Zmizeli beze stopy: Rodiny ukrajinských obránců marně pátrají po svých blízkých

Čtyřicetiletá Halyna ze Slovjansku se nevzdává naděje, svému manželovi denně posílá sms zprávy, kde mu vypráví o svém životě a o jejich dětech. „Kluci pro něj byli vším,“ s manželem má Halyna dva syny ve věku 13 a 15 let. „Tolik za ten rok vyrostli, ani by je nepoznal,“ svěřila se zoufalá Ukrajinka tisku. Její manžel Konstjantyn sloužil na frontě u města Marjinka v Doněcké oblasti. Zmizel v březnu 2022, skoro měsíc po vypuknutí války.

Marjinka čelila útokům od roku 2014 a po plné invazi v únoru 2022 zažila nespočet krvavých bitev. Halyna se svým mužem naposledy mluvila 20. března loňského roku, druhý den už se mu nedovolala. Nevzdala se, volala, dokud jeho telefon někdo nezvedl. Na druhém konci však nebyl její Konstjantyn, nýbrž neznámý muž. Podle Halyny zřejmě někdo z okupantů, křičel na ni a vyhrožoval, že manžela nikdy neuvidí. Hovor v ní zanechal hluboký strach.

Jméno jejího manžela se však dosud neobjevilo ani na seznamu padlých, ani na seznamu zajatých. Zařadilo se na nejobávanější seznam – seznam pohřešovaných. Halyna nemá dodnes žádné informace o tom, co se jejímu muži stalo. Není jediná, kdo nezná osud svého milovaného, mnoho Ukrajinců se svěřilo, že ona nevědomost je mnohem horší, než vědět, že jejich blízký padl v boji s Rusy.

Ukrajinské úřady nezveřejňují oficiální počty padlých, zajatých či pohřešovaných, podle odhadů se jedná o tisíce osob. Sociální sítě pak plní snímky lidí, po kterých pátrají jejich rodiny a přátelé. Lidé se rovněž obracejí na státní i vojenské úřady a prosí o pomoc s pátráním. Halyna hledá manžela rovněž vlastními silami. Vypátrala, že její muž řídil vojenský vůz, jel v koloně, kterou 21. března 2022 ostřelovali Rusové. Jako zázrakem jeho vůz zůstal nepoškozený, podle jeho spolubojovníků se mu podařilo dostat z vozu.

Halyna se domnívá, že její manžel běžel na pomoc raněným vojákům, i přestože jako řidič měl za úkol neopouštět vozidlo. „Býval záchranář, pomáhat má zafixováno v sobě,“ vypověděla. Několik vojáků Halyně sdělilo, že Konstjantyn byl zajat. Dokonce z jeho zajetí existuje i video. Proto má Ukrajinka naději, že její muž žije. Oficiálně však na seznamu zajatých není a Halyna nemá jasnou odpověď od ukrajinské armády. „Ta nevědomost je nesnesitelná. Chce se mi brečet, ale nemůžu brečet, protože pak by to viděly děti,“ připustila žena.

Rusko spolupracuje zřídka

Viktorija Cymbaljuková, zástupkyně centrály centra, které má na starosti léčbu válečných zajatců, sdělila tisku, že pátrání po pohřešovaných vojácích je komplikované, protože Rusové jen málokdy ukrajinským úřadům poskytnou nějaké informace. Národní informační resort, který pomáhá příbuzným pohřešovaných, dodal, že se musí počkat, dokud zajetí není potvrzeno přes pracovníky Červeného kříže, kteří mají jako jediní k ukrajinským válečným zajatcům přístup.

Ukrajina nasadila k osvobození klíčového města armádní elitu: Rusy loví „Duchové Bachmutu"

Cymbaljuková uvedla, že v ruském zajetí trpí tisíce vojáků, jsou podle ní drženi v nelidských podmínkách, je jim odepřen kontakt s příbuznými. „To je v rozporu se Ženevskými úmluvami,“ připomněla Cymbaljuková s tím, že mezinárodní právo říká, že váleční zajatci mají nárok posílat korespondenci a stejně tak ji obdržet. Ruská strana rovněž nevrací těla padlých Ukrajinců, což v některých příbuzných živí naději na to, že se jejich milovaní vrátí.

Nesnesitelné čekání

V podobné situaci jako Halyna je i sedmadvacetiletá Kateryna Medvedčuková, její manžel rovněž zmizel v březnu 2022. Ženu to těžce zasáhlo a odrazilo se to na jejím zdraví, od chvíle, kdy je Dmytro pohřešován, byla už na třech operacích. „Moje srdce to neuneslo, jsem na prášcích,“ sdělila tisku Kateryna. „Musím vydržet, dokud se mi nevrátí,“ také ona věří, že její manžel je naživu.

Ukrajinka téměř denně musí docházet do nemocnice, se stejnou pravidelností ale také dochází na vojenský úřad a pídí se po informacích o Dmytrovi. Manžel jí však nikdy neřekl, kde přesně slouží, Kateryna se domnívá, že buď u Bachmutu, nebo Marjinky. Jediné, co se jí zatím podařilo zjistit, je, že Rusové jeho jednotku ostřelovali raketami Grad. „Nevzdám se a udělám všechno pro to, aby se domů vrátil co nejdříve,“ zavázala se Kateryna.

