Velvyslanec Matula o misi v Kyjevě, nejtěžším rozhodnutí i strachu rodiny
Již 553 dní na Ukrajině bojují a umírají lidé v nesmyslné Putinově válce. Rusko i Ukrajina čelili v noci na středu útokům ze vzduchu a v Kyjevě jsou po náletu nejméně dva mrtví a několik raněných. Česká vláda schválila nového šéfa české ambasády na Ukrajině a současný velvyslanec Radek Matula tak ukončí své téměř sedmileté působení v ukrajinské metropoli. Jaké bylo? Jak vzpomíná na první momenty invaze? Jaký je život v hlavním městě za zvuku výstražných sirén? Co bylo jeho nejtěžším rozhodnutím? Nejen o tom hovořil v Epicentru Blesk Zpráv.
„Pamatuju si to velmi dobře," vzpomínal velvyslanec na první momenty 24.února 2022, kdy ruská vojska vpadla na území Ukrajiny. „Člověk poslední dny před tou invazí moc nespal, bylo to nad ránem, kdy se zveřejnil Putinův projev a záhy poté jsme v Kyjevě mohli slyšet výbuchy a bylo jasné, že je třeba konat velmi rychle, takže jsme se všichni sešli na velvyslanectví a muselo padnout rozhodnutí, co dál," vysvětloval komplikovanou situaci, ve které se svým týmem ocitl.
I když se na krizové situace pravidelně připravovali v tento moment byla naprosto klíčová rychlost. „Bylo to nejhorší rozhodnutí, které jsem musel v poslední době učinit, to, jestli zavřeme ambasádu a všichni se budeme evakuovat, nebo ne,“ uvedl Matula. Přiznal také, že o něm z počátku chvílemi pochyboval: „Musím říct, že ještě po cestě, a byla to strastiplná cesta, prvních 100 km jsme jeli asi 10 hodin, všechno to bylo ucpané, nebylo kudy projet, ještě po té cestě jsem uvažoval, jestli jsem se rozhodl správně.“
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Dobrovolný návrat a strach rodiny
Po třech měsících evakuace se velvyslanec Matula, který již vstoupil do sedmého roku své mise, a tudíž měl veškeré právo z Kyjeva odjet, rozhodl do ukrajinské metropole vrátit a s ním i celý jeho tým. „Návrat zaměstnanců velvyslanectví probíhal na dobrovolné bázi, všichni se tam vrátili dobrovolně, (…). Naše místo je v Kyjevě a bylo třeba se tam vrátit, protože jsme to brali i tak, že to je určitý výraz podpory Ukrajině, vracíme se do Kyjeva, protože: vracíme se, protože vám věříme,“ vysvětlil jednotné rozhodnutí zaměstnanců ambasády.
V návratu ho podpořila manželka a jeho děti: „Myslím si, že strach měli, nezrazovali mě od návratu, nedávali najevo ten strach, ale já jsem cítil, že strach mají a to nejenom manželka, ale i další členové rodiny, známí a přátelé.“
Těžká štace
Podle jeho slov bylo jeho působení na Ukrajině jednoznačně těžkou misí, ale i přes komplikace a náročné podmínky Matula zdůraznil odhodlání svého týmu. „Je to obzvláště teď v těch posledních měsících těžká štace, děláme všechno pro to, aby Ukrajina neprohrála válku, protože je to i v našem národním zájmu z hlediska bezpečnosti,“ popsal Matula.
Zkušený diplomat, který také působil přes devět let na ruské ambasádě nebo vedl český zastupitelský úřad v Ázerbájdžánu v pondělí odjede do Kyjeva. V říjnu ve funkci velvyslance však končí. Jaké má další plány? „Nebudu zacházet do detailů. To, co je podstatné, je, že se koncem října vracím do Prahy, nastoupím na ministerstvo zahraničí. A co bude dál, to se teprve uvidí a vlastně tak pořádně ještě neví,“ odpověděl Matula, kterého na české ambasádě v Kyjevě nahradí Radek Pech.
Mise proti Ruským okupantům se na Urajině účastní mnoho vybraných ovážlivců z řád žen i mužú.
Plat v ozbrojených silách UK se pohybuje v přepočtu od 30 000 do 100 000 Kč/měsíc.
Padnete-li v boji dostane vaše rodina v přepočtu 1300 000 Kč.