Rusy děsí ukrajinská protiofenziva. Medveděv znovu hrozí jadernými zbraněmi
Pokud bude protiofenziva Kyjeva úspěšná, Moskva bude muset použít jadernou zbraň. Prohlásil to dnes ruský exprezident Dmitrij Medveděv, který, jak připomněla agentura Reuters, podobná ostrá prohlášení činí často, zřejmě ve snaze odradit západní země od poskytování další pomoci Ukrajině.
Medveděv, který je nyní zástupcem předsedy bezpečnostní rady, tedy orgánu, jemuž předsedá prezident Vladimir Putin, na sociálních sítích uvedl, že Rusko by v případě ukrajinského úspěchu bylo nuceno sáhnout ke své jaderné doktríně.
„Představte si, že by ofenziva, kterou podporuje NATO, byla úspěšná a odtrhli by část naší země, pak bychom byli nuceni použít jadernou zbraň podle pravidel dekretu ruského prezidenta,“ uvedl Medveděv. „Jiná možnost by prostě nebyla. Takže naši nepřátelé by se měli modlit za (úspěch) našich bojovníků. Dbají na to, aby se nerozhořel globální jaderný požár,“ dodal.
Ukrajinské ministerstvo obrany schválilo pozemní robotický komplet ukrajinské výroby „Murakha“ („Mravenec“) pro bojové operace. Ukrajina od roku 2024 stupňuje vývoj robotiky v naději, že masová výroba bezpilotních pozemních prostředků (UGV) „minimalizuje účast člověka na bojišti“.
Murakha je pásová robotická platforma určená k podpoře frontových jednotek pracujících v náročných podmínkách, například pod palbou nepřátelského dělostřelectva a v silně zaminovaném terénu, uvedlo ministerstvo obrany.
Spojené státy zrušily sankce na plánované rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks, oznámil dnes podle agentury Bloomberg maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Sankce na maďarský projekt jaderné energetiky uvalil někdejší americký prezident Joe Biden, předchůdce současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.
„Stavební práce v jaderné elektrárně Paks, která leží přibližně 130 kilometrů na jih od hlavního města Budapešť, se tím pádem mohou zrychlit,“ sdělil Szijjártó v prohlášení. Rozšiřování jaderné elektrárny Paks vede ruský atomový koncern Rosatom.
Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret o odstoupení od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min. „Rusko není smluvní stranou této úmluvy a ve velkém používá miny proti naší armádě a civilistům,“ uvedl Roman Kostenko, tajemník parlamentního výboru pro obranu.
Medveděv, který se pasoval do role jednoho z nejvíce „jestřábích“ hlasů Moskvy, zřejmě narážel na část ruské jaderné doktríny, která stanoví, že jaderné zbraně mohou být použity v reakci na agresi proti Rusku vedenou konvenčními zbraněmi, která ohrožuje existenci ruského státu.
Kyjev, který počátkem června zahájil protiofenzivu s cílem získat zpět území dobytá Moskvou, prohlásil, že má v úmyslu získat zpět i Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.
Putin v sobotu uvedl, že v posledních dnech nebyly zaznamenány žádné závažné změny na bojišti a že Ukrajina od 4. června přišla o velké množství vojenské techniky. Kyjev tvrdí, že jeho síly dosahují určitého pokroku v úsilí o znovudobytí území, i když pomalejším tempem, než by bylo žádoucí.
Kritici Kremlu v minulosti obviňovali Medveděva z extrémních prohlášení ve snaze odradit západní země od dalších dodávek zbraní Ukrajině.