I Marina Farenjuková (25) věří, že se její bratranec Oleksandr (23) vrátí. Stejně jako Halynin Konstjantyn i on zmizel v Marjince v březnu 2022. Má o něco více informací než Kateryna či Halyna. Ví například, že Oleksandr byl vážně zraněn při ruském tankovém útoku. Někteří jeho spolubojovníci uprchli, ale jejího bratrance v tu chvíli nešlo evakuovat. I když dostala zprávu o tom, že byl v kritickém stavu, věří, že v ruském zajetí se mu dostalo lékařské pomoci.

Oleksandrův velitel však vyzval rodinu, aby si u soudu zažádala o jeho úmrtní list, Marina a zbytek mladíkových příbuzných to však odmítá učinit, dokud neuvidí tělo. „Věřím, že je Saša naživu, je možné, že ztratil paměť, a až si vzpomene, vrátí se domů,“ domnívá se Marina. „Nebo se vrátí ze zajetí. Možná někde leží v nemocnici, nebo bloumá kolem měst. Myslím, že je v pořádku, že ho najdeme, nebo že on najde nás,“ uvedla Ukrajinka.

Více pohřešovaných než mrtvých

A takových případů jsou tisíce, největší nárůst jich byl po krvavých bitvách u Bachmutu, nebo nyní při bojích u Kreminny v Luhanské oblasti. Většinou jde o případy zajetí, nicméně jsou i případy, kdy ukrajinští vojáci padnou v boji a jejich spolubojovníci nemají možnost evakuovat jejich těla. Bez nich se jen těžko ověřuje, kdo je v zajetí a kdo zemřel. Příbuzní tak většinou obcházejí nemocnice a márnice ve svém pátrání po svých milovaných.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

14:29

Dnes

Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.

Očekává se, že Evropská komise (EK) v rámci dalšího balíku sankcí vůči Rusku poprvé navrhne restrikce zaměřené na ruský LNG. Podle čtvrtečních informací zdrojů agentury Reuters z EU by balík neměl obsahovat zákaz dovozu ruského LNG do Evropy. Jeho součástí by ale měly být sankce vůči třem ruským projektům na produkci LNG, které ještě nezahájily provoz, a zákaz překládky ruského LNG z jednoho plavidla na jiné v EU, sdělily zdroje.

„Pokračují snahy o vytlačení Ruska z energetických trhů,“ uvedl dnes Peskov. „Je to samozřejmě výhodné především pro Spojené státy,“ dodal. „Pro konečné spotřebitele, zejména evropský průmysl, to bude znamenat dražší plyn,“ dodal.

13:49

Dnes

OBRAZEM: Hasiči likvidují požár v Ivano-Frankivské oblasti, který vzplál po ruském bombardování.

12:50

Dnes

Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.

Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.

Zobrazit celý online

Právní nejistota

Cymbaljuková vysvětlila, že více než polovina Ukrajinců, kteří se vrátili z ruského zajetí, byla považována za pohřešované. Zatím se podařilo vyměnit na 2 tisíce osob. Nicméně pokud se vojákovo jméno neobjeví na seznamu válečných zajatců sestaveném Rusy, ukrajinské úřady i rodiny vojáků skončí v tzv. právní nejistotě.

Příbuzní nadále dostávají platy za své milované, a to do chvíle, než jsou identifikována jejich těla, nebo než se dostanou zpět domů, dodala Cymbaljuková. Stát jim navíc nabízí psychologickou a právnickou pomoc. Bohužel podle ní v současné době neexistuje možnost, jak tuto „nejistotu“ překonat. „Většina lidí nemá o svých příbuzných zprávy měsíce, někdy už je to přes rok,“ podotkla s tím, že se snaží myslet pozitivně nejen pro rodiny, ale i pro sebe.

„Samozřejmě, že reálně si uvědomuju, že ne všichni pohřešovaní jsou naživu v ruském zajetí. Rodiny se do posledních chvil drží této naděje, a dokonce když se nám podaří získat tělo, žádají DNA testy, aby měly naprostou jistotu,“ popsala Cymbaljuková. „A někdy dokonce žádají nový test, protože výsledky prvního považují za chybu.“

Svědkové z bojiště

Zmizení svých spolubojovníků prožívají rovněž vojáci na frontě. „Prožili jsme spolu ty nejhorší okamžiky našich životů, pak přišlo ostřelování a někdo zvládl uniknout, někdo ne. Nevím, co je lepší, jestli smrt nebo zajetí,“ komentoval jeden z vojáků. „A někdy jejich těla musíme nechat na místě.“ To se stalo například Serhiji (37) u Bachmutu. „Denně jsme spolu obědvali a já ho tam nechal,“ vzpomíná na svého kamaráda Mychajla.

„Hledal jsem ho pak všude, byl to zkušený voják, plánoval si na týden odskočit domů a oženit se. Poslední, co jsme si řekli, bylo: Vše v pohodě,“ vypověděl. „Je to děsivé, jednu chvíli mluvíte se svým kamarádem a najednou je pryč. Nikdy na to nezapomenete, nikdy na ně nezapomenete,“ zakončil pro The Kyiv Independent další z vojáků Ruslan.