Velvyslanec Matula o misi v Kyjevě, nejtěžším rozhodnutí i strachu rodiny
Již 553 dní na Ukrajině bojují a umírají lidé v nesmyslné Putinově válce. Rusko i Ukrajina čelili v noci na středu útokům ze vzduchu a v Kyjevě jsou po náletu nejméně dva mrtví a několik raněných. Česká vláda schválila nového šéfa české ambasády na Ukrajině a současný velvyslanec Radek Matula tak ukončí své téměř sedmileté působení v ukrajinské metropoli. Jaké bylo? Jak vzpomíná na první momenty invaze? Jaký je život v hlavním městě za zvuku výstražných sirén? Co bylo jeho nejtěžším rozhodnutím? Nejen o tom hovořil v Epicentru Blesk Zpráv.
„Pamatuju si to velmi dobře," vzpomínal velvyslanec na první momenty 24.února 2022, kdy ruská vojska vpadla na území Ukrajiny. „Člověk poslední dny před tou invazí moc nespal, bylo to nad ránem, kdy se zveřejnil Putinův projev a záhy poté jsme v Kyjevě mohli slyšet výbuchy a bylo jasné, že je třeba konat velmi rychle, takže jsme se všichni sešli na velvyslanectví a muselo padnout rozhodnutí, co dál," vysvětloval komplikovanou situaci, ve které se svým týmem ocitl.
I když se na krizové situace pravidelně připravovali v tento moment byla naprosto klíčová rychlost. „Bylo to nejhorší rozhodnutí, které jsem musel v poslední době učinit, to, jestli zavřeme ambasádu a všichni se budeme evakuovat, nebo ne,“ uvedl Matula. Přiznal také, že o něm z počátku chvílemi pochyboval: „Musím říct, že ještě po cestě, a byla to strastiplná cesta, prvních 100 km jsme jeli asi 10 hodin, všechno to bylo ucpané, nebylo kudy projet, ještě po té cestě jsem uvažoval, jestli jsem se rozhodl správně.“
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Prezident Petr Pavel navrhuje obdobu Marshallova plánu pro poválečnou Ukrajinu. Evropa by měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie. Evropské země se soustředí především na ukončení války, zatímco problémům, které mohou nastat po jejím skončení, nevěnují podle Pavla dostatečnou pozornost. Upozornil například na statisíce lidí, kteří několik let bojovali, mají vojenský výcvik a přístup ke zbraním, ale po válce pro ně nemusí být uplatnění.
„V okamžiku, kdy bude válka u konce, tak sice nastane určitě obrovská úleva, ale vyvstane taky spousta problémů, o kterých dneska vůbec nemluvíme a na které nejsme nijak připraveni,“ řekl Pavel.
Evropa by podle Pavla proto mohla využít zkušenosti s Marshallovým plánem, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. „Dáme tím také jasnou zprávu i ruské straně, že s Ukrajinou to myslíme vážně,“ dodal český prezident.
Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) obvinily tři vysoce postavené bezpečnostní činitele v případu kolem podvodných call center. NABU o tom informuje na svém telegramovém kanálu. Jde o prvního zástupce vedoucího jednoho z oddělení tajné služby SBU a dva vysoce postavené policejní činitele. Dalšími dvěma obviněnými jsou organizátor zločinecké skupiny a jeden jeho podřízený.
Dobrovolný návrat a strach rodiny
Po třech měsících evakuace se velvyslanec Matula, který již vstoupil do sedmého roku své mise, a tudíž měl veškeré právo z Kyjeva odjet, rozhodl do ukrajinské metropole vrátit a s ním i celý jeho tým. „Návrat zaměstnanců velvyslanectví probíhal na dobrovolné bázi, všichni se tam vrátili dobrovolně, (…). Naše místo je v Kyjevě a bylo třeba se tam vrátit, protože jsme to brali i tak, že to je určitý výraz podpory Ukrajině, vracíme se do Kyjeva, protože: vracíme se, protože vám věříme,“ vysvětlil jednotné rozhodnutí zaměstnanců ambasády.
V návratu ho podpořila manželka a jeho děti: „Myslím si, že strach měli, nezrazovali mě od návratu, nedávali najevo ten strach, ale já jsem cítil, že strach mají a to nejenom manželka, ale i další členové rodiny, známí a přátelé.“
Těžká štace
Podle jeho slov bylo jeho působení na Ukrajině jednoznačně těžkou misí, ale i přes komplikace a náročné podmínky Matula zdůraznil odhodlání svého týmu. „Je to obzvláště teď v těch posledních měsících těžká štace, děláme všechno pro to, aby Ukrajina neprohrála válku, protože je to i v našem národním zájmu z hlediska bezpečnosti,“ popsal Matula.
Zkušený diplomat, který také působil přes devět let na ruské ambasádě nebo vedl český zastupitelský úřad v Ázerbájdžánu v pondělí odjede do Kyjeva. V říjnu ve funkci velvyslance však končí. Jaké má další plány? „Nebudu zacházet do detailů. To, co je podstatné, je, že se koncem října vracím do Prahy, nastoupím na ministerstvo zahraničí. A co bude dál, to se teprve uvidí a vlastně tak pořádně ještě neví,“ odpověděl Matula, kterého na české ambasádě v Kyjevě nahradí Radek Pech.
Mise proti Ruským okupantům se na Urajině účastní mnoho vybraných ovážlivců z řád žen i mužú.
Plat v ozbrojených silách UK se pohybuje v přepočtu od 30 000 do 100 000 Kč/měsíc.
Padnete-li v boji dostane vaše rodina v přepočtu 1300 000 Kč.