Velká zpráva českých špionů: Největší hrozbou pro Česko je Rusko, roste aktivita hackerů
Loňská ruská vojenská invaze na Ukrajinu měla dopady na většinu záležitostí, kterým se věnuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka ve své dnes zveřejněné výroční zprávě za rok 2022 označila Rusko za největší hrozbu pro bezpečnost České republiky, Čína pak podle BIS představuje hrozbu komplexní. I přes masivní migrační vlnu z Ukrajiny se podle tajné služby nezhoršila bezpečnostní situace v Česku, mezi migranty BIS neodhalila žádného islamistického radikála a úroveň hrozby terorismu zůstala nízká. Podle výroční zprávy loni stagnovala aktivita extremistů v Česku, dezinformátoři se pak vrátili od covidu-19 ke svým původním proruským tématům.
V souvislosti s Ruskem označuje BIS za pozitivní další loňskou redukci „přebujelé“ ruské diplomatické mise v Česku. V ní byli i lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své oficiální pozice k zakrytí špionážní činnosti. V souvislosti s tím však stoupá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí, uvádí BIS.
Ruští zpravodajcí podle BIS nyní musí častěji operovat v zemích mimo EU a soustřeďují se také na aktivity ruské opozice v zahraničí. BIS loni mimo jiné získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU, který podle kontrarozvědky pobýval v ČR a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.
Čínští špioni pokračovali loni v budování kontaktů s politickými představiteli v Česku napříč politickým spektrem. Zaměřují se na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny. Číňané se i nadále soustřeďují na české akademiky, BIS opakovaně označuje za obzvlášť rizikové výjezdy akademiků do Číny. Tamní zpravodajské služby totiž preferují navázání kontaktu na čínském území.
Ruská kyberšpionáž v ČR podle BIS loni mírně poklesla. Kontrarozvědka to vysvětluje tím, že část ruských kapacit byla vázána na Ukrajině. Narostla však činnost tzv. hacktivistických skupin, které se prostřednictvím útoků na instituce i firmy mstily za českou podporu Ukrajině. V Česku se podařilo krátkodobě napadnout několik e-mailových schránek na oficiální doméně státní instituce, které pak sloužily k rozesílaní dalších škodlivých zpráv.
Invaze Ruska na Ukrajinu zvýšila i čínský zájem o situaci v Evropě, podle BIS to vedlo k intenzivnější čínské kybernetické špionáži. V Česku se útoky uskutečnily v několika vlnách a postupem času byly sofistikovanější a někdy cílily až na konkrétní jednotlivce. Atraktivitu České republiky pro čínské kyberútoky loni zvýšilo i její předsednictví Evropské unii.
BIS přes migrační vlnu z Ukrajiny nezaznamenala loni zhoršení bezpečnostní situace. „Případy, kdy s uprchlíky překračují hranice jednoznačně rizikové osoby s vazbou na takzvaný Islámský stát apod., jsou ojedinělé,“ píše BIS. Úroveň hrozby islamistického terorismu zůstala nízká, mezi uprchlíky z Ukrajiny neodhalila kontrarozvědka žádného islamistického radikála.
Změna u dezinformátorů
Česká dezinformační scéna se podle BIS po zahájení ruské invaze od tématu covidu-19 vrátila k podpoře ruských aktivit, na které se v minulosti zformovala.
Kontrarozvědka se ve zprávě také šířeji věnuje obsahu, který vytváří umělá inteligence. Rozvoj takzvaných syntetických médií podle ní může v budoucnu dovolit zpochybňovat reálné události, prohlášení či důkazy.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
Tenhle pán nás má ohlídat??? Potěžpánbůh