrastrukturu a civilní cíle. Velvyslanec na Ukrajině Matula v tom vidí snahu Ruska dostat obyvatelstvo Ukrajiny pod tlak. „Rusko se snaží těmi útoky ukrajinské obyvatelstvo dostat do situace, kdy si řeknou: Už toho máme dost, už se to nedá vydržet a začnou sami tlačit na ukrajinské vedení,“ řekl velvyslanec. Cílem této snahy je podle Matuly donutit Ukrajince, aby ukončili válku za cenu kompromisů, například územní celistvosti.
To se Rusku ale nedaří. Čím více se Rusko snaží demoralizovat Ukrajince útoky na civilní cíle, tím silnější je odhodlání vydržet. „Mám pocit, že o to víc jsou Ukrajinci odhodlaní vydržet a nepodlehnout tomu teroristickému nátlaku,“ popisuje náladu na Ukrajině Matula. V současnosti nevidí možnost mírových jednání jako reálnou, požadavky obou stran jsou podle Matuly totiž úplně protikladné.
Jak vidí Ukrajinci Česko
Ukrajinci měli k Čechům vždy pozitivní vztah, naví Česká republika patří k zemím, které Ukrajině pomáhají nejvíce. „Ukrajinci všechno vnímali, co pro ně děláme. Velmi, velmi oceňují to, že jsme se postarali, že jsme přijali obrovské množství ukrajinských běženců, především ženy, děti a starší lidi,“ popsal Matula, proč má Česko na Ukrajině tak dobré jméno. „Myslím, že Ukrajinci nám to nikdy, nikdy nezapomenou.“ V osobních rozhovorech se mu svěřují sami Ukrajinci, kteří na Ukrajině zůstali. Děkují mu, potažmo celému Česku, že se postaralo o jejich děti a ženy, že se jim lépe bojuje. „Podporujeme je ve snaze přiblížit se Evropské unii a NATO, to si myslím, že je také velmi důležitý aspekt našich vztahů,“ dodal Matula.
Jediný správný ukrajinec byl Bandera 
Ukrajinci jsou Česku vděční?? To se dá pochopit, přece jsme ani jednoho v roce 1968 nezastřelili?