Při ostřelování na Ukrajině zemřel zpravodaj (†33) agentury RIA Novosti, říkají Rusové
Jeden ruský novinář zahynul a další tři utrpěli zranění při ostřelování v oblasti bojů na jihu Ukrajiny, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Agentura RIA Novosti s odvoláním na místní ruské úřady uvedla, že o život přišel její zpravodaj. Na východě Ukrajiny byl dnes při ruském ostřelování zraněn kameraman stanice Deutsche Welle (DW), informovala tato německá stanice, podle níž zranění jejímu spolupracovníkovi způsobila ruská kazetová munice.
Také ruské ministerstvo tvrdí, že ukrajinské síly použily k ostřelování skupiny ruských novinářů ve vsi Pjatychatky v ukrajinské Záporožské oblasti kazetovou munici. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Kromě třiatřicetiletého zpravodaje RIA Novosti Rostislava Žuravljova, který podlehl zraněním při převozu do nemocnice, byl při ostřelování zraněn fotoreportér téže agentury a novinář a kameraman televize Izvestija, uvádějí list Kommersant a agentura TASS.
O ves Pjatychatky bojují ruské a ukrajinské jednotky, podle zpráv z posledních dnů přechází střídavě z rukou jedné strany do rukou druhé.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila zabití ruského novináře za „ohavný zločin“, který podle ní nebyl náhodný: skupina ruských novinářů totiž připravovala reportáž o tom, že ukrajinská armáda ostřeluje obce kazetovou municí, „zakázanou v mnoha zemích světa“. Moskva si však podle mluvčí nedělá žádné iluze a domnívá se, že mezinárodní organizace „stejně jako dříve v podobných případech“ nad tím zavřou oči, což z nich podle Zacharovové dělá spolupachatele „kyjevského režimu“.
Stanice Deutsche Welle uvedla, že její kameraman Jevhen Šylko byl dnes zraněn ruskou kazetovou municí při ostřelování města Družkivka na východě Ukrajiny, vzdáleného 23 kilometrů od fronty. Zraněný je v nemocnici, jeho stav označili lékaři za stabilní. Tým DW se dostal podle prohlášení pod palbu při natáčení výcviku ukrajinských vojáků, z nichž jeden během útoku přišel o život a několik dalších utrpělo vážná zranění.
Podle mezinárodních organizací, včetně OSN, existují důvěryhodné důkazy o tom, že ruská vojska kazetovou munici používají od prvního dne agrese proti Ukrajině. Zakrátko tuto munici použili podle západních médií i Ukrajinci. Ti nově používají i kazetovou munici dodanou ze Spojených států.
Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. Nevybuchlé nálože mohou představovat nebezpečí pro civilisty i dlouho po skončení konfliktu. Na 120 zemí světa včetně Česka se přidalo k úmluvě, ve které se zavazují nepoužívat, nevyrábět ani dál neprodávat kazetovou munici. Rusko, Ukrajina ani USA úmluvu nepodepsaly, a tak zákazem nejsou vázány. Spojené státy nicméně tvrdí, že podíl nevybuchlých menších náloží v dělostřeleckých granátech ráže 155 milimetrů, které poskytly Ukrajině, je menší než 2,5 procenta.
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) se v polovině května obrátila na Mezinárodní trestní soud (ICC) v souvislosti se zabitím novináře francouzské tiskové agentury AFP Armana Soldina (32) při ruském ostřelování Bachmutu na východě Ukrajiny. Šlo o osmé trestní oznámení, které organizace u soudu v Haagu podala od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, uvedla agentura AFP.
Trestní oznámení podané rovněž u ukrajinské generální prokuratury se týká i obecně novinářů, kteří se stávají terčem útoků. Je v ní například zmíněn i ukrajinský novinář Bohdan Bitik, který zahynul na konci dubna, kdy se stal pravděpodobně terčem ruských odstřelovačů ve městě Cherson. Oznámení odsuzuje rovněž „mizení novinářů, jako například Dmytra Chyljuka“. Novinář a spolupracovník ukrajinské agentury Unian byl podle Reportérů bez hranic „minulý rok unesen ruskými silami a od té doby je zadržován v Rusku, ačkoli to Moskva neustále popírá“.
Během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku si Volodymyr Zelenskyj vyžádal řízené střely Tomahawk, informoval Telegraph s odvoláním na své zdroje.
V rozhovoru pro Axios den po setkání s Trumpem Zelenskyj uvedl, že amerického prezidenta požádal o jednu věc, kterou Kyjev potřebuje.
„Ano. (...) Potřebujeme ho [posílený zbraňový systém], ale to neznamená, že ho použijeme, pokud ho budeme mít,“ vysvětlil Zelenskyj. Dodal, že přítomnost tohoto nepojmenovaného systému by pomohla dostat Putina k jednacímu stolu.
Střely s plochou dráhou letu Tomahawk mají dolet až 2 500 km. Ukrajinské ozbrojené síly v současnosti používají střely ATACMS, ale jejich dolet nepřesahuje 300 km.
V polovině července napsal sloupkař deníku Washington Post David Ignatius, že Trump zvažuje dodávky raket Tomahawk Ukrajině jako způsob, jak vyvinout tlak na Rusko.
Diplomatická služba EU dnes v rámci nových sankcí proti Rusku navrhla, aby ruští diplomaté působící v Evropské unii měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje.
Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazuje zejména Česká republika, zatím ale pro něj nezískala dostatečnou podporu.
Ukrajina zaznamenala porušení svého vzdušného prostoru průzkumnými drony a tvrdí, že mohou být z Maďarska. Po poradě s vojenskými veliteli to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou napjaté, na jaře se obě země vzájemně obvinily ze špionáže a vyhostily si diplomaty.
„Hlavní velitel také informoval o nedávných incidentech s drony na ukrajinsko-maďarské hranici. Ukrajinští vojáci zaznamenali průzkumné drony vstupující do našeho vzdušného prostoru, jde pravděpodobně o maďarské drony. Dříve mohly provádět průzkum průmyslového potenciálu v ukrajinských pohraničních oblastech. Nařídil jsem prověřit všechny dostupné údaje a okamžitě podat zprávu o každé zaznamenané skutečnosti,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram.
