Sobota 2. března 2024
Svátek slaví Anežka, zítra Kamil
Oblačno 11°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Zmocněnec pro Ukrajinu Kopečný: „Zelenskyj je vřelý, ale má bolest v očích.“ Zhodnotil i protiofenzívu

Autor: Anna Bukovanská - 
6. července 2023
05:00

Vláda v lednu zřídila pozici zmocněnce pro Ukrajinu. Jmenovala jím Tomáše Kopečného, bývalého náměstka ministryně obrany. Na Ukrajině je každé dva měsíce, doprovázel tam i prezidenta Petra Pavla. Samotného Zelenského potkal už dvakrát. Dokonce od něj dostal významné ocenění a Blesk Zprávám řekl, proč z něj neměl radost. Zhodnotil také ukrajinskou protiofenzívu. „Bayraktary už jsou dnes v podstatě nepoužitelné pro větší operace,“ řekl v rozhovoru. 

Co vaše funkce obnáší?

Koordinaci všech složek státu, ale i podnikatelů a nevládních organizací, těch, kteří se chtějí podílet na příběhu obnovy Ukrajiny. Za poslední půlrok, kdy jsem v této funkci, došlo k velké změně. Pozoruji jednoznačný obrat od diskusí o darování k obchodnímu modelu. To znamená k dodávkám zboží či služeb na bázi kontraktů, tedy za peněžitou úhradu. Moje mise je pomoci českým firmám k novým obchodním příležitostem, klientům a kontraktům. Podporuji je třeba i v rozšíření portfolia, protože desítky firem už na Ukrajině aktivně pracují. 

Ještě bych podtrhl jednu věc. Pro byznys i další vazby do budoucna je strašně důležité, že kamkoliv přijedete a řeknete, že jste z Česka, ať už v Dnipru, Charkově nebo ve Lvově, v restauraci, kavárně nebo v hospodě, lidé vědí, že se za ně Česko postavilo. Češi pomohli jejich příbuzným, poslali pomoc, díky které nebyla dobytá další vesnice. To je to nejsilnější, s čím v pozici vládního zmocněnce pro Ukrajinu pracuju. Na těchto základech budeme stavět další desítky let. Celkově je blízkost obou národů zafixovaná na desítky let dopředu. Pomáháme Ukrajině čistit zamořené oblasti, budovat školní inspekci, s pomocí expertů z našeho Úřadu vlády pomáháme i s legislativou, kterou potřebují pro vstup do Evropské Unie.

Jako náměstek ministryně obrany jste na začátku války zřídil účet na ukrajinské ambasádě, stál jste také za iniciativou Dárek pro Putina. V čem je teď vaše pozice jiná?

Rozdíl pozoruji. Vládní zmocněnec pro Ukrajinu kromě zbrojních záležitostí řeší civilní oblast. Tady ale ještě nejsou v drtivé většině pevně nastavená pravidla. Naopak u vojenských dodávek víme, jak procesy fungují, máme jednoznačně nastavené kanály komunikace. I kvůli tomu, že jsou stále tím nejpotřebnějším. Když ukrajinská strana něco potřebuje, tak nám to okamžitě sdělí a my to řešíme. Takový mechanismus zatím v civilních oblastech nefunguje.

Mění se během války na Ukrajině zájem firem o obchodní příležitosti?

Když před více než rokem začala ruská agrese, bylo nemyslitelné, že by se banky, pojišťovny nebo i firmy z celého světa hrnuly na Ukrajinu. Loni v létě se ale fronta stabilizovala a začalo být zjevné, že se nebude výrazně hýbat dovnitř Ukrajiny. Ze strany firem přišly první signály, že by se chtěly podílet na obnově nemocnic, třeba na dodávkách nových operačních sálů. A nejde jen o obnovu, ale i o modernizaci  země, která se snaží vstoupit do Evropské unie.

Během posledního půl roku firmy také začaly chápat, že to není dotační eldorádo, ale normální tržní prostředí. Hodně peněz jde do projektů na obnovu Ukrajiny z mezinárodních finančních institucí, ale i tady se to tendruje jako u veřejných zakázek, ne-li přísněji. České firmy si uvědomují, že to není jako u dodávek zbraní během divokých prvních týdnů, kde nikdo nic nevěděl, bralo se všechno a o cenách se sice diskutovalo, ale velmi málo. Obnova Ukrajiny bude trvat desítky let a mezinárodní organizace si často dávají načas. Dokazuje to však, že tam peníze neprší z nebe. Příležitosti jsou, ale budou muset být velmi tvrdě odpracovány, každá firma má silnou konkurenci. To se snažím vysvětlovat i českým podnikatelům.

