Válku obrátí jen rozhodná protiofenziva, míní expert. A naznačil, kde přijde velký úder
Rozhodná ukrajinská ofenziva je podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany nejlepší a zároveň asi i jediná šance, kterou Kyjev má k tomu, aby obrátil průběh války s Ruskem. Ofenzivní operace ale podle něj nemusí nutně vést k osvobození okupovaného území, ale musí podlomit morálku a oslabit ruský vojenský systém na Ukrajině, sdělil Petráš.
Dosavadní intenzita ukrajinských ofenzivních akcí podle Petráše stále naznačuje, že se může stále nacházet na prahu toho, co předznamená možný hlavní úder. „To, co jsme sledovali doposud, mohly být akce s cílem vyhodnotit konzistenci ruského obranného systému a zjistit, kde by se následně mohla soustředit hlavní ukrajinská ofenzivní síla,“ míní Petráš.
Při pohledu na čas a způsob nasazení vojsk na bojišti a po vyhodnocení kvality ruské obranného systému, by se podle něj dalo říci, že se ukrajinské velení nachází v okamžiku, který předchází důležitému rozhodnutí. Buď pokračovat v dosavadních taktických akcích, nebo zvolit operační přestávku, a to s cílem přeorganizovat manévrovací síly pro další fázi. Ta by mohla zahrnovat nový útočný impuls nebo alternativně by mohla vést k prodloužení opotřebovávací války.
„Ovšem objektivně řečeno, rozhodná ukrajinská ofenziva, která se může rozvinout na frontě v příštích hodinách a dnech, je nejlepší a zároveň asi i jediná šance, kterou Kyjev má, k tomu, aby obrátil průběh války. Kyjev bude muset touto operací dosáhnout mimořádného výsledku, jinak bude muset válku udržet v současném stavu, kde ani jedna strana konfliktu nebude schopna prosadit svou vůli a znovu se staneme svědky statické opotřebovávací války,“ uvedl Petráš.
Rozsáhlá akce na celé frontě není možná
Kdy nastane rozhodující úder a ve kterém směru, je podle něj velmi obtížné v tuto chvíli předpovědět. Faktorem, který je třeba podle Petráše zohlednit, je vojenský potenciál Ukrajiny, který je považován za adekvátní pro obrannou válku, udržení fronty nebo nejvýše pro omezené útočné akce a protiútoky. Ale jen obtížně by podle experta mohl podpořit rozsáhlou akci na celé frontě. Rozhodující protiútok vyžaduje podle něj poměrně značné množství těžké obrněné techniky a tanků, dělostřelectva a hlavně letecké techniky k získání vzdušné nadvlády, kterou v současné době Ukrajina nemá.
Podle Petráše ale nejde o to, kolik měst nebo území bude dobyto, ale o to, do jaké míry bude vojenská operace schopná oslabit dobře zabezpečený ruský defenzivní systém a jaké budou politické důsledky, které by mohly ovlivnit ruské vojenské angažmá na Ukrajině. „Ukrajinská ofenzivní operace nemusí nutně vést k osvobození okupovaného území, ale musí podlomit morálku, oslabit ruský vojenský systém na Ukrajině a musí ovlivnit politická rozhodnutí v Moskvě. A to by mohlo nastat i v případě, že by byla zásadním způsobem narušena logistická zásobovací tepna vedoucí na Krym,“ uvedl Petráš. Je přesvědčen o tom, že pobřežní oblast Azovského moře, mezi městy Berďansk a Melitopol, by mohla být pravděpodobným cílem v případě velké ukrajinské ofenzívy.
„Úspěšné vedení ofenzivy tímto směrem by izolovalo Krym, a tím by bylo i efektivně rozděleno ruské obranné úsilí, což by mimořádně zvýšilo logistické a operační úsilí. Zároveň by byl zasažen hlavní symbol ruské přítomnosti na Ukrajině, tedy Krym,“ dodal Petráš.
Donald Trump dal při telefonátu s evropskými lídry podle Emmanuela Macrona jasně najevo, že chce při summitu s Putinem dosáhnout příměří na Ukrajině, uvádějí agentury.
Ruské úřady začnou omezovat volání přes aplikaci Telegram, kterou vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov, a aplikaci WhatsApp provozovanou americkou společností Meta.
„V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech. Na jejich fungování nebyla uvalena žádná další omezení,“ citoval Interfax vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Majitelé Telegramu i WhatsAppu podle regulátora ignorovali opakované žádosti o zavedení opatření, která by zabránila využívání jejich platforem k aktivitám jako je vydírání a terorismus.
Rusko se dlouho snaží o zavedení tzv. digitální suverenity podporou domácích služeb. Snaha nahradit zahraniční technologické platformy se stala naléhavější poté, co se některé západní společnosti po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stáhly z ruského trhu. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu podepsal zákon, který umožňuje vývoj státní komunikační aplikace propojené s vládními službami, jež se bude jmenovat MAX.
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.
