18°C
Wagnerovci se blíží k polským hranicím. Budou se vydávat za migranty, varuje Morawiecki
Stovka vojáků z ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny se přiblížila k běloruskému městu Grodno u polských hranic. Podle agentury Reuters to dnes uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki. Začátkem tohoto měsíce začala Varšava přesouvat více než 1000 vojáků na východ země kvůli rostoucím obavám, že by přítomnost wagnerovců v Bělorusku mohla vést ke zvýšení napětí na jeho hranicích.
„Situace je stále nebezpečnější. S největší pravděpodobností budou (wagnerovci) převlečeni za běloruskou pohraniční stráž a budou pomáhat nelegálním migrantům dostat se na polské území (a) destabilizovat Polsko,“ řekl Morawiecki na tiskové konferenci v Gliwicích na jihozápadě Polska.
„S největší pravděpodobností se budou snažit dostat se do Polska a předstírat, že jsou nelegální migranti, a to představuje další hrozby,“ dodal Morawiecki.
Polsko podle Morawieckého v posledních dvou letech zažívá permanentní hybridní útok na své východní hranici s Běloruskem. Dodal, že jen v letošním roce registroval přibližně 16.000 nelegálních pokusů o překročení hranice migranty, které do Polska „dotlačili“ ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
12:14
Dnes
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Připomněl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
11:15
Dnes
Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.
Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.
Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.
10:14
Dnes
Soud v Chabarovsku na ruském Dálném východě poslal novináře ruské verze časopisu Forbes Sergeje Mingazova do domácího vězení. V pátek byl zadržen kvůli podezření z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Důvodem je podle novinářova právníka sdílení zpráv, podle kterých ruští vojáci vraždili v ukrajinském městě Buča civilisty. Rusové opakovaně tvrdí, že za masakr v Buči z roku 2022 nejsou odpovědní.
Mingazov byl po zatčení umístěn do vazební věznice v Chabarovsku. Při domovní prohlídce mu vyšetřovatelé zabavili počítač a telefon, stejně jako vybavení jeho manželky a dětí. Forbes uvedl, že se mu novináře nepodařilo kontaktovat.
Morawiecki zdroj svých informací o pohybu příslušníků Wagnerovy skupiny neuvedl. Zakladatel běloruského opozičního projektu Hajun Anton Motolko agentuře Reuters řekl, že jeho skupina nezaznamenala žádné důkazy o tom, že by se wagnerovci přibližovali ke Grodnu. Hajun monitoruje vojenské aktivity v Bělorusku.
Město má potenciálně významnou pozici vzhledem k tomu, že se nachází v blízkosti suwalského průsmyku, strategického pásu země podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko, spojence Ruska, od ruské enklávy Kaliningradu.
Začátkem července byl šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin na videu zachycen, jak vítá své bojovníky v Bělorusku a říká jim, že se prozatím nebudou dál účastnit války na Ukrajině. Místo toho jim nařídil, aby shromáždili síly pro Afriku - kde jsou zapojeni do řady konfliktů - a zároveň cvičili běloruskou armádu. Následujícího dne dorazilo několik wagnerovců do výcvikového prostoru v západním Bělorusku u města Brest, které leží na hranici s Polskem.
Podle Putina byl přesun wagnerovců do Běloruska součástí dohody, která ukončila červnový pokus skupiny o vzpouru, kdy její příslušníci pochodovali na Moskvu a hrozili, že Rusko uvrhnou do občanské války.
V roce 2021 Polsko zažilo zvýšený migrační tlak na hranicích s Běloruskem, kdy se do země snažily dostat tisíce migrantů. Varšava z této krize obvinila běloruskou vládu a uvedla, že do země proudí migranti z Blízkého východu a z Afriky pod falešným příslibem snadného přístupu do Evropské unie .Podle polských představitelů byl hybridní útok z Běloruska připravován společně s ruskými tajnými službami.
Video
Sídlo Wagnerovy skupiny v Petrohradu: Takhle ho po vzpouře zavírali
Video se připravuje ...
Témata:
Související