V čem konkrétně už Česko pomohlo?

Soustředíme se na tři hlavní sektory, na které také ruská agrese nejvíc cílí – zdravotnictví, energetika a doprava. V každém sektoru už probíhají dodávky ze strany českých firem. Můžu zmínit mosty, vybavení nemocničních sálů, jednotky intenzivní péče i v mobilní podobě. V energetice to jsou kogenerační jednotky, malé náhrady za to, co Rusové rozbíjeli od podzimu minulého roku raketovými útoky. Další projekty se týkají zástavby zdravotnických technologií do vozidel, posíláme tam určitý typ sanitek. Ve všech případech tyto české firmy uspěly ve výběrovém řízení u nás nebo na Ukrajině.

Dlouhodobě jsou na Ukrajině velmi silní čeští aktéři jako Škoda jaderné strojírenství, které tam působí desítky let a je klíčové pro fungování ukrajinských jaderných elektráren. Škoda Transportation má vývojové centrum, tramvaje v Praze nebo v Plzni jezdí díky řídicímu systému, který vyvíjí ukrajinští inženýři v Dnipru. Zároveň se tam v tuto chvíli uchází o miliardové tendry na dodávky vlaků, metra nebo trolejbusů. Po roce už vidíme první úspěchy, zatím běží na mikroúrovni. Co je naší ambicí? Například české firmy, které dodaly vybavení třem lvovským nemocničním sálům, by pak mohly vybavovat celý lvovský region nebo i další.

V Dnipru by do budoucna měla fungovat česká kancelář. Kdy to bude?

Připravuje se to. V první fázi půjde o takzvanou úřadovnu pro Dnipro. V praxi budou dva diplomaté působící na ambasádě v Kyjevě vyhrazení pro práci v Dněpropetrovské oblasti. Mimo jiné tam musí sehnat nějakou kancelář. Musí vytvořit kalkulaci, kolik bude stát třeba vybudování zabezpečené komunikační sítě či fyzické zabezpečení, odpovídající realitě, že se válečná fronta nachází jen 100 kilometrů daleko. Až bude na papíře nějaký návrh, ministerstvo zahraničí by mělo zřídit generální konzulát. Doufám, že se to stane během následujícího půl roku. Už teď máme vybrané dva diplomaty, kteří by se během dalších týdnů měli přemisťovat do Kyjeva. Během července povedu misi několika desítek podnikatelů na Ukrajinu a se mnou pojede i budoucí konzul pro Dněpropetrovskou oblast.

Proč v Česku stále není ukrajinský velvyslanec, ale chargé d´affaires?

Vitalij Usatyj je zkušený diplomat a pracuje se s ním velmi dobře. Je samozřejmě důležité mít tady plnohodnotného velvyslance, zmiňoval to i pan prezident Pavel během jednání s panem prezidentem Zelenským. Ten ho ujistil, že by se to během pár měsíců mělo vyřešit. Zní to paradoxně, ale protože se Česko v prvních týdnech a měsících války ukázalo jako důležitý partner, chtějí někoho zkušeného a skutečně blízkého prezidentovi Zelenskému. Spolupráce na nejvyšší úrovni musí fungovat dobře. Zároveň Ukrajina pořád řeší z hodiny na hodinu vlastní přežití a některé procesy trvají déle, než bychom si přáli. Máme však indikace, že by se jmenování ukrajinského velvyslance mělo rozhýbat. Nějaké schůze už proběhly, během léta bychom snad mohli znát jméno a v dalších měsících by mohl přijít plnohodnotný velvyslanec.

Vy sám máte Řád za zásluhy III. třídy od pana prezidenta Zelenského. Co pro vás toto ocenění znamená?

Byl mi udělen v srpnu minulého roku za organizaci vojenské pomoci, já jsem se o tom dozvěděl až o týden později. Napsal mi to bývalý velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Měl jsem z toho smíšené pocity, nemůžu říct, že to byla radost. Byl jsem rád, že se nám dařilo dělat výjimečné věci, hrát v prvních třech měsících války historickou úlohu a ukazovat cestu Američanům a Britům. Zároveň jsem byl pořád v první linii komunikace s Ukrajinci a pozoroval tu nezměrnou tragédii. Dával jsem do toho všechno, a přesto se děly strašné věci. Části jsme dokázali zabránit, ale pořád docházelo ke zvěrstvům. Člověk z hlavy nedostane odhalení masových hrobů, nejhorší válečné zločiny ani umírání kamarádů na frontě. Možná to byl pocit zadostiučinění, zpečetění vazby, kterou jsem si osobně vytvořil s Ukrajinou. Směsice spokojenosti s úspěchy i smutku.

Vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. | Blesk:Tonda Tran

Kolikrát už jste se setkal s panem prezidentem Zelenským?

Dvakrát. Prezident Zelenskyj mi z osobní roviny připadal jako velmi uvolněný člověk. Když jsme měli nějaké jednání, tak bylo vidět, že skutečně chápe strategický rozměr své funkce, ale zároveň jsem z něj také cítil takovou lidskou vřelost. I po roce, během kterého se stal nezpochybnitelně světovou politickou SuperStar, tak u něj pořád vidím skromnost, obyčejnost, ale také bolest v očích. Působil na mě jako lídr na svém místě, který však úplně postrádá nějakou pompéznost, kterou můžeme najít u mnoha dalších státníků. To je podle mě jeden z těch důvodů, proč si dokáže získat srdce nejen svého národa i obyvatelstva po celém světě, ale třeba také dalších státníků.

Vnímá extrémně těžkou a tragickou situaci Ukrajinců, opravdu prožívá smrt všech lidí, jejichž mámám, tátům a manželkám ji musí oznamovat a předávat jim nějaké metály. Vidím v něm směs hlubokého smutku a zároveň neskutečné energie navzdory únavě. Když jsem si s ním chvíli povídal, nebyly v tom žádné fráze. Ví, že jeho místo je tam a pořád musí něco dělat dál.

Byl jste na frontě i s panem prezidentem Petrem Pavlem…

Do Dnipra jezdíme od loňského července, kdy jsme se k němu přihlásili jako k prioritní oblasti, docela pravidelně. S panem prezidentem to však byla naprosto výjimečná událost. Po 10 letech to byla první cesta hlavy státu na Ukrajinu, navíc šlo o jednu z jeho vůbec prvních zahraničních cest. První část byla ojedinělá i díky prezidentce Zuzaně Čaputové, pak jsme jeli právě do Dnipra. Navštívili jsme ukrajinské vojáky, kteří zrovna cvičili s těžkou pozemní technikou dodanou Českem. Žádný jiný prezident se nevydal tak blízko frontě. Také kvůli historii pana prezidenta Pavla to vypadalo velmi přirozeně. Reakce vojáků byla úžasná, viděl jsem v tom velký kus symboliky, velmi to zvedlo reputaci České republiky.

Také praktická agenda se výrazně pohnula kupředu. Všechna velká témata česko-ukrajinské spolupráce Petr Pavel projednal s prezidentem Zelenským, s předsedou parlamentu, s premiérem Ukrajiny a v Dněpropetrovsku s guvernérem a se starostou Dnipra. Nejenže se tam ukázal, aby dodal odvahu ukrajinským obráncům, ale také pragmaticky přišel s konkrétními byznysovými projekty a návrhy další spolupráce. Těžko si představit konkrétnější a přínosnější cestu, než jak ji realizoval pan prezident. A samozřejmě to byl pro mě osobně zážitek. Vzhledem k tomu, že to je agenda, které se věnuji, tak jsem si nemohl přát nic silnějšího, co by naší spolupráci podpořilo.  

Prezident Petr Pavel v Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny (29.4.2023) Prezident Petr Pavel v Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny (29.4.2023) | Tomáš Fongus

Jak zatím hodnotíte ukrajinskou protiofenzívu?

Jednoznačně iniciativa ukrajinské protiofenzívy začala před mnoha týdny. Říká se tomu shaping, utváření operačního prostoru k provedení větší protiofenzívy. Zatím vidíme relativně menší nasazení celkových sil Ukrajiny podél celé frontové linie. Testují, jak Rusové postupují od elektronického boje po leteckou podporu. Důkladnou analýzu prostředí využijí ke zmapování, jak prorazit část frontové linie. Je to náročné období z hlediska spotřeby munice i obětí, ať už zraněných nebo mrtvých.

Rusové už se dokážou učit z toho, co jim nešlo. Loňské jaro a léto jsme řešili drony. Bayraktary už jsou dnes v podstatě nepoužitelné pro větší operace, protože Rusové vylepšili svůj elektronický boj a sami využívají své drony intenzivněji. Loni jsme oslavovali tvořivost a inovativnost ukrajinské armády, kdy dokázali z civilních dronů udělat roje, sbírali s nimi třeba informace. To samé se ale za poslední čtvrt rok naučili i Rusové. Nevyužívají jen velké Šahídy, ale i menší stroje, zavěsí minu nebo granát na kvadrokoptér. Tady se bojové schopnosti vyrovnaly.  

