Při ostřelování na Ukrajině zemřel zpravodaj (†33) agentury RIA Novosti, říkají Rusové
Jeden ruský novinář zahynul a další tři utrpěli zranění při ostřelování v oblasti bojů na jihu Ukrajiny, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Agentura RIA Novosti s odvoláním na místní ruské úřady uvedla, že o život přišel její zpravodaj. Na východě Ukrajiny byl dnes při ruském ostřelování zraněn kameraman stanice Deutsche Welle (DW), informovala tato německá stanice, podle níž zranění jejímu spolupracovníkovi způsobila ruská kazetová munice.
Také ruské ministerstvo tvrdí, že ukrajinské síly použily k ostřelování skupiny ruských novinářů ve vsi Pjatychatky v ukrajinské Záporožské oblasti kazetovou munici. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Kromě třiatřicetiletého zpravodaje RIA Novosti Rostislava Žuravljova, který podlehl zraněním při převozu do nemocnice, byl při ostřelování zraněn fotoreportér téže agentury a novinář a kameraman televize Izvestija, uvádějí list Kommersant a agentura TASS.
O ves Pjatychatky bojují ruské a ukrajinské jednotky, podle zpráv z posledních dnů přechází střídavě z rukou jedné strany do rukou druhé.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila zabití ruského novináře za „ohavný zločin“, který podle ní nebyl náhodný: skupina ruských novinářů totiž připravovala reportáž o tom, že ukrajinská armáda ostřeluje obce kazetovou municí, „zakázanou v mnoha zemích světa“. Moskva si však podle mluvčí nedělá žádné iluze a domnívá se, že mezinárodní organizace „stejně jako dříve v podobných případech“ nad tím zavřou oči, což z nich podle Zacharovové dělá spolupachatele „kyjevského režimu“.
Stanice Deutsche Welle uvedla, že její kameraman Jevhen Šylko byl dnes zraněn ruskou kazetovou municí při ostřelování města Družkivka na východě Ukrajiny, vzdáleného 23 kilometrů od fronty. Zraněný je v nemocnici, jeho stav označili lékaři za stabilní. Tým DW se dostal podle prohlášení pod palbu při natáčení výcviku ukrajinských vojáků, z nichž jeden během útoku přišel o život a několik dalších utrpělo vážná zranění.
Podle mezinárodních organizací, včetně OSN, existují důvěryhodné důkazy o tom, že ruská vojska kazetovou munici používají od prvního dne agrese proti Ukrajině. Zakrátko tuto munici použili podle západních médií i Ukrajinci. Ti nově používají i kazetovou munici dodanou ze Spojených států.
Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. Nevybuchlé nálože mohou představovat nebezpečí pro civilisty i dlouho po skončení konfliktu. Na 120 zemí světa včetně Česka se přidalo k úmluvě, ve které se zavazují nepoužívat, nevyrábět ani dál neprodávat kazetovou munici. Rusko, Ukrajina ani USA úmluvu nepodepsaly, a tak zákazem nejsou vázány. Spojené státy nicméně tvrdí, že podíl nevybuchlých menších náloží v dělostřeleckých granátech ráže 155 milimetrů, které poskytly Ukrajině, je menší než 2,5 procenta.
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) se v polovině května obrátila na Mezinárodní trestní soud (ICC) v souvislosti se zabitím novináře francouzské tiskové agentury AFP Armana Soldina (32) při ruském ostřelování Bachmutu na východě Ukrajiny. Šlo o osmé trestní oznámení, které organizace u soudu v Haagu podala od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, uvedla agentura AFP.
Trestní oznámení podané rovněž u ukrajinské generální prokuratury se týká i obecně novinářů, kteří se stávají terčem útoků. Je v ní například zmíněn i ukrajinský novinář Bohdan Bitik, který zahynul na konci dubna, kdy se stal pravděpodobně terčem ruských odstřelovačů ve městě Cherson. Oznámení odsuzuje rovněž „mizení novinářů, jako například Dmytra Chyljuka“. Novinář a spolupracovník ukrajinské agentury Unian byl podle Reportérů bez hranic „minulý rok unesen ruskými silami a od té doby je zadržován v Rusku, ačkoli to Moskva neustále popírá“.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým na jednáních s Ruskem, je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou. Umerov o tom podle ukrajinských médií informoval na sociálních sítích.
„Úkol od ukrajinského prezidenta (Volodymyra Zelenského) je jasný - Ukrajinci se musejí vrátit domů ze zajetí,“ napsal Umerov. Dodal, že bude jednat v Turecku a v jiných blízkovýchodních zemích. Některé z nich v minulosti výměny pomohly zprostředkovat.
Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony, upozornil server stanice CNBC.
Poslední závod na výrobu TNT byl v USA uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská válka na Ukrajině potom narušila globální dodavatelský řetězec. Země jako Rusko, ale i Čína již TNT na globální trh nedodávají. Cena výbušniny tak výrazně vzrostla z 0,50 USD na 20 USD za libru (zhruba 0,45 kg).
