Západ si říká o jadernou katastrofu, tepe Putinův muž Medveděv spojence Kyjeva za dodávky zbraní
Asi jedním z nejhlasitějších šiřitelů kremelské propagandy je bývalý ruský prezident, expremiér a současný místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv. Nevynechá jedinou příležitost, aby pohrozil Západu, v oblibě má hlavně pohrůžky jadernou válkou. Ta poslední se týkala toho, že pokud západní spojenci nepřestanou Kyjev zásobovat moderními zbraněmi, koledují si o „jadernou katastrofu“, uvedl list Daily Mail.
Medveděvova slova přišla v reakci na krok amerického prezidenta Joea Bidena, který schválil pomoc ukrajinským pilotům s výcvikem k ovládání stíhaček F-16. Rusko má víc jaderných hlavic než jakákoliv jiná země, zástupci Kremlu opakovaně vyhrožují, že neutichající podpora Kyjeva může situaci na Ukrajině eskalovat. Podle vojenských expertů jsou to ze strany současného ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho mužů jen prázdná slova.
„Čím víc zbraní jim pošlou, tím nebezpečnějším se svět stane. A čím více destruktivní zbraně budou, tím spíše se blíží scénář, který známe jako jadernou katastrofu,“ nechal se slyšet ve svém posledním výstupu Medveděv, podle kterého NATO nebere vážně potenciální možnost jaderného konfliktu. „Mýlí se. A jednou se stane, že se záležitost překlene do zcela nepředvídatelného scénáře, a plnou zodpovědnost za to ponese NATO,“ citovala Medveděva agentura RIA Novosti.
Medveděv rovněž komentoval dění v ruské Belgorodské oblasti, kde v posledních dnech podle všeho probíhají operace ruských partyzánů bojujících na straně Ukrajiny. Kyjev popřel, že by s akcí měl cokoliv společného, a Moskva tvrdí, že zatlačila diverzanty zpět za hranice a na 70 jich zneškodnila.
„Odpovědnost za tyto útoky nese Kyjev a jeho sponzoři – Washington a Evropská unie a další země jako Velká Británie. A ty sv**ě, co to provedly, nemám pro ně jiné jméno. Otázkou je, co s nimi, měli bychom je zlikvidovat jako krysy, nejsou ani hodny zajetí,“ rozčiloval se.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
český model muniční iniciativy pro Ukrajinu je výrazně efektivnější než obdobný estonský projekt, řekl v rozhovoru s ČTK končící vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu. Média také na podzim informovala o možném převzetí iniciativy Estonskem.
Podle Kopečného projekt dává smysl pravidelně auditovat. „Sám bych to udělal určitě. U každého programu, do nějž nastupuje nový management, to dává smysl, aby si ověřil, jestli se nevychýlil od původního záměru a jestli funguje dobře,“ řekl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