Ukrajincům se daří dobývat malé části toho okupovaného území za cenu velkých ruských ztrát a středních vlastních ztrát. Většina lidí čekala, že se proti sobě rozejdou dvě velké armády a bitva za tři dny nějak dopadne. Takhle to ale přes více než poslední století nefunguje, fronty bývají zamrzlé na extrémně dlouhou dobu. Tahle válka bude dlouhá, lze ji nazvat opotřebovávací. Ukrajině se může podařit nějaký průnik díky vnitropolitické situaci, rozpadu části vedení nebo logistického zásobovacího řetězce na ruské straně. Jakmile prorazíte linie a daří se vám přeskupovat síly, zabezpečovat nově obsazené pozice, tak postup může být poměrně rychlý.  

Kolik času trávíte na Ukrajině?

Vedl jsem tam misi v březnu, v dubnu jsem byl na Ukrajině s panem prezidentem Pavlem. Příště tam pojedu v červenci a potom zase v září, takže v průměru jednou za dva měsíce. Mise vždy mají konkrétní cíl, zájemci o ukrajinský trh se seznámí s ukrajinskými podnikateli. Snažíme se, aby se v zájmových regionálních městech setkali i se starostou, s jeho administrativou, s guvernérem té oblasti. Osobní seznámení je důležité pro vznik partnerství. Kvůli seznamu toho, co je potřeba, nemusí jezdit na Ukrajinu. Podnikatelé se musí seznámit s procesy, pochopit, že ukrajinský stát nemá velký rozpočet pro vlastní rekonstrukci, platí základní obranné nebo vojenské funkce, ale drtivou většinu rekonstrukcí zafinancuje světová banka, evropská rozvojová banka a další instituce. To je nutnou podmínkou, aby se o ty peníze vůbec mohli poprat.

22:11
1. 3. 2024

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

21:56
1. 3. 2024

Ruská státní média jen stručně informovala o dnešním pohřbu ruského opozičního představitele Alexeje Navalného, uvedl opoziční portál Meduza. Rozloučení s Navalným tak sice bylo hlavním materiálem na webech nezávislých ruských portálů, ve státních tiskových agenturách ale zapadlo mezi jiné články.

„Byly dvě možnosti - buď o tom nepsat vůbec, nebo zveřejnit zprávu, že Navalnyj byl pohřben (s výčtem jeho trestních stíhání a uložených trestů) a podtrhnout, že na pohřbu byli zahraniční velvyslanci, a nepřitahovat pozornost k velké účasti lidí,“ popsal podle Meduzy zdroj z jednoho velkého ruského média.

21:17
1. 3. 2024

Počet zadržených lidí na pietních akcích věnovaných památce zesnulého opozičního předáka Navalného v Rusku stoupl na 91, informuje server OVD-Info.

Zobrazit celý online

Jak během těchto misí řešíte bezpečnost?

Vždycky je tam nějaký bezpečnostní brífink, aby všichni věděli, co to znamená, když se rozezvučí sirény, když se třeba musí přerušit jednání a všichni jdou pryč. V každé budově je zabezpečená místnost, takový bunkr. Když se během jednání musíme někam přemístit, což se stává výjimečně, tak se snažím, aby celá delegace věděla, co má dělat. Pravděpodobnost újmy na zdraví je naprosto minimální. Ano, je to země, na kterou každý den útočí a často míří i hluboko do vnitrozemí. My se však nikdy nevypravujeme přímo na frontu a během týdenní mise není čeho se bát.  

Na které momenty ze své práce nedokážete zapomenout?

První tři měsíce jsem byl jako v mlze. Bylo tam mnoho stresových situací, kdy jsem cítil, že když se mi něco povede, můžu výrazně pomoci k tomu, aby třeba Rusové nevyvraždili další město nebo vesnici. Stejně jako si každý pamatuje, co dělal 11. září, to samé se dá říct o ránu 24. února. Po několika týdnech a měsících, kdy jsem se snažil začít dodávat Ukrajině zbraně preventivně, padly zábrany a začali jsme realizovat to, co vyšlo v podobě sbírky na ukrajinském velvyslanectví. Volali mi vyděšení lidé, jestli nemůžu aspoň něco udělat, že Rusové začnou bombardovat Kyjev a vyvraždí desítky tisíc lidí. Nezapomenutelné je však také obrovské vzepětí lidí, se kterými jsem jednal, jejich schopnost dát něco dohromady. Od podzimu se situace stabilizovala, ale v prvních dnech to bylo jako běžet v džungli, kde vás honí predátoři, a vy nevíte, jestli to stihnete.  

Video  Proč Putin dál zabíjí civilisty? Expert o ruském bombardování Ukrajiny  - Pavlína Horáková
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa