Velvyslanec Matula o misi v Kyjevě, nejtěžším rozhodnutí i strachu rodiny
Již 553 dní na Ukrajině bojují a umírají lidé v nesmyslné Putinově válce. Rusko i Ukrajina čelili v noci na středu útokům ze vzduchu a v Kyjevě jsou po náletu nejméně dva mrtví a několik raněných. Česká vláda schválila nového šéfa české ambasády na Ukrajině a současný velvyslanec Radek Matula tak ukončí své téměř sedmileté působení v ukrajinské metropoli. Jaké bylo? Jak vzpomíná na první momenty invaze? Jaký je život v hlavním městě za zvuku výstražných sirén? Co bylo jeho nejtěžším rozhodnutím? Nejen o tom hovořil v Epicentru Blesk Zpráv.
„Pamatuju si to velmi dobře," vzpomínal velvyslanec na první momenty 24.února 2022, kdy ruská vojska vpadla na území Ukrajiny. „Člověk poslední dny před tou invazí moc nespal, bylo to nad ránem, kdy se zveřejnil Putinův projev a záhy poté jsme v Kyjevě mohli slyšet výbuchy a bylo jasné, že je třeba konat velmi rychle, takže jsme se všichni sešli na velvyslanectví a muselo padnout rozhodnutí, co dál," vysvětloval komplikovanou situaci, ve které se svým týmem ocitl.
I když se na krizové situace pravidelně připravovali v tento moment byla naprosto klíčová rychlost. „Bylo to nejhorší rozhodnutí, které jsem musel v poslední době učinit, to, jestli zavřeme ambasádu a všichni se budeme evakuovat, nebo ne,“ uvedl Matula. Přiznal také, že o něm z počátku chvílemi pochyboval: „Musím říct, že ještě po cestě, a byla to strastiplná cesta, prvních 100 km jsme jeli asi 10 hodin, všechno to bylo ucpané, nebylo kudy projet, ještě po té cestě jsem uvažoval, jestli jsem se rozhodl správně.“
Německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump si v noci na dnešek telefonovali, tématem rozhovoru byly především nadcházející mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Abú Zabí, které Spojené státy zprostředkovávají. Novinářům to sdělil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Trumpův zmocněnec Steve Witkoff tento týden oznámil, že jednání v Abú Zabí o ukončení války se budou konat 10. a 11. listopadu. Jednání za USA povedou právě Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Budou to první trilaterální jednání od února.
Ruská válka na Ukrajině byla jedním z témat čtvrtečního telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s německým kancléřem Friedrichem Merzem. O rozhovoru obou státníků v pátek informoval mluvčí německé vlády.
Taneční párty v Ruské národní knihovně v Moskvě pobouřila tamní proválečné blogery a vlastenecké aktivisty. Literárního večírku s hlasitou hudbou a světelnými efekty se zúčastnily zhruba tři tisíce lidí, informoval server Meduza. Kritici požadují odvolání vedení knihovny a akci přirovnávají k pekelnému plesu. Poslankyně Nina Ostaninová dokonce tvrdí, že večírek odporuje Putinovu výnosu o ochraně tradičních hodnot. Knihovna se brání tím, že chtěla mladou generaci přilákat k literatuře. Všichni návštěvníci si podle ní zřídili čtenářské průkazky.
Dobrovolný návrat a strach rodiny
Po třech měsících evakuace se velvyslanec Matula, který již vstoupil do sedmého roku své mise, a tudíž měl veškeré právo z Kyjeva odjet, rozhodl do ukrajinské metropole vrátit a s ním i celý jeho tým. „Návrat zaměstnanců velvyslanectví probíhal na dobrovolné bázi, všichni se tam vrátili dobrovolně, (…). Naše místo je v Kyjevě a bylo třeba se tam vrátit, protože jsme to brali i tak, že to je určitý výraz podpory Ukrajině, vracíme se do Kyjeva, protože: vracíme se, protože vám věříme,“ vysvětlil jednotné rozhodnutí zaměstnanců ambasády.
V návratu ho podpořila manželka a jeho děti: „Myslím si, že strach měli, nezrazovali mě od návratu, nedávali najevo ten strach, ale já jsem cítil, že strach mají a to nejenom manželka, ale i další členové rodiny, známí a přátelé.“
Těžká štace
Podle jeho slov bylo jeho působení na Ukrajině jednoznačně těžkou misí, ale i přes komplikace a náročné podmínky Matula zdůraznil odhodlání svého týmu. „Je to obzvláště teď v těch posledních měsících těžká štace, děláme všechno pro to, aby Ukrajina neprohrála válku, protože je to i v našem národním zájmu z hlediska bezpečnosti,“ popsal Matula.
Zkušený diplomat, který také působil přes devět let na ruské ambasádě nebo vedl český zastupitelský úřad v Ázerbájdžánu v pondělí odjede do Kyjeva. V říjnu ve funkci velvyslance však končí. Jaké má další plány? „Nebudu zacházet do detailů. To, co je podstatné, je, že se koncem října vracím do Prahy, nastoupím na ministerstvo zahraničí. A co bude dál, to se teprve uvidí a vlastně tak pořádně ještě neví,“ odpověděl Matula, kterého na české ambasádě v Kyjevě nahradí Radek Pech.
Mise proti Ruským okupantům se na Urajině účastní mnoho vybraných ovážlivců z řád žen i mužú.
Plat v ozbrojených silách UK se pohybuje v přepočtu od 30 000 do 100 000 Kč/měsíc.
Padnete-li v boji dostane vaše rodina v přepočtu 1300 000 Kč.